2024

Permanent URI for this collection

Browse

Recent Submissions

Now showing 1 - 3 of 3
  • Item
    Sociological, philosophical and political aspects of field recording. Field recording and soundscape as a tool for reflecting on the historical memory of a place
    (Vysoké učení technické v Brně. Fakulta výtvarných umění, ) Solčáni, Ján; Cenek, Filip; Flašar,, Martin; Sharifullin,, Stas
    Cieľom tejto práce je skúmanie sociologických, filozofických a politických aspektov terénneho nahrávania a analýzy zvukovej krajiny ako nástrojov k reflexii pamäti miesta. Vychádzajúc z teórií zvukových štúdií, kultúrnej geografie a kritických teórií prepája výskum teoretické skúmanie s aplikáciou v praktických projektoch v snahe rekontextualizovať terénne nahrávanie ako nástroj kritickej angažovanosti citlivý k skúmanému miestu. Práca začína skúmaním praktík hlbokého počúvania, ako ich vymedzila Pauline Oliveros, ktoré predstavuje v rámci projektu Unseen. Pokračuje rozborom zvukových prechádzok ako metódy stelesneného výskumu, kritickým prehodnotením konceptu zvukovej krajiny a skúmaním terénneho nahrávania ako komplexnej praxe, ktorá v sebe spája počúvanie, zvukové prechádzky a analýzu zvukovej krajiny. Praktické výskumy zahŕňajú zvukové mapovanie gotických kostolov na južnom Slovensku, školu zvukových prechádzok a zvukové mapovanie opusteného domu kultúry. Tieto realizácie ukazujú, ako môže pozorné počúvanie odhaliť skryté pamäte, spochybniť dominantné naratívy a otvoriť nové možnosti smerom k inkluzívnejšej a ekologicky citlivejšej budúcnosti. Výskum zahŕňa aj kurátorskú prax realizovanú v rámci nezávislého vydavateľstva Skupina, ktoré sa zameriava na terénne nahrávky a kompozíciu zvukovej krajiny. Prezentáciou týchto projektov sa práca zasadzuje za reflexívnejšie, citlivejšie a eticky angažovanejšie prístupy k zvukovej dokumentácii a kompozícii, pričom zdôrazňuje potenciál terénneho nahrávania a zvukovej krajiny ako nástrojov kritickej angažovanosti v oblasti miesta, pamäti a sociálnej transformácie.
  • Item
    Uvažování o lidském těle, které je tak těžké získat. Hybridní [umělá] autofikce
    (Vysoké učení technické v Brně. Fakulta výtvarných umění, ) Čermák, Aleš; Cenek, Filip; Zálešák, Jan; Stejskal,, Jakub
    V jeskyni není nikdo, kdo by mohl zemřít. Ještě jinak. Nikdo se nikdy nenarodil a nikdo nikdy nezemřel. Z tohoto tvrzení vyplývá otázka, zdali nám toto čistě teoretické tvrzení může pomoci v situaci, ve které se právě teď nacházíme. Jestli tu byl anebo je nějaký svět bez nás, na to si musíme odpovědět na základě přímé ztělesněné zkušenosti. Vycházím z předpokladu, že rozpoznat sebe jakožto člověka může být jeden z nejpodivnějších počinů vůbec. Být pozorný a plně přítomný v prostoru daného média není volba, ale nutnost a také pozitivní důsledek prostředí, do kterého jsme ponořeni. To znamená myšlení do těla jiného světa. V tomto uměleckovýzkumném projektu se primárně zaměřuji na výzkum ztělesněných zkušeností a analýzu vícenežlidských sil a činů v oblasti Atlantického oceánu. Prostřednictvím přímého ztělesnění (ztělesněné a situované praxe) tato práce zkoumá na různých úrovních propustné – prosakující hranice mezi člově kem a přírodou. Popisuji, jak jsou jednotlivé aktivity prožívány smyslovým způsobem a jak jsou tyto přímo ztělesněné znalosti využívány v samotné výzkumné (ztělesněné, performativní, výzkumné a pedagogické) praxi. Rád bych skrze tuto uměleckovýzkumnou práci experimentoval nad rámec analytického a gramatického popisu a rozšířil svůj výzkum směrem k poetickým, estetickým a tvůrčím gestům, která vyjadřují sílu a složitost prvků.
  • Item
    Poetika digitálního sochařství
    (Vysoké učení technické v Brně. Fakulta výtvarných umění, ) Pangrácová, Lucie; Medek, Tomáš; Horáček, Radek; Sobotka, Jiří
    Práce sleduje digitální sochařství jako oblast umělecké tvorby stojící na průsečíku mezi sochou v tradičním slova smyslu a digitálním uměním. Věnuje se tomuto tématu z teoretického hlediska, stanovuje definici, zkoumá jeho hybridní mediální povahu. Sleduje, jakým způsobem ovlivnily digitální nástroje kreativní pole sochařství, tvůrčí strategii autora, proměnu výrazových prostředků, hledá převažující tendence v oblasti námětu a obsahu. Popisuje dopad dematerializace, tedy významného osvobození se tvaru od závislosti na hmotě a jejích limitech. Tyto nově nabyté vlastnosti a možnosti prověřuje také v praktické části, která zkoumá oblast prezentace sochařství, jehož vznik determinovaly technologie.