XI. Vědecká konference doktorandů

Browse

Now showing 1 - 5 of 12

Kolektivní dům ve Zlíně
(Vysoké učení technické v Brně, Fakulta architektury, 2007) Svoboda, Jiří
Předkládaný příspěvek dokumentuje část historie zlínského Kolektivního domu z období, kdy z místnosti pro společenské stravování je vytvořeno veřejné restaurační stravování a kdy budova ztrácí svoje původní poslání. Je předpokládanou součástí vznikající doktorské práce, která se zabývá působením architekta Jiřího Voženílka ve Zlíně.
Hudební myšlení v architektuře
(Vysoké učení technické v Brně, Fakulta architektury, 2007) Lukášová, Markéta
Hudba i architektura jsou umění rozdílná svou odlišnou povahou, hudba je umění časové (umění pohybu a následnosti) a múzické (prostředkem působení je zvukové gesto) a architektura umění prostorové ( umění klidu a kladení vedle sebe) a obrazové (prostředkem působení je prostorový obraz) [1]. Avšak obě umění jsou si podobná užíváním některých společných kompozičních prostředků i samotným procesem komponování. Známá označení jako: „architektura je zkamenělá hudba“ a „hudba je znějící architektura“ ukazují na provázanost obou umění. Hudební tektonika je význam přenesený z prostorově organizovaného stavebního celku na uspořádání hudební skladby, která podléhá určitým pravidlům a probíhá a je vnímána v čase. Člověk nevnímá pouze jednotlivá seskupení tónů, akordů, dynamické změny apod., ale spojuje je za pomoci paměti a zkušenosti do větších celků, ve kterých teprve může pochopit stavbu hudebního díla, jeho smysl, hierarchii a význam jednotlivostí. Ono propojení celku a detailů v organizovaném díle je vlastní také architektuře, přičemž svou roli zde hraje i čas, neboť člověk vnímá kompoziční principy architektury při svém pohybu prostorem v čase: „...statická povaha zkonstruovaného prostoru získává perspektivní rozměr prostřednictvím zkušenosti a očekávání. Architekturu lze ocenit teprve tehdy, když z velikosti vystoupí měřítko, z hmoty světlo a z času rytmus, barva a tónina. Podobně jako architektura závisí na tajuplné naléhavosti hudby, kterou jí dává prostor, tak hudba závisí na architektuře, s jejíž pomocí udržuje slyšitelné i neslyšitelné v čase. Bez hudby by se architektura úplně vytratila. Jestliže architekturu zredukujeme na pouhou materiální skutečnost, vznikne město hluku.“ Daniel Libeskind
Váhová nutnost definice prostoru
(Vysoké učení technické v Brně, Fakulta architektury, 2007) Babíček, Šimon
Fenomén uvědomění prostoru provází člověka od prvních pohledů na hvězdnou oblohu. Prostor je fascinující ukázkou duality znatelného a nepoznaného. Obklopuje nás, přesto jej nejsme schopni uchopit. Vnímáme jej všemi smysly, přesto nám činí problémy jej popsat. Prostor má nekonečně mnoho variant a zároveň je nekonečnem samým. Myšlenka bývá často nadřazována prostoru, leč je známou skutečností, že nejeden úřad přežívá zánik myšlenky a konec prostoru bývá i jeho koncem. Snad i proto prostor intenzivně pudí největší mozky světa k jeho poznávání.
Výrazové možnosti současných dřevostaveb
(Vysoké učení technické v Brně, Fakulta architektury, 2007) Špirit, Jan
V České republice v posledních letech stoupá poptávka po dřevostavbách. Je to způsobeno jak masivní kampaní výrobců dřevěných domů, tak vyšší informovaností klientů. V porovnání s jinými evropskými zeměmi je u nás ale podíl dřevostaveb na celkové stavební produkci nízký, tvoří 1–2 % (Německo 7 %, Rakousko 10 %, Švýcarsko 12 %, Skandinávie 80 %)
Úpravy nábřeží
(Vysoké učení technické v Brně, Fakulta architektury, 2007) Složilová, Hana
Při nahlížení na problematiku úprav nábřeží musíme zohlednit problém v celé jeho komplexnosti. V minulosti i v současnosti představuje nábřeží v myslích lidí pouze funkční protipovodňové opatření. Kterým se řeší problém zvýšeného průtoku vody v korytech řek. Koryta vodních toků jsou naddimenzována na 50leté i 100leté průtoky, tak aby si lidé uchránily své hmotné statky při záplavách. Vodní živel nás však stále umí překvapit. Příčinu najdeme v minulosti.

Browse

Recent Submissions