Krajina Sídla Památky 2023

První ročník mezinárodní konference Krajina Sídla Památky 2023 navazuje na úspěšné kolokvium z předcházejícího roku, které nastavilo formát současné konference. Sborník prvního ročníku konference, která se konala 19. dubna 2023, představuje 30 příspěvků tematicky rozdělených do třech klíčových slov – Krajina - Sídla - Památky.
Nad konferencí Krajina Sídla Památky 2023 převzali záštitu:
  • děkan Fakulty stavební VUT v Brně prof. Ing. Rostislav Drochytka, CSc. MBA, dr.h.c.
  • děkanka Zahradnické fakulty MENDELU doc. Dr. Ing. Alena Salašová,
  • generální ředitelka NPÚ Ing. arch. Naděžda Goryczková a
  • Ing. Zdeňka Kučerová, pověřená řízením ÚÚR.

Prostor pro život: Sborník 1. ročníku mezinárodní konference Krajina Sídla Památky

Browse

Recent Submissions

Now showing 1 - 5 of 30
  • Thumbnail Image
    Item
    Rekonstrukce dymokurské rybniční soustavy
    (Vysoké učení technické v Brně, Fakulta stavební, 2023-05-23) Kupka, Jiří
    Článek představuje výsledky výzkumu historické kulturní krajiny na území správního obvodu ORP Poděbrady prováděného v rámci projektu NAKI II Praktické přístupy k územní ochraně historické kulturní krajiny. Součástí výzkumu bylo vymezení jednotek a celků historické kulturní krajiny a následně podrobná analýza částečně reliktní krajiny bývalé Dymokurské rybniční soustavy. Dílčím výstupem projektu byla mapová rekonstrukce rybníků a hrází ke stavu z roku 1713, ze kterého se dochoval popis rybníků na panství, prezentovaná ve formě interaktivní mapy. Text představuje užité prameny, mezi kterými vynikají archivní mapy, zejména první vojenské mapování, konfrontované s katastrálními mapami, leteckými snímky a digitálním modelem reliéfu. Na základě analýzy bylo v řešeném území identifikováno 91 lokalit rybníků, které byly zaneseny do mapy a podrobně popsány a zdokumentovány (výřezy map, fotografie). Do současnosti jich zůstalo zachováno 30, zbytek vodních ploch zanikl. Několik větších rybníků se dochovalo na Štítarským potoce (Pustý u Dymokur, Jakubský), na Smíchovském potoce (Komárovský v lese severně od Dymokur a rybníky u Malého Nouzova) a na Záhornickém potoce (Vražda, Nouzovský). Z některých rybníků zůstaly vlhké louky (Deblický, Štítarský), jiné zanikly zcela (mj. největší rybníky Štítarský a Nepokoj, dále Deblický, Záhorský, Netušil, Malý břeh a další), jsou však patrné v terénu, a to vč. dodnes výrazných hrází (nejmohutnější v případě Štítarského rybníka). Výsledky analýz dokazují, že i na první pohled běžná a nezajímavá zemědělská polní krajina vykazuje množství historických krajinných struktur, navíc s historicky ověřeným potenciálem pro zadržení vody v krajině.
  • Thumbnail Image
    Item
    Inšpirácia má meno UNESCO: od svetového dedičstva k významným lesníckym miestam na Slovensku
    (Vysoké učení technické v Brně, Fakulta stavební, 2023-05-23) Mičovský, Ján
    Stredoveká devastácia lesov viedla k vzniku lesníckeho stavu. Význam tohto povolania dnes umocňujú klimatické zmeny. Napriek tomu sú lesníci často vystavovaní nepochopeniu. Preto je potrebné hovoriť nielen o hodnotách lesa, ale aj o hodnote lesníckej práce. Jednou z možností je ponúknuť netradičný pohľad na krajinotvorné prvky vytvorené v súvislosti s lesníctvom. Tieto môžeme zahrnúť pod pojem prírodných, technických alebo stavebných pamiatok. Tieto diela nielenže dokladujú schopnosť lesníkov prispievať k tvorbe a ochrane krajiny, ale sú často aj príspevkom k zhodnocovaniu jej krásy. Inšpiráciu pri snahe využiť tieto hodnoty pri predstavovaní lesníctva ponúkol systém vyhlasovania svetového prírodného a kultúrneho dedičstva. Jeho analógiou sa v podmienkach slovenského lesníctva stal systém vyhlasovania „významných lesníckych miest“. Tento systém, ako originálny spôsob ochrany lesníckej histórie, realizuje od roku 2007 štátny podnik Lesy SR. Doposiaľ bolo vyhlásených 58 významných lesnických miest. Garantom systému je Lesnícke a drevárske múzeum vo Zvolene. Myšlienka prerástla do trvalého projektu, v ktorom experti múzea nachádzajú nielen osvetovo – popularizačný efekt, ale aj nástroj prehlbovania lesníckeho historického výskumu. Najvýznamnejšou časťou tohto systému je zvýšená ochrana, údržba a často aj rekonštrukcia krajinných pamiatok, ktoré boli z úcty k histórii zaradené do siete významných lesnických miest.
