2013
Browse
Recent Submissions
- ItemJiné světy(Vysoké učení technické v Brně. Fakulta výtvarných umění, ) Robaard, Roman; Šrámek, Jan; Klímová, Barboraopuštěný tovární prostor, jeho záznam, destrukce a geneze nových forem
- ItemDům č.p. 98(Vysoké učení technické v Brně. Fakulta výtvarných umění, ) Hauser, Filip; Ambrůz, Jan; Lang, DominikVe mlýně se odrážejí všechny historické události, které Stráž nad Nežárkou zasáhly. Mlýn se díky nim stává místem, které nese v souvislosti s dějinami města silný genius loci. …Života mlynářské rodiny i všech zaměstnanců mlýna či pily se dotýká ekonomická krize, která přichází začátkem 30. let. Ve mlýně ji ale ustávají důstojně. „Můj tatínek vzpomínal, jak se musel snažit v té době udržet práci pro své zaměstnance na pile i ve mlýně a byl rád, že nikoho tehdy nepropustil.“ V letech těsně před válkou se osazenstvo mlýna rozrůstá o vojáky, kteří tu byli během mobilizace ubytovaní. Nejprve to byla vojenská četa cyklistů. „Pan četař chodil do rodiny poslechnout si zprávy z rádia. Po jejich odjezdu byli ubytováni zase další vojáci.“ Ke konci války se kolem města formují partyzánské skupiny, Jaruška si vzpomíná, jak bylo několik Němců zastřeleno a ona na schodech Svatého Jána přihlížela tomu, jak vezou na žebřiňáku mrtvá těla pohřbít k mostu. O několik týdnů později se do města dostávají Němci, vyhánějí všechny muže na náměstí a prohledávají domy. Při nalezení čehokoli podezřelého jsou připraveni střílet. Jeden stárek ze mlýna, který patřil do zmíněné partyzánské skupiny, přichází k mamince. „On řekl: ‘Já tam nesmím jít, já opravdu nemůžu. Tak vám jenom říkám, že půjdu na třetí podlaží do mlýna a nasoukám se do sila.’ A maminka to věděla, že jo, a oni přišli a skutečně jako procházeli barák a tak. Tak maminka říkala, že když jí to řekl, tak šla do ložnice a vyndala si babiččin nebeklíč a modlila se.” Odešla válečná léta a mlýn se stává předmětem kolektivizace. A ačkoli si Jaruška vzpomíná na nového vedoucího jako na dobrého člověka, se kterým se dalo mluvit, mlýn je léty v komunistické správě velmi silně poznamenán. Mění se na sklad, všechno vybavení je vyhozeno a nahrazeno jiným. Začínají tak léta necitlivého užívání, v jejichž důsledku bude rekonstrukce po navrácení původním majitelům velmi náročným úkolem a výzvou pro budoucí generace, které žádné z těchto událostí na mlýně už nepamatují… Tato práce se snaží reflektovat historické události týkající se budovy panského mlýna ve Stráži nad Nežárkou a osobní prožitky jeho obyvatel. Instalacím předcházela dokumentární práce mapování historie místa a osobního příběhu Jaroslavy Válkové, která ve zmíněném mlýně vyrůstala a jejíž rodina mlýn po generace budovala. V autorské reflexi jsem se rozhodl věnovat vztahu člověka a domu a posunout tento vztah do určitého typu podobenství vycházejícího z předešlé dokumentární činností. Vznikly tak 3 instalace přímo v budově mlýna. Dům jako reflexe mě samotného. Dům jako nestálý konstrukt. Dům jako osobní konstrukt.
- ItemElektrické housle(Vysoké učení technické v Brně. Fakulta výtvarných umění, ) Domorád, Petr; Zdařil, Zdeněk; Bělohlávek, JanBakalářská práce se zabývá návrhem nového designu elektrických houslí. Cílem práce je, odpoutat se od zažitých a tradičních tvarů barokních akustických houslí, které se v designu elektrických houslí často objevují. Elektrické housle se proto stávají jakousi náhražkou klasických houslí, přitom mohou být specifickým nástrojem, díky kterému lze experimentovat s houslovými tóny podstatně bohatěji. Nový návrh tvaru elektrických houslí, by měl být ergonomicky vyhovující pro pohodlnou hru na housle, ale zároveň zajímavý, nový a netypický. Při navrhování i výrobě musí být některé části klasických houslí ponechány (např. tvar krku nástroje nebo hmatník). Tyto části se mohou jen mírně měnit, jelikož každá zmiňovaná část má svou specifickou roli při hře na housle. Návrh houslí vychází ze základních ergonomických prvků houslí. Z klasických houslí jsou ponechány pouze části, u kterých se kvůli zachování funkčnosti nesmí změnit tvar. Tři do prostoru vyčnívající části těla podporují pohodlné držení nástroje a mechanika, která je na jejích koncích umístěná, umožňuje nastavitelnost držení nástroje dle houslistovy postavy. Housle dodržují osovou souměrnost, což je výhoda, jelikož nástroj mohou používat praváci i leváci. Návrh řeší i to, aby různé komponenty nepřekážely při hře na housle (např. potenciometry na ovládání hlasitosti a tónů nástroje nebo vstup pro kabel připojující nástroj k aparatuře). Jelikož tyto detaily při ovládání nemusí houslista vidět, ale ovládá je většinou pomocí sluchu, jsou umístěny do spodní části trupu houslí, kde při hře na housle nebudou ničemu vadit a překážet. Materiál použitý pro prototyp houslí je dřevo (možné kombinování různých dřevin pro lepší vizuální efekt a pro podpoření křivek těla nástroje), které se po vyfrézování povrchově upraví a nalakuje několika vrstvami laku. Komponenty k uchycení strun a nastavitelné mechaniky budou z kovu. Elektronika, která je uložená uvnitř v dutině těla nástroje, je kupovaný, doplňující komponent.
- ItemOldřich Hutter - Monografie(Vysoké učení technické v Brně. Fakulta výtvarných umění, ) Hutter, Lukáš; Kögler, Žaneta; Doležal, OndřejMonografie - Oldřich Hutter je kniha mapující tvorbu mého otce, který se zabývá architekturou a designem nábytku z pohledu jeho syna. Je doplněna o rozhovory s jeho spolupracovníky a přáteli z břeclavské skupiny výtvarníků
- ItemSpojení myslí zůstává bez poskvrny(Vysoké učení technické v Brně. Fakulta výtvarných umění, ) Kachlíková, Barbora; Rathouský, Luděk; Hodboď, TomášPředmětem mé bakalářské práce je série maleb různých velikostí technikou olej na plátně. V práci se zabývám neuchopitelností okamžiku, ke které se váže technika „rozmazaných“ obrazů. Nemožnost zůstat stát na místě, co je teď už vlastně není. Kontakt s lidmi je mojí největší inspirací a předmětem mého zájmu. Každodenní zážitky a pocity. Miluji život a cítím hlubokou potřebu ho malovat.