2023

Browse

Recent Submissions

Now showing 1 - 5 of 8
  • Item
    "Future of work"
    (Vysoké učení technické v Brně. Fakulta výtvarných umění, ) Zarevska, Dragana; Cenek, Filip; Artamonov, Vasil; Hrončeková, Ivana
    Prostředí práce prochází v 21. století náhlými proměnami, zejména za posledních několika let, kdy rychlost těchto proměn přispěla k populárnímu názvu „exponenciální časy“. Je to důsledkem situace, kdy novinky se stávají zastaralé za extrémně úzkého časového úseku. Tyto proměny jsou způsobeny technologickým pokrokem, globalizací a proměnlivými společenskými normami. V rámci této změny paradigmatu čelí umělci jakožto součást změny nejrůznějším výzvám a možnostem při nové definici jejich rolí a procesů jejich práce. Předkládaná umělecká disertace s názvem „Budoucnost práce“ má za cíl předvést několik perspektiv ohledně kontextů umělecké práce pomocí rozhovorů s mladými vizuálními umělci doplňkové umělecké práce. Toto vše je více ve smyslu toho, jak se umělci vidí sebe spíše než to, co očekává společnost. Teoretická i praktická část jsou na průniku vícero širších kategorií, jako jsou spekulativní fikce, možnosti (potentialities) a postlidskost (posthuman). Přístup k výzkumu je kvalitativní, a jako takový ve svém fokuse využívá jen několik rozhovorů s vizuálními umělci, kteří zde reflektují své postřehy, zkušenosti a obavy. Příběhy účastníků jsou rozebírány diskurzivně, protože cílem bylo dohledat společná schemata a perspektivy, což poskytuje alespoň základní poznatky proměnujícího se uměleckého prostředí a toho, jak se v něm usadí umělci. Kromě zmíněných rozhovorů přináší disertace doplňkovou uměleckou práci, která slouží jako praktický výstup z nálezů a reflexí nad budoucností umělecké práce. Umělecký segment, instalace pod názvem „Dívka se jménem Práce“, je trilogie: kombinace minulých vizuálních, zvukových a performativních prací, jako i některých probíhajících prací zaměřených na poetické upoutání tématu pro publikum. Věřím, že potenciální implikace této studie jsou významné ve smyslu vyjádření a zdůraznění začínajících trendů, inovativních přístupů a výzev, kterým čelí mladí vizuální umělci. Nakonec tato interdisciplinární disertace má za cíl povzbudit hlubší pochopení pro umělecké procesy současné doby, a pro jejich potenciál pro změnu, adaptaci, rozkvět a znovuobjevení se v kontextu rychlých proměn. Jakožto souhra empirického výzkumu a umělecké exprese „Budoucnost práce“ se snaží vypěstovat hlubší porozumění výzev a možností, které čekají umělce, a rovněž nabídnout postřehy nejen pro uměleckou komunitu, ale i pro širší společnost.
  • Item
    RUVK. Ponáranie sa do a rozpúšťanie sa v teréne. Reflexia pôsobenia v medziodborovej výskumnej bunke.
    (Vysoké učení technické v Brně. Fakulta výtvarných umění, ) Růžičková, Martina; Macháček, Mikuláš; Zbiejczuk Suchá, Ladislava; Kořínek, David
    Dizertačná práca je súborom už publikovaných odborných textov, dizajnérskych a umeleckých realizácií. Predstavuje prelet nad, včase sa vyvíjajúcimi, spôsobami premýšľania autorky. A to nielen omeste Veľký Krtíš, ale aj opodobách aúčeloch dizajnérskej či umeleckej praxe. Zachytáva činnosť medziodborových tímov, v ktorých autorka pôsobila a,vurčitých momentoch, ich aj ideovo viedla. Ambíciou týchto tímov bolo prepojiť zástupcov rôznorodých disciplín pre výskum a navrhovanie nástrojov a intervencií. Tieto sa vyvíjali s cieľom pozitívne ovplyvniť podmienky života najzraniteľnejších skupín obyvateľov a mali tiež reflektovať minulosť, súčasnosť a budúcnosť mesta Veľký Krtíš.
  • Item
    Využití tkaného textu pro hledání rytmu
    (Vysoké učení technické v Brně. Fakulta výtvarných umění, ) Švecová, Jana; Cenek, Filip; Kovář,, Petr; Artamonov, Vasil
