Krajina Sídla Památky 2023

První ročník mezinárodní konference Krajina Sídla Památky 2023 navazuje na úspěšné kolokvium z předcházejícího roku, které nastavilo formát současné konference. Sborník prvního ročníku konference, která se konala 19. dubna 2023, představuje 30 příspěvků tematicky rozdělených do třech klíčových slov – Krajina - Sídla - Památky.
Nad konferencí Krajina Sídla Památky 2023 převzali záštitu:
  • děkan Fakulty stavební VUT v Brně prof. Ing. Rostislav Drochytka, CSc. MBA, dr.h.c.
  • děkanka Zahradnické fakulty MENDELU doc. Dr. Ing. Alena Salašová,
  • generální ředitelka NPÚ Ing. arch. Naděžda Goryczková a
  • Ing. Zdeňka Kučerová, pověřená řízením ÚÚR.

Prostor pro život: Sborník 1. ročníku mezinárodní konference Krajina Sídla Památky

Browse

Recent Submissions

Now showing 1 - 5 of 30
  • Thumbnail Image
    Item
    Dokumentace památkově chráněných objektů z pohledu geodeta
    (Vysoké učení technické v Brně, Fakulta stavební, 2023-05-23) Vystavěl, Ondřej; Kuruc, Michal; Berková, Alena; Volařík, Tomáš
    Vyhotovení dokumentace památkově chráněných staveb v komplexní digitální podobě je důležitým krokem v procesu záchrany kulturního dědictví a umožňuje zachování co nejvíce informací o nemovitých kulturních památkách pro budoucí generace. Jednou z možností, jak k této problematice přistoupit, se jeví vyhotovení informačního modelu stavby nemovité kulturní památky. Vlastnímu modelování předchází sběr podkladových dat. Za tuto činnost by měl být v rámci procesu BIM zodpovědný geodet. V současné době se často jedná o geometrické zaměření daného objektu pomocí technologií laserového skenování s následným zpracováním do tzv. mračna bodů, které tvoří základní prostorový podklad pro tvorbu informačního modelu naskenovaného objektu. Standardem by mělo být připojení měření do závazného souřadnicového a výškového systému. Pro tvorbu BIM je obecně třeba zvolit software, který mj. umožňuje modelovat z předem nadefinovaných prvků. Pro projektování nových konstrukcí těchto prvků existuje celá řada. Jinak je tomu ale u historických staveb. Ty obsahují prvky zcela jiných a často komplikovaných geometrických tvarů, které se v současnosti v dostupných knihovnách nenachází, tudíž je třeba si je vytvořit, protože bývají pro každou stavbu jiné, často unikátní. Za účelem vizualizace výsledného informačního modelu pro širokou veřejnost se v současnosti stále více uplatňují nástroje herního vývojového prostředí, které umožňují vytvářet výstupy pro běžné uživatele. Uvedená problematika je v příspěvku popsána na případové studii vzniku informačního modelu památkově chráněného objektu Maxmiliánův dvůr v Kroměříži postavené v polovině 19. století olomouckým arcibiskupem Maxmiliánem Sommerau Beckem.
  • Thumbnail Image
    Item
    Obnova renesančního zámeckého areálu ve Slatině u Jevišovic
    (Vysoké učení technické v Brně, Fakulta stavební, 2023-05-23) Pavlovský, Tomáš
    Areál renesančního zámku ve Slatině u Jevišovic je již od 50. let minulého století prohlášen za nemovitou kulturní památku. Celý areál byl však až do konce 80. let využíván JZD Vítězný únor k různým účelům, od ustájení dobytka, přes jatka, sýpku až po vyvařovnu a jídelnu JZD Běhařovice. Jedno křídlo zámku je využíváno jako radnice obce Slatina a je i v jejím vlastnictví. Od roku 1990 byl objekt mimo radnici opuštěn. Deset let celý areál chátral a hrozila jeho demolice z důvodu porušené statiky hlavního objektu. Renesanční křídlo zámku bylo prodáno do soukromých rukou a od roku 2000 začala obnova svépomocí celého zámeckého areálu, kromě obecní části. Byl proveden stavebně historický průzkum hlavního objektu PhDr. Pavlem Borským a vypracován statický posudek Ing. Čeledou. Následně byla stanovena etapizace obnovy. Veškeré práce byly konzultovány se znojemským pracovištěm památkové péče, pod které celý zámecký areál spadá. V první etapě byl staticky zajištěn podpůrný kamenný pilíř, který, místo aby stavbu podporoval, ohrožoval ji ze severní strany. Po jeho zajištění následovala oprava historického krovu a střechy jako celku. Obnova krovu a střechy trvala deset let. Tím byla budova stabilizována a mohlo se přejít i na další práce – obnova sklepu, očištění interiéru od vývařovny a skladovacích prostor JZD, obnova renesanční arkády. Stavební a restaurátorské práce v celém areálu probíhaly a stále probíhají postupně dle vytčených cílů. Během obnovy nebyly doposud nalezeny žádné artefakty, které by pomohly více pochopit život na tomto sídle v jeho vrcholném období, tedy v 17. a 18. století.
  • Thumbnail Image
