Krajina Sídla Památky 2023

První ročník mezinárodní konference Krajina Sídla Památky 2023 navazuje na úspěšné kolokvium z předcházejícího roku, které nastavilo formát současné konference. Sborník prvního ročníku konference, která se konala 19. dubna 2023, představuje 30 příspěvků tematicky rozdělených do třech klíčových slov – Krajina - Sídla - Památky.
Nad konferencí Krajina Sídla Památky 2023 převzali záštitu:
  • děkan Fakulty stavební VUT v Brně prof. Ing. Rostislav Drochytka, CSc. MBA, dr.h.c.
  • děkanka Zahradnické fakulty MENDELU doc. Dr. Ing. Alena Salašová,
  • generální ředitelka NPÚ Ing. arch. Naděžda Goryczková a
  • Ing. Zdeňka Kučerová, pověřená řízením ÚÚR.

Prostor pro život: Sborník 1. ročníku mezinárodní konference Krajina Sídla Památky

Browse

Recent Submissions

Now showing 1 - 5 of 30
  • Thumbnail Image
    Item
    Dokumentace památkově chráněných objektů z pohledu geodeta
    (Vysoké učení technické v Brně, Fakulta stavební, 2023-05-23) Vystavěl, Ondřej; Kuruc, Michal; Berková, Alena; Volařík, Tomáš
    Vyhotovení dokumentace památkově chráněných staveb v komplexní digitální podobě je důležitým krokem v procesu záchrany kulturního dědictví a umožňuje zachování co nejvíce informací o nemovitých kulturních památkách pro budoucí generace. Jednou z možností, jak k této problematice přistoupit, se jeví vyhotovení informačního modelu stavby nemovité kulturní památky. Vlastnímu modelování předchází sběr podkladových dat. Za tuto činnost by měl být v rámci procesu BIM zodpovědný geodet. V současné době se často jedná o geometrické zaměření daného objektu pomocí technologií laserového skenování s následným zpracováním do tzv. mračna bodů, které tvoří základní prostorový podklad pro tvorbu informačního modelu naskenovaného objektu. Standardem by mělo být připojení měření do závazného souřadnicového a výškového systému. Pro tvorbu BIM je obecně třeba zvolit software, který mj. umožňuje modelovat z předem nadefinovaných prvků. Pro projektování nových konstrukcí těchto prvků existuje celá řada. Jinak je tomu ale u historických staveb. Ty obsahují prvky zcela jiných a často komplikovaných geometrických tvarů, které se v současnosti v dostupných knihovnách nenachází, tudíž je třeba si je vytvořit, protože bývají pro každou stavbu jiné, často unikátní. Za účelem vizualizace výsledného informačního modelu pro širokou veřejnost se v současnosti stále více uplatňují nástroje herního vývojového prostředí, které umožňují vytvářet výstupy pro běžné uživatele. Uvedená problematika je v příspěvku popsána na případové studii vzniku informačního modelu památkově chráněného objektu Maxmiliánův dvůr v Kroměříži postavené v polovině 19. století olomouckým arcibiskupem Maxmiliánem Sommerau Beckem.
  • Thumbnail Image
    Item
    Rekonstrukce dymokurské rybniční soustavy
    (Vysoké učení technické v Brně, Fakulta stavební, 2023-05-23) Kupka, Jiří
    Článek představuje výsledky výzkumu historické kulturní krajiny na území správního obvodu ORP Poděbrady prováděného v rámci projektu NAKI II Praktické přístupy k územní ochraně historické kulturní krajiny. Součástí výzkumu bylo vymezení jednotek a celků historické kulturní krajiny a následně podrobná analýza částečně reliktní krajiny bývalé Dymokurské rybniční soustavy. Dílčím výstupem projektu byla mapová rekonstrukce rybníků a hrází ke stavu z roku 1713, ze kterého se dochoval popis rybníků na panství, prezentovaná ve formě interaktivní mapy. Text představuje užité prameny, mezi kterými vynikají archivní mapy, zejména první vojenské mapování, konfrontované s katastrálními mapami, leteckými snímky a digitálním modelem reliéfu. Na základě analýzy bylo v řešeném území identifikováno 91 lokalit rybníků, které byly zaneseny do mapy a podrobně popsány a zdokumentovány (výřezy map, fotografie). Do současnosti jich zůstalo zachováno 30, zbytek vodních ploch zanikl. Několik větších rybníků se dochovalo na Štítarským potoce (Pustý u Dymokur, Jakubský), na Smíchovském potoce (Komárovský v lese severně od Dymokur a rybníky u Malého Nouzova) a na Záhornickém potoce (Vražda, Nouzovský). Z některých rybníků zůstaly vlhké louky (Deblický, Štítarský), jiné zanikly zcela (mj. největší rybníky Štítarský a Nepokoj, dále Deblický, Záhorský, Netušil, Malý břeh a další), jsou však patrné v terénu, a to vč. dodnes výrazných hrází (nejmohutnější v případě Štítarského rybníka). Výsledky analýz dokazují, že i na první pohled běžná a nezajímavá zemědělská polní krajina vykazuje množství historických krajinných struktur, navíc s historicky ověřeným potenciálem pro zadržení vody v krajině.
  • Thumbnail Image
    Item
    Vliv architekturního osvětlení na prostředí v areálu NKP Vyšehrad
