Krajina Sídla Památky 2024

Permanent URI for this collection

https://hdl.handle.net/11012/249439
Druhý ročník mezinárodní konference Krajina Sídla Památky byl tematicky zaměřen na téma CESTY. Konference se konala v aule Fakulty stavební VUT v Brně. Dorazilo přes 60 hostů z Česka i Slovenska, a to nejen z prostředí vysokých škol, ale i z veřejných institucí, úřadů a privátní sféry.
Nad konferencí Krajina Sídla Památky 2024 převzali záštitu:
  • děkan Fakulty stavební VUT v Brně prof. Ing. Rostislav Drochytka, CSc. MBA, dr.h.c.
  • děkan Zahradnické fakulty MENDELU prof.. Ing. Patrik Burg, Ph.D.,
  • generální ředitelka NPÚ Ing. arch. Naděžda Goryczková a
  • ředitel Ústavu územního rozvoje Ing. Jakub Kotrla.

Prostor pro život: Sborník 2. ročníku mezinárodní konference Krajina Sídla Památky

Browse

Recent Submissions

Now showing 1 - 5 of 24
  • Thumbnail Image
    Item
    Cesta k oceňování nemovitých kulturních památek
    (Vysoké učení technické v Brně, Fakulta stavební, 2024-10-04) Svoboda, Petr
    Příspěvek představuje úvod k výzkumu metod pro oceňování kulturních památek nebo obecněji historických staveb a představuje tak pomyslné hledání cesty k vyřešení dlouho opomíjeného problému. Mapuje dosavadní praxi v ČR i metodická řešení dostupná v zahraničí. Nejpropracovanější řešení vznikla ve Velké Británii a Nizozemí, podrobnější pohled však ukazuje, že nejsou snadno přenositelná do české praxe. Příspěvek se dále zamýšlí nad zohledněním užitku (utility) jako zásadního prvku pro stanovení hodnoty. Okruhy příjemců užitku přitom mohou být rozdílné od vlastníka objektu, což se může stát klíčem k hledání cesty zejména pro ty druhy staveb, jež představují veřejné statky (např. kostely, hrady a zámky atp.). Dalším nástrojem je metoda hedonické ceny, založená na určení poptávky po netržních komoditách a dosud využívaná častěji s ohledem na životní prostředí než památkovou péči. Jestliže je pro stanovení komplexní metodiky zapotřebí podrobný výzkum, zpřesnění cenových odhadů a znaleckých posudků je možné už nyní, budou-li využívány mnohdy opomíjené zdroje v podobě informací obsažených v databázích, knihovnách a archivech Národního památkového ústavu. Jejich zmapování je konkrétním posunem na cestě k věrohodnému a pokud možno efektivnímu oceňování staveb s památkovými hodnotami.
  • Thumbnail Image
    Item
    Cesty k básnickému bydlení
    (Vysoké učení technické v Brně, Fakulta stavební, 2024-10-04) Řehulková, Hana
    Příspěvek se zabývá fenomenologickou intepretací vztahu mezi bytím, bydlením a domovem, kterou rozpracoval M. Heidegger, a v návaznosti rovněž J. Patočka. Heideggerovo pojetí bydlení jako specificky lidského způsobu existence bylo rozpracováno v jeho přednášce o filosofii architektury Budovat, bydlet, myslet a završeno prací Básnicky bydlí člověk. Domov je zde chápán jako prostor specifické kvality, který se nevztahuje pouze k místu, ale také k duchovnímu a identifikačnímu rozměru naší mysli a jazyka. Pojmem součtveří pak Heidegger zastřešuje své pojetí o vztahu mezi světem lidského bytí, zabydlovaným věcmi v omezeném horizontu trvání lidského života, a světem sám o sobě v kontinuitě minulého a budoucího se zřetelem k věčnosti. Obdobně v návaznosti na E. Husserla rozvíjí později J. Patočka koncept přirozeného světa, který se snaží být reflektovaným a autenticky uvědomovaným pobytem. Cesty jsou lidským fenoménem, který v krajině nabývá mnoha podob. Příspěvek se pokusí některé vybrané znaky související s cestami interpretovat v kontextu fenomenologické filosofie a odpovědět na otázku, jaké cesty vedou k „básnickému bydlení“ a jaké jsou konsekvence pro architekturu a urbanismus.
  • Thumbnail Image
    Item
    Modro-zelená infrastruktura v pražské adaptaci na změnu klimatu
    (Vysoké učení technické v Brně, Fakulta stavební, 2024-10-04) Koucká, Michaela
