Krajina Sídla Památky 2024

Permanent URI for this collection

https://hdl.handle.net/11012/249439
Druhý ročník mezinárodní konference Krajina Sídla Památky byl tematicky zaměřen na téma CESTY. Konference se konala v aule Fakulty stavební VUT v Brně. Dorazilo přes 60 hostů z Česka i Slovenska, a to nejen z prostředí vysokých škol, ale i z veřejných institucí, úřadů a privátní sféry.
Nad konferencí Krajina Sídla Památky 2024 převzali záštitu:
  • děkan Fakulty stavební VUT v Brně prof. Ing. Rostislav Drochytka, CSc. MBA, dr.h.c.
  • děkan Zahradnické fakulty MENDELU prof.. Ing. Patrik Burg, Ph.D.,
  • generální ředitelka NPÚ Ing. arch. Naděžda Goryczková a
  • ředitel Ústavu územního rozvoje Ing. Jakub Kotrla.

Prostor pro život: Sborník 2. ročníku mezinárodní konference Krajina Sídla Památky

Browse

Recent Submissions

Now showing 1 - 5 of 24
  • Thumbnail Image
    Item
    Cesta k oceňování nemovitých kulturních památek
    (Vysoké učení technické v Brně, Fakulta stavební, 2024-10-04) Svoboda, Petr
    Příspěvek představuje úvod k výzkumu metod pro oceňování kulturních památek nebo obecněji historických staveb a představuje tak pomyslné hledání cesty k vyřešení dlouho opomíjeného problému. Mapuje dosavadní praxi v ČR i metodická řešení dostupná v zahraničí. Nejpropracovanější řešení vznikla ve Velké Británii a Nizozemí, podrobnější pohled však ukazuje, že nejsou snadno přenositelná do české praxe. Příspěvek se dále zamýšlí nad zohledněním užitku (utility) jako zásadního prvku pro stanovení hodnoty. Okruhy příjemců užitku přitom mohou být rozdílné od vlastníka objektu, což se může stát klíčem k hledání cesty zejména pro ty druhy staveb, jež představují veřejné statky (např. kostely, hrady a zámky atp.). Dalším nástrojem je metoda hedonické ceny, založená na určení poptávky po netržních komoditách a dosud využívaná častěji s ohledem na životní prostředí než památkovou péči. Jestliže je pro stanovení komplexní metodiky zapotřebí podrobný výzkum, zpřesnění cenových odhadů a znaleckých posudků je možné už nyní, budou-li využívány mnohdy opomíjené zdroje v podobě informací obsažených v databázích, knihovnách a archivech Národního památkového ústavu. Jejich zmapování je konkrétním posunem na cestě k věrohodnému a pokud možno efektivnímu oceňování staveb s památkovými hodnotami.
  • Thumbnail Image
    Item
    Když cesta přestane být cestou
    (Vysoké učení technické v Brně, Fakulta stavební, 2024-10-04) Valehrach, Jan; Svoboda, Richard; Hruzíková, Miroslava
    Stejně jako se lidé v průběhu života mění a mění svoje povolání, tak se i stavby mění a nemusí po celou dobu své existence plnit pouze svůj prvotní účel. Ze šlechtických paláců se stávají muzea, ze zámků obrazárny a z průmyslových komplexů kulturní areály. I dopravní stavby, které na první pohled slouží pouze jednomu účelu, mohou změnit svoje poslání. Z kdysi prašné cesty se v průběhu staletí může stát významná dopravní tepna a spojnice. Může být užitečná dnes a ještě dlouho potřebná bude. Některé cesty však podlehly změně lidských potřeb, změnám státních útvarů, nemoudrým rozhodnutím či vědeckotechnické revoluci. Nemálo cest zaniklo a v krajině po nich nenalezneme žádné stopy. Mnoho cest dále plní svoji funkci, přestože je doplnily novější dálkové silnice či tratě. Ale jsou i takové cesty, které svoji dopravní funkci již neplní, avšak v krajině zůstaly, proměnily se či byly proměněny. Ne vždy jsou jen němými svědky minulosti a památkami své dávné zašlé slávy, ale žijí dále. Čím tedy mohou cesty ve svém druhém životě být? Článek se věnuje dopravním cestám a jejich životní pouti. Zamýšlí se nad důvody rušení či změny jejich využití. Ukazuje, jak se mohou cesty přetvářet, měnit svoji funkci či se k ní opět vracet. Předkládá konkrétní případy u nás i v zahraničí.
  • Thumbnail Image
    Item
    Cesty průmyslového dědictví na příkladu Chabařovic
    (Vysoké učení technické v Brně, Fakulta stavební, 2024-10-04) Stará, Monika