    (Vysoké učení technické v Brně, Fakulta stavební, 2023-05-23) Kučera, Patrik; Kárníková, Hana; Maierová, Lenka
    Architekturní osvětlení plní estetickou funkci, zdůrazňuje význam historických objektů či významných veřejných prostranství. V době vzniku historických objektů nebylo umělé noční osvětlování fasád cenově ani technologicky možné. Architektura byla koncipována pro denní osvětlení, které je dynamické, má jiné směrování světla, a proto vytváří odlišné stíny a kontrasty. S příchodem nových výkonných světelných LED zdrojů se umělé osvětlení stále více zapojuje do atmosféry nočního prostředí, a to nejen při slavnostních příležitostech, ale i trvale. Intenzivní kužely světla tvoří nové, cizorodé prvky v noční krajině. Navyšování četnosti a intenzity elektrického osvětlení v nočním prostředí přispívá ke vzniku světelného znečištění, které zatěžuje přírodu a kulturní krajinu znehodnocuje. Studie analyzuje osvětlení historických objektů Národní kulturní památky Vyšehrad, hodnotí vliv osvětlení na památkovou hodnotu objektů a míru zásahu do přírodního prostředí parku. Pomocí jasové analýzy sleduje přiměřenost využití světla, identifikuje nadměrně osvětlené plochy a místa s rizikem vzniku oslnění od světelných zdrojů. Výsledky studie prokazují podíl architekturního osvětlení na vzniku světelného znečištění. Vysoká intenzita osvětlení a umístění světelných zdrojů, které nepodporuje plasticitu architektonického detailu, ovlivňuje historický kontext v prostředí. Vysoké kontrasty ovlivňující zrakovou pohodu a orientaci uživatele. Negativně působí světelné kužely zasahující do korun stromů. Nadměrná intenzita a nevhodné směrování světla se neblaze propisuje i do širšího kontextu města.
  • Thumbnail Image
    Item
    Cisterciácká krajina velehradu
    (Vysoké učení technické v Brně, Fakulta stavební, 2023-05-23) Létal, Aleš; Hudec, Petr
    Příspěvek představuje zájemcům klíčové výsledky několikaletých výzkumných aktivit zabývajících se cisterciáckou krajinou Velehradu. Cílem aktivit bylo, stále je a bude identifikovat, popsat a zachytit význam existujících nebo zaniklých unikátních fragmentů krajiny, které jsou dokladem vlivu cisterciáckého řádu na region po dobu více než 600 let. Aktivity a část výstupů souvisí s řešením mezinárodního projektu Cisterscapes, který patří do kategorie LEADER Transnational Cooperation. Autoři v textu detailněji popisují hodnocení vlivu cisterciáků na krajinu a celkový rozvoj regionu se zdůrazněním specifik regionu velehradské cisterciácké krajiny. Komentář doplňují obrazové přílohy v podobě fotografií, aplikačních výstupů a tematických map.
  • Thumbnail Image
    Item
    Využitie LLS pri ochrane krajiny pamiatkovej zóny banských diel v Kremnici
    (Vysoké učení technické v Brně, Fakulta stavební, 2023-05-23) Miňo,Martin; Dědič, Peter; Flórová, Mária; Lieskovský, Tibor
    Kremnica bola v minulosti významným uhorským banským mestom. Vzhľadom na ťažbu zlata, sa stala už v stredoveku sídlom kráľovskej mincovne, ktorá pracuje dodnes. Mincovňa je, s výnimkou drobnej ťažby v štôlni Andrej, posledným z fungujúcich komponentov, na ktorých bolo postavené hospodárstvo a význam mesta. Relikty banskej činnosti prešli procesom sukcesie a splynuli s lesnatou krajinou v okolí mesta. Napriek tomu, že toto územie je pamiatkovo chránené ako pamiatková zóna krajinného typu už od roku 1999, kvôli členitému terénu a sukcesii neboli doteraz jeho hodnotné krajinné komponenty dostatočne známe a chránené. To sa prejavilo okrem iného aj v tom, ako bola stanovená hranica chráneného územia. Tá v mnohých miestach pretína priebeh zachovaného banského poľa, či ponecháva cenné krajinné relikty tesne za svojou hranicou. Na území Slovenskej Republiky je od roku 2017 sprístupňované letecké laserové skenovanie (LLS) krajiny. LLS vyniká vysokou hustotou skenovania a aj výškovou a polohovou presnosťou. Zdrojové dáta LLS, preto umožňujú vytvárať digitálny model povrchu (DMP) vo veľmi vysokom rozlíšení 25 cm/px, ktoré je 4-násobne vyššie ako väčšina bežne prístupných dát. DMP je vizualizovaný špecializovaným postupom zvýrazňujúcim relikty prvkov kultúrneho dedičstva. LLS terénu prišlo práve v čase, kedy bolo nutné pristúpiť k aktualizácii zásad ochrany pamiatkového územia. To pomohlo k nastaveniu nového prístupu k vyhodnoteniu tejto lokality založenej na kombinácii interpretácie LLS, historických máp a podrobného terénneho prieskumu. Na prezentáciu poznatkov a praktické účely výkonu štátnej správy bol vytvorený účelný GIS model a pripravuje sa interaktívny 3D model územia, ktorý bude dôležitým nástrojom najmä pre navrhovanie a posudzovanie nových stavebných vstupov v chránenom území.