2020

Browse

Now showing 1 - 5 of 141

Vliv organických i anorganických aditiv na chemicko-fyzikální vlastnosti biopolymerních substrátů pro tkáňové inženýrství
(Vysoké učení technické v Brně. Fakulta chemická, ) Kohoutek, Martin; Brtníková, Jana; Muchová, Johana
Tato bakalářská práce se zabývá přípravou a charakterizací kompozitních kolagenových nosičů, s důrazem na jejich chemicko-fyzikální vlastnosti pro možné aplikace jak v tkáňovém inženýrství kostí, tak i kůže. V teoretické části jsou popsány vybrané komponenty pro přípravu tkáňových nosičů, které byly později použity k přípravě 3D porézních vzorků v experimentální části. Celkem byly připraveny čtyři typy kompozitních nosičů a jeden referenční typ z čistého kolagenu za použití techniky lyofilizace. Dva typy vzorků sestávaly z kombinace kolagenu a oxidované celulózy (OC) nebo kolagenu a karboxymethyl celulózy (CMC). Další dva typy byly založeny na stejné kombinaci jak předchozí dva typy (kolagen s deriváty celulózy) navíc s přídavkem biokeramiky na bázi hydroxyapatitu a fosforečnanu vápenatého. Mikrostruktura, porozita a velikost pórů byly vyhodnoceny pomocí skenovací elektronové mikroskopie. Nejvyšší porozity a velikosti pórů dosáhly referenční skafoldy s čistým kolagenem, další v pořadí pak byly kompozity kolagenu s OC a CMC. Nejnižší porozitu a velikost pórů měly skafoldy s biokeramikou, zejména pak ty obsahující i CMC. Při analýze botnání a enzymatické degradaci in vitro bylo zjištěno, že hydrofilita a úbytek hmotnosti vzorků v procesu degradace spolu korelují. Nosiče bez biokeramiky byly hydrofilnější a dosáhly větší ztráty hmotnosti než vzorky s biokeramikou. Čistý kolagen byl svými výsledky mezi těmito dvěma skupinami. Vzorky s CMC byly hydrofilnější a degradabilnější než jejich protějšky obsahující OC. Co se týká mechanických vlastností, skafoldy s biokeramikou dosáhly vyšší pevnosti v tlaku v mokrém stavu než skafoldy bez biokeramiky. Mechanické vlastnosti byly obecně lepší u vzorků se snižující se porozitou a hydrofilitou.
Vliv biopolymerů na adhezivní a reologické vlastnosti cementů z fosforečnanu vápenatého
(Vysoké učení technické v Brně. Fakulta chemická, ) Scholz, David; Vojtová, Lucy; Michlovská, Lenka
Tato práce se zabývá kostním cementem složeného z fosforečnanu vápenatého a termosenzitivního kopolymeru. Hlavním cílem bylo vylepšení zejména adhezivních vlastností cementu přídavkem polysacharidu. Teoretická část práce se zabývá charakterizací kostních cementů a jejich aplikací. Dále také popisem polymerních aditiv přidávaných do kostních cementů se zaměřením hlavně na polysacharidy. V praktické části byly připravené cementy charakterizovány pomocí reologie, práškové rentgenové difrakce a statických zkoušek mechanických vlastností na samotném vytvrzeném cementu a slepených kostí. Reologie byla použita na měření rychlosti tvrdnutí cementu v závislosti na čase a teplotě. Dále byla taky reologie zamýšlena pro měření adhezivních vlastností roztoků kopolymeru, ale toto nebylo možné z důvodu nereprodukovatelných výsledků způsobené nehomogenitou roztoků kopolymeru s polysacharidem. Prášková rentgenová difrakce byla použita pro změření vlivu polysacharidu na konverzi fosforečnanu vápenatého na kalcium deficientní hydroxyapatit. Bylo zjištěno, že polysacharid významně neovlivňuje konverzi fosforečnanu vápenatého. Statické zkoušky mechanických vlastností byly použity pro změření maximální pevnosti v tlaku pro samotné vytvrzené cementové vzorky a také pro změření adheze slepených vzorků kostí. Vytvrzené vzorky s nízkou koncentrací polysacharidu vykazovaly vyšší pevnost v tlaku oproti kontrolním vzorkům. Při zkouškách kostí nebylo dosaženo průkazných výsledků z důvodu náročnosti měření. Jedná se zejména o přípravu vzorků kostí a jejich následné lepení kostním cementem.