  • Thumbnail Image
    Item
    Zelená infrastruktura v České republice a v Evropské unii
    (Vysoké učení technické v Brně, Fakulta stavební, 2023-05-23) Kotrla, Jakub
    Zelená infrastruktura je pojem v poslední době ve zvýšené míře diskutován, avšak nebyl dlouhou dobu legislativně ukotven. Zelená infrastruktura má v každé jednotlivé zemi trochu jiný význam a chápání. Zelená, zeleno-modrá, modro-zelená, zeleno-modro-šedá – to všechno se ve světě objevuje, ale zatím nebylo ujednoceno jejich používání. Zelená infrastruktura v obecné míře znamená všechny prvky zeleně, které se v sídlech objevují. Zeleno-modrá infrastruktura přidává i vodní prvky. Přístupy k tomuto jevu jsou však v zemích Evropské unie velmi rozdílné. To ovlivňuje i míru ochrany krajiny a prvků, které se v ní nacházejí. Článek přináší rešerši přístupů k zelené infrastruktuře z pohledu EU, včetně příkladů, i návaznost na legislativu ČR. V ČR dlouho tento pojem neměl jednotnou definici. Teprve až s novým zákonem č. 283/2021 Sb., stavební zákon byl pojem zelená infrastruktura v České republice legislativně ukotven. Je zde definováno dělení veřejné infrastruktury, tedy pozemkům, stavbám a zařízením sloužícím veřejné potřebě. V právním řádu České republiky se tedy jedná nejenom o prvky vegetační a vodní, ale také územní systém ekologické stability krajiny.
  • Thumbnail Image
    Item
    Arborétum Borová hora – jeho význam a vplyv na krajinu okolia mesta Zvolen
    (Vysoké učení technické v Brně, Fakulta stavební, 2023-05-23) Sarvašová, Ivana; Lukáčik, Ivan
    Arboréta a botanické záhrady sú vedecké a edukačné inštitúcie, ktoré sú úzko prepojené s rozvojom vedy a potrebami praxe. Sú špecifické zameraním zbierok rastlín, architektonickým riešením, postavením v rámci sídelného útvaru, regiónu ap. Arborétum Borová hora je vedecko-pedagogickým pracoviskom Technickej univerzity vo Zvolene. Zbierky slúžia predovšetkým na pedagogickú, vedecko-výskumnú a osvetovú prácu v oblasti dendrológie a iných biologických disciplín. Na rozdiel od iných podobných zariadení tu rastú najmä pôvodné dreviny, ktoré rástli a rastú v lesoch Slovenska, vo svojej širokej vnútrodruhovej a geografickej variabilite. Arborétum Borová hora s vysokou pravdepodobnosťou počas svojho viac ako 55 ročného trvania ovplyvnilo a zmenilo potenciálne hodnoty krajiny, najmä v nadväznosti na sídla a ich kontakty s krajinou. Krajinný ráz, prírodné prvky a charakteristiky arboréta sú v súčasnosti vnímané ako pridaná hodnota, ktorá slúži nielen na primárne vzdelávanie, vedu a výskum fakúlt Technickej univerzity vo Zvolene, ale aj na environmentálne vzdelávanie širokej verejnosti zážitkovou formou.
  • Thumbnail Image
    Item
    Rehabilitace Santiniho vodního systému v klášteře v Plasích
    (Vysoké učení technické v Brně, Fakulta stavební, 2023-05-23) Řehák, Jakub; Burgetová, Eva
    V článku je presentován postup obnovy barokního konventu cisterciáckého kláštera v Plasích založeného na základovém dubovém roštu a pilotách. J. B. Santini navrhl vodní systém pro konzervaci základové konstrukce konventu čistou pramenitou vodou, přiváděnou do jílových bazénů pod klášterem. Tím se udržovala dubová základová konstrukce pod vodní hladinou a byla zajištěna její konzervace. V 19. stol. došlo ke ztrátě znalostí o chování budovy, byly přerušeny všechny vodovody kritické pro stabilitu objektu a uskutečnily se mnohé nevhodné zásahy. Santini pamatoval na tuto možnost a navrhl nouzový režim, který počítal s možností ztráty všech přívodů vody. V nouzovém stavu je stahována okolní voda (splachy z komunikace a polí) do základových bazénů. Tento zdroj vody však neodpovídá požadavkům pro konzervaci základové konstrukce. V nouzovém režimu se stavba nacházela zhruba 70 let do roku 2021, kdy byl částečně obnoven přívod vhodné vody. Článek popisuje obnovu systému, vyhodnocuje její dopad na budovu porovnáním vnitřního mikroklimatu v období před a po opravě a současně ověřuje možnost vysoušení vnitřního vzduchu v konventu pomocí rozstřiku studené vody, jež v minulosti zajišťovala barokní fontánka. Na základě výsledků měření lze konstatovat pozitivní vliv opravy na základovou konstrukci kláštera a zlepšení vnitřního mikroklimatu. Stopovací zkouškou bylo identifikováno vzájemné propojení částí vodního systému.