Krajina Sídla Památky 2023

První ročník mezinárodní konference Krajina Sídla Památky 2023 navazuje na úspěšné kolokvium z předcházejícího roku, které nastavilo formát současné konference. Sborník prvního ročníku konference, která se konala 19. dubna 2023, představuje 30 příspěvků tematicky rozdělených do třech klíčových slov – Krajina - Sídla - Památky.
Nad konferencí Krajina Sídla Památky 2023 převzali záštitu:
  • děkan Fakulty stavební VUT v Brně prof. Ing. Rostislav Drochytka, CSc. MBA, dr.h.c.
  • děkanka Zahradnické fakulty MENDELU doc. Dr. Ing. Alena Salašová,
  • generální ředitelka NPÚ Ing. arch. Naděžda Goryczková a
  • Ing. Zdeňka Kučerová, pověřená řízením ÚÚR.

Prostor pro život: Sborník 1. ročníku mezinárodní konference Krajina Sídla Památky

Browse

Recent Submissions

Now showing 1 - 5 of 30
  • Thumbnail Image
    Item
    Dokumentace památkově chráněných objektů z pohledu geodeta
    (Vysoké učení technické v Brně, Fakulta stavební, 2023-05-23) Vystavěl, Ondřej; Kuruc, Michal; Berková, Alena; Volařík, Tomáš
    Vyhotovení dokumentace památkově chráněných staveb v komplexní digitální podobě je důležitým krokem v procesu záchrany kulturního dědictví a umožňuje zachování co nejvíce informací o nemovitých kulturních památkách pro budoucí generace. Jednou z možností, jak k této problematice přistoupit, se jeví vyhotovení informačního modelu stavby nemovité kulturní památky. Vlastnímu modelování předchází sběr podkladových dat. Za tuto činnost by měl být v rámci procesu BIM zodpovědný geodet. V současné době se často jedná o geometrické zaměření daného objektu pomocí technologií laserového skenování s následným zpracováním do tzv. mračna bodů, které tvoří základní prostorový podklad pro tvorbu informačního modelu naskenovaného objektu. Standardem by mělo být připojení měření do závazného souřadnicového a výškového systému. Pro tvorbu BIM je obecně třeba zvolit software, který mj. umožňuje modelovat z předem nadefinovaných prvků. Pro projektování nových konstrukcí těchto prvků existuje celá řada. Jinak je tomu ale u historických staveb. Ty obsahují prvky zcela jiných a často komplikovaných geometrických tvarů, které se v současnosti v dostupných knihovnách nenachází, tudíž je třeba si je vytvořit, protože bývají pro každou stavbu jiné, často unikátní. Za účelem vizualizace výsledného informačního modelu pro širokou veřejnost se v současnosti stále více uplatňují nástroje herního vývojového prostředí, které umožňují vytvářet výstupy pro běžné uživatele. Uvedená problematika je v příspěvku popsána na případové studii vzniku informačního modelu památkově chráněného objektu Maxmiliánův dvůr v Kroměříži postavené v polovině 19. století olomouckým arcibiskupem Maxmiliánem Sommerau Beckem.
  • Thumbnail Image
    Item
    Inšpirácia má meno UNESCO: od svetového dedičstva k významným lesníckym miestam na Slovensku
    (Vysoké učení technické v Brně, Fakulta stavební, 2023-05-23) Mičovský, Ján
    Stredoveká devastácia lesov viedla k vzniku lesníckeho stavu. Význam tohto povolania dnes umocňujú klimatické zmeny. Napriek tomu sú lesníci často vystavovaní nepochopeniu. Preto je potrebné hovoriť nielen o hodnotách lesa, ale aj o hodnote lesníckej práce. Jednou z možností je ponúknuť netradičný pohľad na krajinotvorné prvky vytvorené v súvislosti s lesníctvom. Tieto môžeme zahrnúť pod pojem prírodných, technických alebo stavebných pamiatok. Tieto diela nielenže dokladujú schopnosť lesníkov prispievať k tvorbe a ochrane krajiny, ale sú často aj príspevkom k zhodnocovaniu jej krásy. Inšpiráciu pri snahe využiť tieto hodnoty pri predstavovaní lesníctva ponúkol systém vyhlasovania svetového prírodného a kultúrneho dedičstva. Jeho analógiou sa v podmienkach slovenského lesníctva stal systém vyhlasovania „významných lesníckych miest“. Tento systém, ako originálny spôsob ochrany lesníckej histórie, realizuje od roku 2007 štátny podnik Lesy SR. Doposiaľ bolo vyhlásených 58 významných lesnických miest. Garantom systému je Lesnícke a drevárske múzeum vo Zvolene. Myšlienka prerástla do trvalého projektu, v ktorom experti múzea nachádzajú nielen osvetovo – popularizačný efekt, ale aj nástroj prehlbovania lesníckeho historického výskumu. Najvýznamnejšou časťou tohto systému je zvýšená ochrana, údržba a často aj rekonštrukcia krajinných pamiatok, ktoré boli z úcty k histórii zaradené do siete významných lesnických miest.
  • Thumbnail Image
    Item
    Zelená infrastruktura v České republice a v Evropské unii
    (Vysoké učení technické v Brně, Fakulta stavební, 2023-05-23) Kotrla, Jakub
