2011

Browse

Now showing 1 - 5 of 5

Bionika v architektuře (strom jako inspirační zdroj)
(Vysoké učení technické v Brně. Fakulta architektury, ) Šáchová, Irena; Drápal, Jaroslav; Petelen, Ivan; Petříčková, Monika; Müller, Zdeněk
Práce pojednává o přírodních předobrazech, které lze uplatnit v architektuře. První část se zabývá obecnou bionikou v architektuře. Jsou zde uvedeny všechny dostupné poznatky spadající do tohoto oboru. Druhá část práce je zaměřena na přírodní předobraz – strom. Strom je analyzován z různých pohledů. Nalezené vhodné principy jsou převedeny do oboru architektury. Na základě výtvarných prací dětí je zmapován měnící se postoj ke stromu jako obydlí v průběhu dospívání. Práce by měla sloužit jako ucelený podkladový materiál pro studium bioniky jak pro studenty architektury a architekty, tak pro širokou veřejnost. Práce má upozornit na to, že příroda je naším velkým vzorem pro jakoukoli naši činnost.
Vliv architektonického konceptu na potřebu tepla na vytápění energeticky úsporných budov pro bydlení.
(Vysoké učení technické v Brně. Fakulta architektury, ) Křeček, David; Chybík, Josef; Hudec, Mojmír; Vaverka, Jiří; Ing.arch.Lorant Krajcsovics,PhD.
Lidské úsilí pro zvýšení komfortu, zvyšování hustoty osídlení v přetížených městských oblastech, silný nárůst dopravy a zvyšující se elektrický smog směřují ke stále rostoucímu stresu v bezprostřední blízkosti člověka. To vše, spolu s častými zprávami o globálních klimatických změnách, postupně vede ke změně smýšlení celé společnosti, která musí nést důsledky ekonomických škod způsobených klimatickými změnami. Pokud chceme i nadále udržitelným způsobem zabezpečit přiměřené hospodářské a sociální podmínky života, musíme v mnohem větší míře uplatňovat uvědomělejší přístup k životnímu prostředí. V souladu s trendem udržitelného rozvoje pro zvýšení kvality životního prostředí v oblasti stavebnictví je logická orientace na stavby, které jsou konceptuálně zaměřeny na šetření energiemi, a to jsou energeticky úsporné stavby. Cesta k udržitelné výstavbě není v hledání jednoho nebo několika univerzálních technických řešení, nýbrž v uplatňování nových principů navrhování, vývoji nových materiálů a technologií jejich zpracování a nových technologií výstavby. Pro efektivní tvorbu koncepce budovy je potřebný takový nástroj, který rychle reaguje na změny návrhu, umožňuje snadno pracovat v různých variantách a přináší co nejpřesnější výsledky. Především u návrhu energeticky šetrného domu je nutné důsledně uplatnit tzv. metodiku energetické optimalizace. Počátek návrhu úsporné stavby je nejvíce „abstraktní složkou návrhu s velmi nejistými vstupy“, neboť spousta parametrů v té chvíli je ještě zcela neznámá. Při navrhování pasivního domu se uplatňuje spousta navzájem propojených faktorů, např. trajektorie Slunce a vliv stínění okolím, hledisko oslunění a osvětlení interiéru, energetická kvalita konstrukcí, atd. V současné době architektovi nezbývá, než využívat všeobecně známých pouček, jako je například orientace velkých oken na jih, ale ze severu nikoliv apod. Bohužel tyto „empirické vzorce“ pro návrh skutečného pasivního domu nestačí. A přitom první náčrt domu nejvíce ovlivní nejen jeho tvar, formu, ale i uživatelský komfort, cenu, realizovatelnost a budoucí energetické chování stavby a s tím související provozní náklady domu. Je zcela zřejmé, že tato etapa nesmí být podceněna, neboť již „při malé změně počátečních vstupů je velkou měrou ovlivněn výsledek“. Díky tomuto uvažování se práce zaměřuje na prvotní rozhodovací fázi návrhu, tj. na architektonický koncept pasivního domu (ideu, vizi). Cílem práce je zjednodušení problematiky do srozumitelné formy, tj. zpracování relativně jednoduchých a názorných zobrazení, která problematiku přijatelně zobecňují a ukazují chování jednotlivých parametrů (prosklení, stínění, tvar, velikost, atd.) a jejich změnu na potřebu tepla na vytápění pasivního domu. Výsledky práce budou užitečné, když architekt vezme do ruky tužku a začne přemýšlet nad svým budoucím domem. V tuto chvíli bude mít po ruce skici, které mu dají orientační představu a dokážou usměrnit jeho další návrh. Hlavním cílem je vytvořit pomocí výpočetního nástroje nové závěry a poznat energetické chování stavby. Výzkum pracuje s matematickým virtuálním idealizovaným modelem v software PHPP 2007 CZ a využívá „fenomén“ parametrických rovnic a citlivostní analýzy.
Bydlení v intenzivních městských strukturách
(Vysoké učení technické v Brně. Fakulta architektury, ) Zadražilová, Miroslava; Menšíková, Naděžda; Urbášková, Hana; Šimeček, Pavel; Vitková, Lubica
Se změnami ve společnosti, jako jsou nárůst mobility, stoupající prostorová náročnost obyvatel a nástup digitálních technologií, architekti a urbanisté hledají nové formy městské zástavby. Jednou z nich je zahušťování, tedy intenzivní využití městského prostoru. Intenzivní městská struktura maximálně využívá potenciál místa, řeší několik problému najednou, je funkčním hybridem, domovem potencionálních suburbanizérů, místem sociálních kontaktů. Vzniká ve snaze vyřešit konkrétní problém v přelidněném, kolabujícím městě. Cílem práce je poukázat na současné přístupy k problematice intenzivních městských struktur a zmapovat současné realizované i nerealizované projekty. Práce vytváří systém jejich kategorizace a pojmenování. Z funkčního hlediska se jedná vždy o mix různých funkcí. Dle prostorové koncepce rozlišuje pět kategorií. Jsou jimi multiplicita, poréznost, hybridita, konektivita a vertikalita. Veřejný či poloveřejný prostor se tak dostává do vyšší úrovně města, do městského patra, městského balkónu či hybridní krajiny. S ohledem na polohu vůči stávajícímu městu jsou realizované projekty většinou impulsem k rozvoji a obnově zdevastovaných městských území, brownfields i urban sprawls. Na základě získaných poznatků bylo vytvořeno zadání předdiplomních a diplomních projektů na ústavu architektury FAST VUT v Brně a přístupy k problematice byly ověřeny v pedagogickém procesu. Anketní šetření v druhé části práce hledá odpověď na otázku, zda existují obyvatelé, kteří by chtěli v intenzivní městské struktuře bydlet a kdo tito lidé jsou.
Organická soudobá architektura a bydlení
(Vysoké učení technické v Brně. Fakulta architektury, ) Čábelková Nahorniaková, Marcela; Menšíková, Naděžda; Kyselka, Mojmír; Budkeová, Branislava; Glosová, Dagmar
Organická architektura je v dnešní době často používaným termínem především v souvislosti s odvážnou a experimentální formou. Přesná definice nebo rozdělení však stále chybí. Za zakladatele novodobé organické architektury je všeobecně považován Frank Loyd Wright. Ten organickou architekturu nejen realizoval, ale na počátku dvacátého století, kdy se formulovaly nové architektonické směry, ji definoval. Disertační práce se zabývá doposud nedostatečně popsanou problematikou organické architektury. Hlavní zaměření je upřeno na soudobou obytnou organickou tvorbu ve střední Evropě. Jmenovitě jsou podrobně rozebrány jednotlivé realizace na území Maďarska, České Republiky, Slovenské Republiky, Rakouska, Německa a Polska. Kromě detailního popisu Evropských realizací a jejich historických východisek se práce také podrobněji zabývá vznikem a významnými