    Sídla jsou nucena reagovat na postupující změnu klimatu a nutnou adaptaci sídel na extrémní projevy s touto změnou spojené. Účinným nástrojem je budování funkční modro-zelené infrastruktury (MZI) a související hospodaření s dešťovou vodou v zastavěném území. Do navrhování veřejných prostranství se v posledních letech stále více dostává znalost a zkušenost s plánováním a implementací MZI, která se stává nezbytností v probíhající adaptaci českého prostředí na změnu klimatu. Město Praha i jiná města ČR vykazují velkou míru disparit mezi strategickým plánováním adaptačních opatření na změnu klimatu – konkrétně prvků modro-zelené infrastruktury – a jejich implementací ve vystavěném prostředí. Cílem tohoto článku je shrnout poznatky od strategického plánování po realizaci konkrétních opatření ve veřejném prostoru, a současně, jak se vynakládají veřejné prostředky ve vztahu k adaptaci na změnu klimatu, a to na případové studii hlavního města Prahy. Výzkum probíhal pomocí analýzy strategických dokumentů, rozhovory se zástupci města Prahy a návštěvou konkrétních opatření. Hlavním a překvapivým poznatkem je fakt, že jsou vynakládány veřejné prostředky, které ale nejsou využity přímo s cílem zmírnit dopady změny klimatu nebo zranitelnost území. Investiční akce jednotlivých městských částí, které často s adaptací nesouvisí, musí pouze splnit určená kritéria pro obdržení dotace. Článek se snaží poodhalit možnosti role architektů a urbanistů, kteří mohou maximalizovat prospěch svých návrhů ve veřejném prostoru i mimo místní strategické cíle a pomoci tak městům a obcím k větší udržitelnosti a odolnosti.
  • Thumbnail Image
    Item
    Prebiehajúca obnova hradu nad Vinným a návrh možnej obnovy
    (Vysoké učení technické v Brně, Fakulta stavební, 2024-10-04) Gorás, Štefan
    The paper focuses on the presentation of the complicated restoration of the Vinné Castle - Hrad nad Vinným (Castle above Vinné). The castle had been decaying for several centuries and there was a gradual destruction of all objects. The selected cultural monument is being restored by an initiative of a civic association, the restoration has been going on since 2011 until today. The restoration work is non-traditional, period, using all the classic techniques as in the past. When designing the restoration, an important element was to set a goal to achieve after the restoration. The design described the entire castle as a complex in which the castle grounds are used. The buildings after restoration should allow the visitor to see traditional crafts, archaeological finds, presentation of the restoration. The creation of new spaces is an attempt to revive life in the building. The castle as a whole, is part of the surrounding environment in which it is embedded. It is influenced by its surroundings, which change over time. Unwittingly, the castle has become part of a forest protected complex where the forest is more important and the castle has become a kind of sculpture of a 'forest park'. The entrance roads to the castle-ruin have likewise merged with nature, the roads have disappeared from the visible horizon. In the restoration of the castle, one of the first things to be considered = the access road that has been found and may be the original road to the castle. Improvements to the paths, the landscape leading to the heritage site remain unnoticed for the time being, they should be restored and adapted to the needs of visitors and modern trends as far as possible.
  • Thumbnail Image
    Item
    Cesty a jejich vliv na vývoj reliéfu a krajiny: Příklad širšího okolí Staré Boleslavi
    (Vysoké učení technické v Brně, Fakulta stavební, 2024-10-04) Steklá, Tereza
    Vliv lidské činnosti na krajinu a reliéf lze dobře pozorovat na antropogenních tvarech dopravní infrastruktury. Cesty nespojují pouze místa na mapě, ale tvoří důležité pojítko mezi přírodními podmínkami a potřebami lidské společnosti. Prezentovaný výzkum je zaměřen na vyhodnocení vlivu dopravní infrastruktury na vývoj reliéfu a krajiny. Zvláštní pozornost byla věnována antropogennímu ovlivnění vodních toků. Komunikační síť se v okolí Staré Boleslavi začala tvořit již v pravěku. V průběhu historie docházelo ke zvyšování intenzity přímých i nepřímých vlivů cest na reliéf, přičemž největší změny nastaly během posledních 200 let. Za účelem zesplavnění a protipovodňové ochrany docházelo na Labi (ř. km 854–882) i Jizeře (ř. km 0–17) k napřimování a zkracování trasy koryta již v 19. století, kdy zde bylo Labe zkráceno o 7,32 km (20 %) a Jizera o 1,35 km (7 %). Index křivolakosti klesl u Labe z 1,50 na 1,19 a u Jizery z 1,39 na 1,29. Během posledních 200 let dochází na dolním toku Jizery k opětovnému meandrování koryta vlivem působení fluviální eroze a akumulace. U opevněného koryta Labe tento proces neprobíhá. Díky vyšší dynamice fluviálního systému mají antropogenní úpravy vodních toků často regionální přesah. Rozvoj cest vedl k lokálním přímým zásahům do původního reliéfu, a to vznikem nových povrchových tvarů. Zásahy člověka také způsobily ztrátu cenných informací o vývoji reliéfu.