2022

Browse

Recent Submissions

Now showing 1 - 5 of 125
  • Item
    Studium produktů nízkoteplotního plazmatu pomocí hmotnostní spektrometrie a jejich vztah k chemii tenkých vrstev
    (Vysoké učení technické v Brně. Fakulta chemická, ) Maršálek, Blahoslav; Čech, Vladimír; Bránecký, Martin
    Cílem této diplomové práce byla analýza a interpretace spekter tetravinylsilanu v závislosti na výkonu výboje plazmatu s cílem najít vztah mezi produkty plazmatu, depozicí vrstvy a chemií tenké vrstvy. Dalším cílem bylo realizovat literární rešerši z oblasti plazmochemické depozice z plynné fáze (PECVD) a hmotnostní spektrometrie. Technologie nízkoteplotního plazmatu na bázi organokřemičitanů umožňuje syntézu specifických materiálů s řízenými chemickými a fyzikálními vlastnostmi. Cílená syntéza povrchů s řízenými vlastnostmi je určena atomárními a molekulárními procesy v plazmatu, které jsou odpovědné za stavbu chemické struktury a výsledného materiálu ve formě tenké vrstvy. V této práci byla pro detekci a kvantifikaci částic produkovaných v procesu PECVD použita hmotnostní spektrometrie, která je jednou z metod umožňující charakterizovat a identifikovat produkty plazmatu. Analýza hmotnostních spekter odhalila, že molekuly, které jsou odpovědné za růst vrstvy, obsahují uhlík a křemík. Rychlost depozice stanovená metodou in situ spektroskopické elipsometrie kvantitativně koreluje s tokem částic uhlíku a křemíku, které jsou chemisorbované na povrchu filmu. Poměr uhlíku a křemíku deponovaného na povrchu také silně koreluje s poměrem toku C/Si výkonově řízených plazmat. Příspěvek křemík obsahujících částic jako stavebních bloků k růstu vrstvy se snižuje s rostoucím výkonem a představuje 20 % (2 W), 5 % (10 W) a pouze 1 % (75 W) z celkového chemisorbovaného podílu. Tento poměr mezi vázanými částicemi obsahujícími křemík a uhlíkovými částicemi ovlivňuje prvkové složení a chemickou strukturu deponovaných vrstev. Vztahy mezi plazmochemickými procesy a adhezí částic na povrchu jsou poměrně složité. Adheze částic křemíku nejprve prudce roste až k maximu při 25 W a poté postupně klesá, což je charakteristické pro tzv. PECVD s nedostatkem prekurzorů. Podobně je tomu s koncentrací vinylových skupin začleněných do deponované vrstvy a podíl sp2 hybridizace uhlíku, které korelují s toky částic příslušného plazmatu. Práce prokázala, že hmotnostní spektroskopie je vhodnou metodou pro studium plazmochemické depozice z plynné fáze (PECVD). Technologie PECVD je perspektivní pro nanášení vrstev s obsahem křemíku, což je technologicky využitelné v mnoha směrech materiálového výzkumu.
  • Item
    Antimikrobiální vlastnosti fotopolymerních 3D tištětných nanokompozitů
    (Vysoké učení technické v Brně. Fakulta chemická, ) Matonohová, Zuzana; Lepcio, Petr; Sevriugina, Veronika
    Tato diplomová práce se zabývá přípravou a charakterizací nanokompozitů vhodných pro 3D tisk metodou maskovací stereolitografie (MSLA) a důrazem na antimikrobiální vlastnosti připravených nanokompozitů. Teoretická část práce je věnovaná rešerši o aditivní výrobě a 3D tisku, materiálech vhodných pro 3D tisk metodou MSLA a nanokompozitech. Experimentální část práce se pak zabývá přípravou jednotlivých kompozitů obsahující nanočástice (ZnO, AZO, TiO2 a uhlíkové nanotrubičky) a jejich následným testováním. Tisknutelnost materiálu byla sledována pomocí tvorby Jacobsonových pracovních křivek a diferenční kompenzační fotokalorimetrie (foto-DSC), následně byla hodnocena struktura kompozitu pomocí infračervené spektroskopie sFourierovou transformací (FTIR) a termogravimetrické analýzy (TGA), mechanické vlastnosti pak byly sledovány dynamicko-mechanickou analýzou (DMA) a tahovými zkouškami. Stěžejním bodem této práce pak byly antimikrobiální testy, které byly provedeny jak vytištěných vzorcích kompozitu, tak na samotných nanočásticích.
  • Item
    Příprava a využití kombinovaných funkcionalizovaných nanomateriálů s antimikrobiálním účinkem v potravinářství a kosmetice
    (Vysoké učení technické v Brně. Fakulta chemická, ) Vojteková, Vanesa; Márová, Ivana; Skoumalová, Petra
