2010
Browse
Recent Submissions
Now showing 1 - 5 of 129
- ItemStabilita síťovaného alfa-kolagenu(Vysoké učení technické v Brně. Fakulta chemická, ) Součková, Gabriela; Jančář, Josef; Vojtová, LucyTeoretická část této bakalářské práce pojednává o obecných vlastnostech kolagenu, který je nejčastěji rozšířeným vláknitým proteinem v těle, o síťování kolagenu, které vede ke zlepšení mechanických i chemických vlastností, a o široce využívaných síťovacích činidlech, především 1-ethyl-3-(3-dimethylaminopropyl) karbodiimidu (EDC). Dále se zabývá několika metodami stanovení EDC ve vodném roztoku. Experimentální část je zaměřena na praktické stanovení množství EDC, které zůstalo ve vodě použité k promývání vzorků po síťování. Cílem bylo zjistit, jestli současně používaná metoda promývání je dostatečná pro jisté aplikace nebo je potřeba ji upravit. I přesto, že sloučenina EDC je prakticky netoxická, může způsobovat zbarvení kolagenních materiálů po sterilizaci ozařováním. Vzhledem k tomu, že nebylo zjištěno jaké množství EDC může ve vzorku zůstat nebo jestli je nezbytné vymýt veškeré EDC, je obtížné rozhodnout jestli je promývací metoda dostatečná nebo není. Navíc je potřeba brát do úvahy i ostatní vedlejší produkty síťování kolagenu. Nicméně cílem této práce bylo pouze zhodnotit účinnost vymývání EDC z kolagenních vzorků. Pro síťování byly použity tři různé koncentrace EDC a následně byly vzorky vymývány po různě dlouhou dobu. Takto bylo získáno 48 vodných vzorků, které byly následně třikrát spektrofotometricky stanoveny. Výsledně bylo zjištěno, že pro běžně používanou koncentraci síťovacího činidla (50 mmol.l 1 EDC) postačuje promývat vzorky po dobu 30 minut v roztoku hydrogenfosforečnanu sodného (Na2HPO3) a následně promývat ve vodě čtyřikrát po dobu 15 minut s výměnou vody při každém kroku. Po těchto krocích klesla koncentrace EDC v promývací vodě pod 1 mol . l-1, pro nižší koncentrace síťovacího roztoku byla dostatečná i kratší doba promývání. Výsledky této bakalářské práce jsou pouze předběžné, a proto by mělo následovat další zkoumání této problematiky.
- ItemVliv struktury vláknového kompozitu (FRC) a adheziva na pevnost spoje FRC/částicový dentální kompozit(Vysoké učení technické v Brně. Fakulta chemická, ) Bystřický, Zdeněk; Poláček, Petr; Přikryl, RadekTato bakalářská práce zkoumá, jak ovlivňuje typ vyztužení dentálního FRC (Fiber Reinforced Composite) materiálu a adhezivum pevnost adhezního spoje vláknového a částicového kompozitu a charakter jeho lomu. Pevnost adhezního spoje experimentálně navržených vzorků byla měřena za použití univerzálního testovacího přístroje ve speciálně zkonstruovaných čelistech. Charakter lomu byl posuzován na základě snímků z konfokálního mikroskopu. Ze získaných výsledků vyplývá, že na pevnost adhezního spoje má největší vliv typ vyztužení vláknového kompozitu za předpokladu, že adhezivum dobře smáčí jeho povrch. Tím pádem byla limitujícím faktorem interlaminární pevnost vláknového kompozitu, která byla nižší v případě vláknového kompozitu se splétanými vlákny. Pevnost byla do jisté míry ovlivněna také vznikem koncentrací napětí, což se nejvíce projevovalo u adheziv s vyšší hodnotou pevnosti. Vliv vodného prostředí na stabilitu adhezního spoje byl nejvýraznější u pryskyřic s nízkým stupněm zesíťováním a v případě, kdy molekuly vody pronikaly do rozhraní spoje mezi materiály v důsledku nekvalitního smáčení.
- ItemMožnosti stanovení metalosloučenin přítomných v živých systémech(Vysoké učení technické v Brně. Fakulta chemická, ) Hauerlandová, Petra; Vitoulová, Eva; Zemanová, JanaTato bakalářská práce pojednává o problematice metalomiky. Jsou zde vysvětleny základní pojmy a definice, rozdíly mezi proteiny vázanými s kovem a metaloproteiny. Práce se také zabývá metalothioneiny a jejich základním rozdělením. Práce popisuje způsoby interakcí kovů s organickými sloučeninami. Pozornost je věnována vazbě kovů s peptidy a bílkovinami. V práci jsou uvedeny příklady některých esenciálních kovů, které jsou vázány v důležitých organických sloučeninách, které jsou nutné pro správné fungování organismu. Především jsou popsány enzymy nezbytné pro lidský organismus. Uvedeny jsou i organické sloučeniny toxických kovů. Další část práce je věnována analytickým metodám používaným při stanovení metalosloučenin. Jsou popsány separační a detekční metody, které se vzájemně kombinují, aby bylo možné metalosloučeniny kvalitativně i kvantitativně stanovit. Uvedeny jsou příklady stanovení vybraných metalosloučenin.
- ItemVyužití metody PCR v reálném čase při mikrobiologické analýze potravin(Vysoké učení technické v Brně. Fakulta chemická, ) Novotná, Eva; Španová, Alena; Michaela, KotianováProbiotické druhy bakterií mléčného kvašení rodu Lactobacillus hrají důležitou roli v trávicím traktu člověka, např. chrání před patogenními mikroorganismy. Laktobacily jsou součástí různých potravinových výrobků. Detekovat a identifikovat baktérie mléčného kvašení rodu Lactobacillus lze pomocí polymerázové řetězové reakce (PCR) se specifickými primery LbLMA1 a R16. V experimentální části této práce byla izolována DNA z probiotického výrobku Actimel Natur metodou fenolové extrakce. Pomocí PCR v reálném čase byly amplifikovány specifické produkty PCR, které byly detegovány pomocí fluorescenčního interkalačního barviva SybrGreen. Specificita amplifikovaných produktů PCR byla ověřena pomocí křivky tání (Tm 85°C) a pomocí agarosové gelové elektroforézy (byl amplifikován produkt velikosti 250 bp).
- ItemIdentifikace probiotických druhů rodu Lactobacillus(Vysoké učení technické v Brně. Fakulta chemická, ) Vystavělová, Růžena; Rittich, Bohuslav; Trachtová, ŠtěpánkaBakterie rodu Lactobacillus jsou součástí střevní mikroflóry, jejíž složení ovlivňuje zdravotní stav hostitele. Vzhledem k tomu, že u některých druhů Lactobacillus byly prokázány klinické účinky (např. posílení imunitního systému, prevence průjmových onemocnění a další), jsou laktobacily často používány k přípravě fermentovaných mléčných výrobků a jsou součástí potravinových doplňků pro své probiotické účinky. Bakterie rodu Lactobacillus a bakterie různých druhů Lactobacillus můžeme identifikovat metodami PCR, které jsou založeny na amplifikaci specifických fragmentů DNA. Celková bakteriální DNA Lactobacillus rhamnosus byla izolovaná metodou fenolové extrakce. Rodově specifickou PCR byla ve vzorcích prokázána přítomnost bakterií rodu Lactobacillus; druhově specifickou PCR byla prokázána přítomnost bakterií druhu Lactobacillus rhamnosus.