    Item
    Rekonstrukce dymokurské rybniční soustavy
    (Vysoké učení technické v Brně, Fakulta stavební, 2023-05-23) Kupka, Jiří
    Článek představuje výsledky výzkumu historické kulturní krajiny na území správního obvodu ORP Poděbrady prováděného v rámci projektu NAKI II Praktické přístupy k územní ochraně historické kulturní krajiny. Součástí výzkumu bylo vymezení jednotek a celků historické kulturní krajiny a následně podrobná analýza částečně reliktní krajiny bývalé Dymokurské rybniční soustavy. Dílčím výstupem projektu byla mapová rekonstrukce rybníků a hrází ke stavu z roku 1713, ze kterého se dochoval popis rybníků na panství, prezentovaná ve formě interaktivní mapy. Text představuje užité prameny, mezi kterými vynikají archivní mapy, zejména první vojenské mapování, konfrontované s katastrálními mapami, leteckými snímky a digitálním modelem reliéfu. Na základě analýzy bylo v řešeném území identifikováno 91 lokalit rybníků, které byly zaneseny do mapy a podrobně popsány a zdokumentovány (výřezy map, fotografie). Do současnosti jich zůstalo zachováno 30, zbytek vodních ploch zanikl. Několik větších rybníků se dochovalo na Štítarským potoce (Pustý u Dymokur, Jakubský), na Smíchovském potoce (Komárovský v lese severně od Dymokur a rybníky u Malého Nouzova) a na Záhornickém potoce (Vražda, Nouzovský). Z některých rybníků zůstaly vlhké louky (Deblický, Štítarský), jiné zanikly zcela (mj. největší rybníky Štítarský a Nepokoj, dále Deblický, Záhorský, Netušil, Malý břeh a další), jsou však patrné v terénu, a to vč. dodnes výrazných hrází (nejmohutnější v případě Štítarského rybníka). Výsledky analýz dokazují, že i na první pohled běžná a nezajímavá zemědělská polní krajina vykazuje množství historických krajinných struktur, navíc s historicky ověřeným potenciálem pro zadržení vody v krajině.
  • Thumbnail Image
    Item
    Vliv architekturního osvětlení na prostředí v areálu NKP Vyšehrad
    (Vysoké učení technické v Brně, Fakulta stavební, 2023-05-23) Kučera, Patrik; Kárníková, Hana; Maierová, Lenka
    Architekturní osvětlení plní estetickou funkci, zdůrazňuje význam historických objektů či významných veřejných prostranství. V době vzniku historických objektů nebylo umělé noční osvětlování fasád cenově ani technologicky možné. Architektura byla koncipována pro denní osvětlení, které je dynamické, má jiné směrování světla, a proto vytváří odlišné stíny a kontrasty. S příchodem nových výkonných světelných LED zdrojů se umělé osvětlení stále více zapojuje do atmosféry nočního prostředí, a to nejen při slavnostních příležitostech, ale i trvale. Intenzivní kužely světla tvoří nové, cizorodé prvky v noční krajině. Navyšování četnosti a intenzity elektrického osvětlení v nočním prostředí přispívá ke vzniku světelného znečištění, které zatěžuje přírodu a kulturní krajinu znehodnocuje. Studie analyzuje osvětlení historických objektů Národní kulturní památky Vyšehrad, hodnotí vliv osvětlení na památkovou hodnotu objektů a míru zásahu do přírodního prostředí parku. Pomocí jasové analýzy sleduje přiměřenost využití světla, identifikuje nadměrně osvětlené plochy a místa s rizikem vzniku oslnění od světelných zdrojů. Výsledky studie prokazují podíl architekturního osvětlení na vzniku světelného znečištění. Vysoká intenzita osvětlení a umístění světelných zdrojů, které nepodporuje plasticitu architektonického detailu, ovlivňuje historický kontext v prostředí. Vysoké kontrasty ovlivňující zrakovou pohodu a orientaci uživatele. Negativně působí světelné kužely zasahující do korun stromů. Nadměrná intenzita a nevhodné směrování světla se neblaze propisuje i do širšího kontextu města.
  • Thumbnail Image
    Item
    Cisterciácká krajina velehradu
    (Vysoké učení technické v Brně, Fakulta stavební, 2023-05-23) Létal, Aleš; Hudec, Petr
    Příspěvek představuje zájemcům klíčové výsledky několikaletých výzkumných aktivit zabývajících se cisterciáckou krajinou Velehradu. Cílem aktivit bylo, stále je a bude identifikovat, popsat a zachytit význam existujících nebo zaniklých unikátních fragmentů krajiny, které jsou dokladem vlivu cisterciáckého řádu na region po dobu více než 600 let. Aktivity a část výstupů souvisí s řešením mezinárodního projektu Cisterscapes, který patří do kategorie LEADER Transnational Cooperation. Autoři v textu detailněji popisují hodnocení vlivu cisterciáků na krajinu a celkový rozvoj regionu se zdůrazněním specifik regionu velehradské cisterciácké krajiny. Komentář doplňují obrazové přílohy v podobě fotografií, aplikačních výstupů a tematických map.