    Táto diplomová práca je zameraná na prípravu kombinovaných nanomateriálov, ktoré boli funkcionalizované antimikrobiálnou zložkou. V práci boli používané nanočastice aj nanovlákna. Boli pripravené lipozómy bez prídavku polyhydroxybutyrátu, ale aj s jeho prídavkom. Nanovlákna boli získané z roztoku želatíny pomocou elektrospinningu. Na funkcionalizáciu bol využitý thymol, eugenol, kurkumín a vitamín E. V teoretickej časti boli charakterizované jednotlivé bioaktívne zložky, materiály na prípravu nanočastíc a nanovláken a taktiež metódy prípravy týchto nanomateriálov. Taktiež boli popísané aplikácie pripravených nanočastíc ako konzervantov v potravinárstve a aplikácie nanovláken pri hojení rán a v kozmetickom priemysle. V praktickej časti bola sledovaná antioxidačná aktivita účinných látok. Boli pripravené dva druhy lipozómov, u ktorých bola testovaná veľkosť, stabilita a enkapsulačná účinnosť. Následne bola sledovaná rýchlosť uvoľňovania aktívnych látok z pripravených lipozómov. Pomocou elektrospinningu boli pripravené nanovlákna s kombináciami látok, ktoré boli enkapsulované v lipozómoch. U aktívnych zložiek, nanočastíc a nanovláken bola sledovaná antimikrobiálna aktivita na troch mikroorganizmoch, a to Micrococcus luteus, Staphylococcus epidermidis a Escherichia coli. Jednotlivé látky v čistej, ale aj enkapsulovanej forme boli navzájom kombinované s cieľom pozorovať možný synergický účinok. Pripravené nanočastice a nanovlákna s antimikrobiálnymi zložkami boli podrobené testom cytotoxicity na ľudských keratinocytoch. Nanovlákna boli použité aj pri scratch teste, kedy bola sledovaná schopnosť zacelenia rany.
  • Item
    Obsah vybraných alkaloidů v čaji a v kávě
    (Vysoké učení technické v Brně. Fakulta chemická, ) Trenzová, Kristina; Diviš, Pavel; Divišová,, Radka
    Tato diplomová práce se zabývá obsahem vybraných alkaloidů ve vzorcích kávy a čaje. V teoretické části se nachází charakteristika kávovníku a čajovníku, jejich technologie zpracování a doporučená příprava nápoje. Dále je zde rozebráno chemické složení, účinky methylxanthinů na lidský organismus, vlivy na zdraví a metabolismus. Vzorky byly extrahovány do organického rozpouštědla a taktéž připraveny do vodné fáze dle doporučené přípravy. V těchto vzorcích byly hledány xanthinové alkaloidy - kofein, theobromin a theofyllin. Z káv dosahovala nejvyšší koncentrace kofeinu káva Robusta z Indie (1730 mg/l), což odpovídá 1,72 % kávy. Z Arabic byla naměřena nejvyšší koncentrace kofeinu u kávy Honduras (1115 mg/l), což je 1,11 %. Z čajů byly nejvyšší hodnoty naměřeny u Ceylonských typů, nejvyšší koncentrace kofeinu byla naměřena u černého Ceylonu 2087 mg/l, což je 2,08 %. Nejvyšší koncentrace theobrominu byla v Ceylonském zeleném gunpowderu (175,4 mg/l). Do vodných roztoků procházely alkaloidy téměř se 100 % účinností, v závislosti na teplotě a čase. Nejlepší prostup byl u káv připravované pomocí moka konvičky a u čajů pu-erh. Nejhorší u zelených čajů a u vzorků maté.
  • Item
    Syntéza organických -konjugovaných systémov pre pokročilé fotonické aplikácie
    (Vysoké učení technické v Brně. Fakulta chemická, ) Prekopová, Terézia; Krajčovič, Jozef; Richtár, Jan
    Predložená diplomová práca je zameraná na syntézu nových, organických, -konjugovaných systémov s potenciálnym využitím v oblasti singlet fission (SF). Ide o jeden z najefektívnejších, doteraz študovaných procesov generovania multiexcitónov, ktorý ponúka potenciál na zvýšenie účinnosti solárnych článkov. Teoretická časť sa sústreďuje na popis SF a molekuly poskytujúce tento jav. Prvý cieľ experimentálnej časti je zameraný na syntézu cieľových derivátov pentacénu a antracénu. Práca uvádza a overuje tri syntetické prístupy prípravy týchto molekúl, z ktorých sa ukázal ako úspešný len jeden. Druhý cieľ sa zaoberá syntézou intermediátov, ktoré sú kľúčové pre prípravu cieľových pyrén fúzovaných pyrazaacénov. Syntéza pozostáva z oxidácie pyrénu a kondenzácie 4,5-diketónu, alebo 4,5,9,10 -tetraketónu s komerčne dostupnými, prípadne nami pripravenými diamínmi. U týchto derivátov bola prevedená základná optická charakterizácia, ktorá ukázala vplyv substitúcie na excimérovú emisiu. Za predpokladu rovnakého kvantového výťažku fluorescencie u všetkých molekúl a porovnaním nameraním spektier bolo zistené, že emisia exciméru v pevnej fázy je výrazne väčšia ako v roztoku.