realizacemi severoamerické organické architektury. Novodobá organická architektura prioritně vznikala na území Spojených států amerických. Pro úplnost přehledu práce také uvádím nejvýznamnější soudobé realizace a architekty realizující obytnou organickou architekturu i v jiných státech světa. Cílem disertační práce bylo obecně poukázat na nejnovější trendy v navrhování staveb pro bydlení. V rámci nových trendů nalézt polohu organické architektury a zdůvodnit její vzrůstající popularitu, rozšířenost a nezbytnost pro další vývoj architektury. Organická architektura je alternativní cestou soudobého bydlení. V posledních letech její obliba vzrůstá v reakci na vznik novodobých technologií a materiálů, potřebu chránit naše přírodní zdroje a také na vzrůstající negativa globalizace a popření místních tradic a regionálních specifik. Aspekty organických forem byly rozebírány na základě členění organické architektury do tří hlavních skupin podle jejich hlavních charakteristik: forma, harmonie a udržitelný rozvoj. Dalším cílem bylo zjistit lokaci ohnisek výskytu organické obytné architektury. Jejich realizace nejsou koncentrované, ale spíše nekoordinovaně rozsety. Proto byly vybrány státy, které jsou oproti ostatním bohatší na výskyt organických domů. Cílem práce bylo také oslovit odbornou a laickou veřejnost, především pedagogy vysokých škol architektury a také samotné studenty. Velká část komunikace se odehrála na základě grantového projektu FRVŠ pro rok 2010. Uskutečnily se přednášky studentům o organické architektuře a výstava na téma: Soudobá obytná organická architektura. V neposlední řadě byla vydána publikace katalogu pod názvem: Soudobé organické domy – Evropa. V rámci grantového projektu jsem měla možnost navštívit velké množství realizací organických rodinných domů v zahraničí. Konkrétně na Slovenku, v Maďarsku a v Německu. Výsledky ankety, která byla položena formou otázek uživatelům a autorům vybraných domů, jsou součástí disertační práce. Výsledky disertační práce jsou především: - podrobné nastínění přehledu vývoje organického bydlení - definování soudobých tendencí organické architektury v bydlení - získání a zpracování odpovědí majitelů a autorů domů na anketní otázky - analýza organického domu (soustavy domů) v rámci urbanistické struktury a krajiny - kniha katalogu organických soudobých evropských bytových realizací pod názvem Soudobé organické domy - Evropa - článek o organické soudobé architektuře a bydlení v rámci elektronického architektonického časopisu archiweb, který má být publikován v roce 2012
Paralela mezi konceptem díla v architektuře a hudbě
(Vysoké učení technické v Brně. Fakulta architektury, ) Lukačovič, Markéta; Drápal, Jaroslav; Petelen, Ivan; Kyselka, Mojmír; Koleček, Ivan
Dizertační práce je zaměřena na porovnání konceptu tvorby v hudbě a architektuře, hledání jejich souvislostí a možného prolínání obou umění. Hlavním těžištěm práce je hledání paralely mezi kompozicemi hudby a architektury, tedy mezi jejími vlastnostmi, kompozičními prostředky a postupy. Metodami zpracování tématu byli analýzy hudebních a architektonických materiálů, jak knih, časopisů, internetových článků, tak zvukových nahrávek a realizací staveb, materiálů tykajících se akustiky, psychologie vnímání a estetiky, čerpání z vlastních zkušeností a poznatků z oblasti hudby a architektury a kompoziční experiment. Výsledkem dizertační práce jsou teoretické závěry objasňující dané téma a praktický experiment v podobě analýzy hudební skladby a převedení jejích kompozičních postupů do architektonického projektu.

Browse

Recent Submissions