2015
Browse
Recent Submissions
Now showing 1 - 5 of 135
- ItemMožnosti využití fluidních popílků v samonivelačních systémech(Vysoké učení technické v Brně. Fakulta chemická, ) Zárybnická, Klára; Opravil, Tomáš; Bílek, VlastimilPráce se zabývá studiem možností využití fluidních popílků v samonivelačních podlahových systémech. Cílem této práce je vyvinout vhodnou skladbu samonivelační podlahové směsi s vysokým obsahem fluidního popílku v pojivové složce, tedy především náhrada portlandského cementu. V práci jsou sledovány mechanické a trvanlivostní vlastnosti testovaných samonivelačních systémů, které jsou hodnoceny dle platné normy. Zejména je práce soustředěna na objemové změny v průběhu hydratace a zrání nově navržených samonivelačních systémů, neboť díky vysokému obsahu volného vápna a anhydritu ve fluidních popílcích nastávají objemové změny kvůli tvorbě ettringitu.
- ItemProdukce galaktozidázy kvasinkami rodu Cryptococcus rostoucím na laktózovém médiu(Vysoké učení technické v Brně. Fakulta chemická, ) Pavlatovská, Barbora; Stratilová, Eva; Molnárová,, JanaTato práce se zabývá studiem indukce - a -galaktosidáz kvasinkami rodu Cryptococcus rostoucím na laktózovém médiu, korelací mezi produkcí těchto enzymů a růstem kvasinek, a jejich následnou biotypizací pomocí hmotnostní spektrometrie. V teoretické části jsou popsány všechny testované a příbuzné kvasinky, hydrolytické enzymy -galaktosidáza a -galaktosidáza, a také použité analytické metody UV-VIS spektrofotometrie a hmotnostní spektrometrie, především MALDI-TOF. Experimentální část obsahuje popis použitého přístrojového vybavení, přípravy potřebných roztoků, kultivace mikroorganismů na laktózovém médiu, měření enzymové aktivity spektrofotometricky a biotypizaci kvasinek hmotnostní spektrofotometrií. Každý z 18 testovaných kmenů kvasinek druhů Cr. carnescens (CCY 17-3-13), Cr. flavescens (CCY 17-3-6, CCY 17-3-15, CCY 17-3-29, CCY 17-3-31, CCY 17-3-33, CCY 17-3-38), Cr. flavus (CCY 17-3-5), Cr. laurentii (CCY 17-3-2, CCY 17-3-9, CCY 17-3-17, CCY 17-3-24), Cr. magnus (CCY 17-4-39, CCY 17-4-40), Cr. saitoi (CCY 17-3-18), Cr. victoriae (CCY 17-3-26) a Bulleromyces albus (CCY17-3-35, CCY 17-3-37) ze Sbírky kultur kvasinek, Chemický ústav SAV (CCY), byl kultivován po dobu 96 hodin v tekutém laktózovém médiu. V průběhu kultivace byl stanovován počet buněk v médiu a enzymová aktivita - a -galaktosidázy v médiu a na povrchu buněk. Laktózové médium nebylo vhodným kultivačním médiem pro všechny kvasinky rodu Cryptococcus, protože některé kmeny na něm rostly pomalu (CCY 17-3-29, CCY 17-3-5, CCY 17-3-26, CCY 17-3-35), nebo vykazovaly dlouhou adaptační fázi (CCY 17-3-2, CCY 17-3-6). Porovnání růstových křivek a grafů produkce aktivit povrchové -galaktosidázy v průběhu kultivace ukázalo, že mezi nimi není žádná blíže specifikovatelná závislost a výsledky tak nepotvrdily očekávaný vliv tohoto enzymu na růst kmene, ani předpokládaný nárůst produkce -galaktosidázy vlivem kultivace na laktóze. Nejrychlejší růst na laktóze vykazoval kmen Cr. carnescens CCY 17-3-13, který produkoval na svém povrchu velmi nízké aktivity tohoto enzymu. Relativně zvýšené množství tohoto enzymu bylo na povrchu kvasinek pozorováno jen v případě typového kmene Cr. laurentii CCY 17-3-2, kmene Cr. flavescens CCY 17-3-31 a Cr. flavus CCY 17-3-5. Stejně tak se značně lišila produkce -galaktosidázy kapsulárními kmeny, což vylučuje předpokládaný vliv tohoto enzymu na přestavbu a degradaci ochranné kryptokokální kapsuly. Výjimku tvořily pouze kmeny Cr. flavescens, které obecně můžeme považovat za producenty povrchové -galaktosidázy indukované laktózovým médiem. V ostatních případech byla produkce tohoto enzymu záležitostí jednotlivého kmene, ne všeobecně druhu, např. v případě typového kmene Cr. laurentii. Obdobná indukce byla ovšem pozorována i u jiných kvasinek a hub, a proto jakákoliv souvislost s kapsulí byla vyloučena. V souvislosti se zvoleným kultivačním médiem bylo druhým cílem práce otestovat vhodnost laktózového média pro biotypizaci kvasinek rodu Cryptococcus hmotnostní spektrometrií. Naměřená čárová hmotnostní spektra vykazují při vzájemném porovnání nízké podobnostní skóre, takže není možné spolehlivě určit, o jaký druh se jedná. Taktéž dělení zástupců rodu Cryptococcus podle fylogenetických linií nebylo programem Biotyper provedeno správně a i blízce si příbuzné kmeny byly zařazeny na odlišné vývojové větve. Výsledky testování tak řadí laktózu k nevhodným médiím pro biotypizaci mikroorganismů hmotnostní spektrometrií.