Katecholaminem modifikované polymer-kompozitní kostní cementy: příprava, charakterizace a in-vitro hodnocení
(Vysoké učení technické v Brně. Fakulta chemická, ) Raszková, Alena; Michlovská, Lenka; Vojtová, Lucy
Tato bakalářská práce je zaměřena na přípravu, charakterizaci a in-vitro hodnocení cytotoxicity katecholaminem modifikovaných fosfátových cementů. Teoretická část práce se zabývá charakteristikou cementů na bázi fosforečnanu vápenatého a jejich materiálových vlastností. Obsahuje také přehled aditiv používaných pro modifikaci cementů za účelem zlepšit jak jejich chemofyzikální, tak biologické vlastnosti. Rovněž je zde diskutováno, dnes stále častější, využití katecholaminu v tkáňovém inženýrství. První část experimentální práce se zaměřuje zejména na samotnou optimalizaci přípravy a charakterizaci katecholaminem modifikovaný fosfátový cement. Kinetika fázového složení byla hodnocena pomocí rentgenové difrakční analýzy a chemické složení pomocí infračervené spektroskopie. Druhá část práce je poté zaměřena na optimalizaci a hodnocení in-vitro cytotoxicity modifikovaného cementu. V závěru bylo zjištěno, že modifikace katecholaminem zrychluje míru konverze cementu během vytvrzování. U takto připravených vzorků byl stupeň konverze vypočten na 93 % po 3 dnech vytvrzování, zatímco u nemodifikovaných vzorků dosahoval ve stejný čas pouze 79 %. Pro in-vitro testování byla navržena nová metoda přípravy vzorků. Vzhledem k výsledkům testování je nutná další optimalizace této nové metody a podmínek testů. Díky svým atraktivním vlastnostem se katecholaminem modifikovaný fosfátový cement zdá být zajímavým materiálem pro regeneraci kostí.
Vliv antibiotik na přípravu a vlastnosti fosfátových cementů
(Vysoké učení technické v Brně. Fakulta chemická, ) Tručková, Marie; Michlovská, Lenka; Vojtová, Lucy
Vliv přídavku antibakteriálních enzymů na přípravu a vlastnosti fosfátových cementů
(Vysoké učení technické v Brně. Fakulta chemická, ) Přečková, Barbora; Vojtová, Lucy; Michlovská, Lenka
Předmětem této bakalářské práce je příprava kostního cementu z fosforečnanu vápenatého modifikovaného antibakteriálním enzymem pro účinnou a bezpečnou léčbu zánětu kosti (osteomyelitidy) v porovnání s léčbou antibiotiky. Teoretická část této bakalářské práce poskytuje informace o struktuře kostí, osteomyelitidě a léčbě osteomyelitidy různými typy antibakteriálních kostních cementů, především cementy na bázi fosforečnanu vápenatého. Experimentální část se zabývá optimalizací při přípravě vzorků, popisem použitých metod a charakteristikou kinetiky uvolňování enzymu z vytvrzeného cementu. Pro lepší pochopení mechanismu uvolňování enzymu z cementu byly připraveny a vyhodnoceny i modelové vzorky fosfátového cementu s enzymy i proteiny. Antibakteriální vlastnosti vzorků byly testovány použitím diskové, diluční a plotnové metody, což vedlo k výsledkům pozitivního inhibičního účinku antibakteriálního enzymu na grampozitivní bakterie (G+) kmenů Staphylococcus aureus a methicillin-rezistentní Staphylococcus aureus (MRSA), ale zanedbatelnému účinku na gramnegativní bakterii (G-) Escherichia coli. V následující práci bude zhodnocena in vitro biologická kompabilita cementů obsahující enzym.

Browse

Recent Submissions