    Zelená infrastruktura je pojem v poslední době ve zvýšené míře diskutován, avšak nebyl dlouhou dobu legislativně ukotven. Zelená infrastruktura má v každé jednotlivé zemi trochu jiný význam a chápání. Zelená, zeleno-modrá, modro-zelená, zeleno-modro-šedá – to všechno se ve světě objevuje, ale zatím nebylo ujednoceno jejich používání. Zelená infrastruktura v obecné míře znamená všechny prvky zeleně, které se v sídlech objevují. Zeleno-modrá infrastruktura přidává i vodní prvky. Přístupy k tomuto jevu jsou však v zemích Evropské unie velmi rozdílné. To ovlivňuje i míru ochrany krajiny a prvků, které se v ní nacházejí. Článek přináší rešerši přístupů k zelené infrastruktuře z pohledu EU, včetně příkladů, i návaznost na legislativu ČR. V ČR dlouho tento pojem neměl jednotnou definici. Teprve až s novým zákonem č. 283/2021 Sb., stavební zákon byl pojem zelená infrastruktura v České republice legislativně ukotven. Je zde definováno dělení veřejné infrastruktury, tedy pozemkům, stavbám a zařízením sloužícím veřejné potřebě. V právním řádu České republiky se tedy jedná nejenom o prvky vegetační a vodní, ale také územní systém ekologické stability krajiny.
  • Thumbnail Image
    Item
    Rekonstrukce dymokurské rybniční soustavy
    (Vysoké učení technické v Brně, Fakulta stavební, 2023-05-23) Kupka, Jiří
    Článek představuje výsledky výzkumu historické kulturní krajiny na území správního obvodu ORP Poděbrady prováděného v rámci projektu NAKI II Praktické přístupy k územní ochraně historické kulturní krajiny. Součástí výzkumu bylo vymezení jednotek a celků historické kulturní krajiny a následně podrobná analýza částečně reliktní krajiny bývalé Dymokurské rybniční soustavy. Dílčím výstupem projektu byla mapová rekonstrukce rybníků a hrází ke stavu z roku 1713, ze kterého se dochoval popis rybníků na panství, prezentovaná ve formě interaktivní mapy. Text představuje užité prameny, mezi kterými vynikají archivní mapy, zejména první vojenské mapování, konfrontované s katastrálními mapami, leteckými snímky a digitálním modelem reliéfu. Na základě analýzy bylo v řešeném území identifikováno 91 lokalit rybníků, které byly zaneseny do mapy a podrobně popsány a zdokumentovány (výřezy map, fotografie). Do současnosti jich zůstalo zachováno 30, zbytek vodních ploch zanikl. Několik větších rybníků se dochovalo na Štítarským potoce (Pustý u Dymokur, Jakubský), na Smíchovském potoce (Komárovský v lese severně od Dymokur a rybníky u Malého Nouzova) a na Záhornickém potoce (Vražda, Nouzovský). Z některých rybníků zůstaly vlhké louky (Deblický, Štítarský), jiné zanikly zcela (mj. největší rybníky Štítarský a Nepokoj, dále Deblický, Záhorský, Netušil, Malý břeh a další), jsou však patrné v terénu, a to vč. dodnes výrazných hrází (nejmohutnější v případě Štítarského rybníka). Výsledky analýz dokazují, že i na první pohled běžná a nezajímavá zemědělská polní krajina vykazuje množství historických krajinných struktur, navíc s historicky ověřeným potenciálem pro zadržení vody v krajině.
  • Thumbnail Image
    Item
    Využití laserového skenování v památkové péči
    (Vysoké učení technické v Brně, Fakulta stavební, 2023-05-23) Müller, Jan
    U památkových objektů (a nejen u nich) je často problémem neexistující či neaktuální výkresová dokumentace. V posledních letech se namísto tradičního zaměřování objektů s pomocí jednodimenzionálních pomůcek (ať už máme na mysli pásmo či laserový dálkoměr) pomalu prosazuje třídimenzionální zaměřování pomocí laserového skenování, při kterém je vytvořena virtuální prostorová kopie objektu za pomoci milionů bodů, tzv. mračna bodů. Toto mračno či mračna můžeme použít k tvorbě 2D i 3D dokumentace stávajícího stavu objektu s mnohem větší rychlostí, přesností i přehledností, než je tomu u klasických metod. V současné době jsou nejrozšířenější dvě metody laserového skenování s využitím tzv. LIDARu – statická metoda, využívající pevných stanovišť a dynamická metoda, využívající moderní technologie v podobě přesných IMU jednotek. Článek popisuje princip těchto dvou metod, jejich výhody a nevýhody a také způsob práce s takto vytvořenými mračny bodů. Většímu rozšíření takto vytvořených virtuálních reprezentací skutečných objektů bohužel brání vyšší pořizovací cena potřebných přístrojů, již dnes je však jejich cena násobně nižší než v nedávné minulosti a v dohledné budoucnosti by snad mohly být dostupné všem, kdo by je při své činnosti potřeboval. V článku jsou také příklady mračen bodů i ukázky výstupů, které díky nim vznikly.