- ItemStudium stability biopolymerů pomocí technik rozptylu světla(Vysoké učení technické v Brně. Fakulta chemická, ) Kratochvíl, Zdeněk; Kalina, Michal; Sedláček, PetrStabilita vybraných biopolymerů (popř. jednoduchých sacharidů a aminokyselin) byla studována pomocí metod rozptylu světla. Vzorky byly připravovány rozpuštěním dané látky v demineralizované vodě, popř. ve zředěné kyselině octové. Nejdříve byl pozorován vliv jejich rostoucí koncentrace na zeta potenciál a určena optimální koncentrace pro další měření. Posléze byla v různých časových intervalech zkoumána jejich stabilita a molekulová hmotnost při dlouhodobém skladování. Bylo zjištěno, že degradaci podléhaly chitosan, CMC, hyaluronan a alginát sodný, zatímco u BSA byl zaznamenán vzrůst molekulové hmotnosti a zeta potenciálu. Nakonec byly vzorky vystaveny několika různým vnějším vlivům, a sice působení různých teplot, UV záření a zvyšující se iontové síle. Výsledky ukázaly, že výraznější vliv na stabilitu biopolymerů má spíše vyšší teplota. UV záření však použité biopolymery s výjimkou BSA, jehož molekulová hmotnost se značně zvýšila, nijak zvlášť neovlivnilo. S rostoucí iontovou silou zpravidla docházelo k poklesu absolutních hodnot zeta potenciálu a velikosti molekul. Změna molekulové hmotnosti nebyla pozorována.
- ItemInterakce aminojílů s polyelektrolyty přírodního původu(Vysoké učení technické v Brně. Fakulta chemická, ) Jančík Procházková, Anna; Pekař, Miloslav; Mravec, FilipTato práce se zabývá přípravou produktů interakce aminojílů s polyelektrolyty přírodního původu, konkrétně byla zvolena sodná sůl kyseliny hyaluronové jako polyelektrolyt. Cílem bylo nalézt koncentrační a objemové poměry roztoku aminojílu a roztoku zvoleného polyelektrolytu, které vedly ke vzniku sraženiny. Výsledné sraženiny byly charakterizovány pomocí mikroskopie, FTIR spektroskopie a pomocí reologie. Dále byla vyzkoušena možnost navázání fluorescenčních sond na aminojíl a na výsledný intermediát vzniklý interakcí aminojílu s hyaluronanem sodným.
- ItemModifikace polyvinylalkoholu s vyšším hydrolyzním stupněm pro přípravu MDF kompozitů(Vysoké učení technické v Brně. Fakulta chemická, ) Bartošík, Jan; Šoukal, František; Bartoníčková, EvaPráce se zabývá problematikou modifikace polyvinylalkoholu pro použití v macrodefect-free kompozitech. Výzkum zahrnuje modifikaci PVAl naroubováním vhodné skupiny a optimalizaci přípravy tohoto modifikovaného polymeru. U modifikovaného PVAl je stanovena koncentrace navázaného modifikátoru na řetězci polymeru pomocí UV-VIS spektrometrie, reologie a FTIR. Modifikované polymery byly použity v souběžné diplomové práci pro přípravu MDF kompozitů.