    V disertační práci nazvané Využití tkaného textu pro hledání rytmu se věnuji myšlenkové vzájemnosti, určité citlivosti, která je nepostradatelnou součástí umění vnímaného jako prostředek celoživotního učení, tedy toho, co dostává smysl ve chvíli splynutí s naším životem a jistým způsobem v něm může zůstat navždycky. Tuto vzájemnost jsem nazvala hledáním rytmu.Pro její odkrývání považuji za důležité významy vzpomínání, zabydlování, snění, svobody, pohybu a změny. Hledání rytmu chápu jako výchozí metaforu pro orientaci v umění/životě. Zajímá mě osobní narace vznikající během těchto procesů a její přesah do obecné roviny, tedy vztah mezi její jedinečností a případnou zaměnitelností. Teoretická část disertace bude psána metodou „tkaného textu“ umožňující volnější přístup k vědecké práci. Tuto metodu psaní pojmenovala Daniela Hodrová. Struktura tkaného textu se vyznačuje opakováním, vzpomínáním, síťovým navazováním, rozvíjením společných motivistických uzlů a prolínáním reality a snění. Snahou práce je vytvořit část vlastní tkaniny a zpětně objevit uzly a spoje, které ji drží pohromadě. Disertační práce se zaměřuje na hledání toho, co v našem životě může zůstat navždycky, pokud o to budeme opravdu stát. Něco těžce pojmenovatelného a uchopitelného, o čem však každý člověk tuší, že to existuje. A zajímá mě, zda to jde najít skrze uměleckou tvorbu. Praktický výstup představují dvě autorské publikace Co zůstane a Deník pohybů světa napsané během doktorského studia a podpořené projektem specifického uměleckého výzkumu. Teoretická a praktická část tedy tvoří jeden vzájemně se prostupující celek.
  • Item
    Syntetická těla
    (Vysoké učení technické v Brně. Fakulta výtvarných umění, ) Veselá, Lenka; Fajnor, Richard; Kolářová,, Kateřina; Klodová, Lenka
    V disertační práci ukotvené figurou syntetických těl reflektuji skutečnost, že nejsme uzavřenými, od ostatního světa oddělenými subjekty, ale živými soubory formovanými s přispěním prostředí, jež nás obklopují a prorůstají a do nichž zpětně prosakujeme. Se zaměřením na syntetické chemické látky průmyslového původu, jež se v éře označované jako antropocén staly na Zemi všudypřítomnými, zkoumám dalekosáhlé důsledky toho, co znamená být syntetickým tělem ve světě prodchnutém a poznamenaném technologickým působením člověka. Prostřednictvím kolektivního publikačního a výstavního projektu Synthetic Becoming a individuálně rozvíjené intervence, jež lokalizuje působení antropogenního chemického znečištění v našem smutku, podrážděnosti, úzkostech, roztěkanosti či pocitech marnosti a beznaděje, hledám, jak se naučit dobře žít v kontextu industriální modernitou zapříčiněných změn. Jak se vyrovnat s radikální otevřeností a propustností našeho těla, a takto i jeho zraněností a zranitelností? Jak nahlédnout, kým se s průmyslovými chemikáliemi stáváme, a přijmout součást našeho já spoluutvářenou průmyslovým způsobem výroby, distribuce a spotřeby? Jak odolávat, přežít a pokračovat dál — společně s průmyslovými chemickými látkami i jim navzdory?
  • Item
    „Filozof struktur“. Zapomnění, archiv a znovuobjevení Jaroslava Josefa Polívky
    (Vysoké učení technické v Brně. Fakulta výtvarných umění, ) Jackson, Ladislav; Zálešák, Jan; Jakubec,, Ondřej; Šlapeta, Vladimír
    Hlavním výstupem disertační práce je výstava Filozof struktur: Architekt a inženýr Jaroslav J. Polívka (18861960), která byla realizovaná v roce 2021 v Galerii FaVU v Brně a v roce 2022 v Galerii Jaroslava Fragnera v Praze. Textová část, která ji doprovází, práce představuje rozsáhlé dílo Jaroslava Josefa Polívky, zasazuje jej do kontextu vývoje globální moderní architektury i do vztahu k podmínkám práce architekta a inženýra v první polovině dvacátého století. V návaznosti na hlavní okruhy výstavy rozpracovává tematické okruhy míst, v nichž Jaroslav Polívka působil a pro které navrhoval, sociální sítě, do nichž se včlenil a jichž byl aktér, a archiv, jehož struktura hrála významnou roli v jeho zapomenutí i znovuobjevení. Cílem práce není Polívku vmanipulovat do role „velkého architekta“, ale představit ho jako spolutvůrce solidní stavební kultury v českých zemích, v evropském zahraničí i v severní Americe, ukázat rozmanitost stavebních typů, v nichž dokázal najít příležitosti pro technické a konstrukční inovace, jimiž chtěl přispět k zlepšení moderního života. Cílem práce je rehabilitace stavitele a architekta, odpoutání vyprávění jeho odkazu od jiných autorit, jak je tomu doposavad v tuzemské i americké historiografii zvykem (představitelé československé avantgardy, Frank Lloyd Wright) a naznačení řady mimouměleckých a mimoarchitektonických okolností, které utvářely podobu jeho děl.