    Průmyslové dědictví je nedílnou součástí ústeckého regionu. Pro oblast mostecké hnědouhelné pánve je příznačná nejen těžba uhlí či rud, ale i další průmysl, který se logicky na dobývání nerostných surovin navázal. Příspěvek sleduje území města Chabařovice, které leží mezi Ústím nad Labem a Teplicemi. Základním stavebním kamenem hospodářského vzestupu v 19. století zde byl především rozvoj infrastruktury, který umožnil dynamický růst nejen průmyslový, ale i demografický. Příspěvek se zabývá nejdůležitějšími cestami, které měly na rozvoj území zásadní vliv. Jednalo se především o železnici (Ústeckoteplickou dráhu), silnice, důlní vlečky, lanovky, ale i vodní toky (Ždírnický potok včetně náhonů), podzemní chodby ad. Cesty jsou přitom mapovány v kontextu místního průmyslového dědictví. Příspěvek odpovídá na otázku, jaký vztah panoval a dodnes panuje mezi cestami a historickými průmyslovými objekty. Dále interpretuje současný stav cest souvisejících s průmyslem, míru a autenticitu jejich dochování a v neposlední řadě nastiňuje možnou budoucnost území vzhledem k záměrům, které jsou v regionu v současné době řešeny.
  • Thumbnail Image
    Item
    Trans silvam Bohemicam - úvaha nad prostupností bavorsko-českého pohraničí v minulosti a současnosti
    (Vysoké učení technické v Brně, Fakulta stavební, 2024-10-04) Preusz, Michal
    Hornofalcký/Český les a Všerubská vrchovina, které byly latinsky nazývány silva Bohemica, představují přirozené přírodní horské bariéry s omezenou prostupností. Zdejší průsmyky v nejstarší minulosti překonávala Řezenská cesta, jež spojovala českou kotlinu s Podunajím. Patrně od 12. století ji doplnila a částečně nahradila Norimberská cesta, jež spojila Prahu s Norimberkem. Tyto historické cesty tvořily páteřní osy středoevropské komunikační sítě a nepochybně byly nejvýznamnějšími cestami středověkých a novověkých Čech. Přestože jejich historický význam byl z mnoha úhlů pohledu řešen a zdůrazňován, dosud neproběhl adekvátní Interdisciplinární výzkum, který by specifikoval materiální pozůstatky těchto cest, napomohl by definování dochovaných a cenných úseků, jež by měly být památkově chráněny, zároveň by poukázal na možnosti, jak využít tyto staré cesty ke zkvalitnění prostupnosti současnou krajinou a napomohl by ke zlepšení cestovního ruchu. Předložený článek je proto prvotní úvahou, o vývoji a významu robustní komunikační sítě a poukazuje, jak může historicko-archeologický výzkum minulých cest napomoci ke zkvalitnění životních podmínek v současném česko-bavorském pohraničí.
  • Thumbnail Image
    Item
    Cesta jako duchovní proměna
    (Vysoké učení technické v Brně, Fakulta stavební, 2024-10-04) Niederle, Rostislav
    Na stezky, silnice, cesty lze nahlížet mnoha způsoby – technicky, ekonomicky, historicky. Náš pohled je filosofický. Ovšem s filosofií se pojí principiální problém jejího jazyka: o čem jsou vlastně tvrzení filosofie? Jak ověřit jejich pravdivostní hodnotu? V textu je zmíněn známý Wittgensteinův skeptický imperativ o tom, že filosofie by měla mlčet, i když se pravda ve filosofických tvrzeních tajuplně ukazuje. Heidegger na onom ukazování staví svoji pozdní filosofii a jako specificky pravdivá filosofická tvrzení nabízí nejvyšší umělecké výkony. Tímto směrem se berou i naše úvahy zde: říci něco duchovního, filosofického o tématu cest znamená obrátit se k umění. Článek představuje několik jednoduchých argumentů pro přijetí ontologicky robustní teorie pravdy ukazování, alétheia, a metodou pars pro toto přibližuje několik textů o lidských proměnách na cestách, které by mohly vyhovovat heideggerovskému kritériu duchovní pravdivosti: Guevarovy Motocyklové deníky, dvě povídky Isaaca Bashevise Singera a Pirsigovo opus magnum Zen a umění údržby motocyklu. V umění se může inženýr dozvědět, že jeho práce má rys věčnosti, neboť je jednou z nutných podmínek proměny člověka.