2010

Browse

Recent Submissions

Now showing 1 - 5 of 106
  • Item
    Vliv aromaticky aktivních látek na chutnost kysaných mléčných výrobků
    (Vysoké učení technické v Brně. Fakulta chemická, ) Tvrdková, Denisa; Vítová, Eva; Pšenáková, Ivana
    Tématem této diplomové práce je stanovení aromaticky aktivních látek v kysaných mléčných výrobcích. Tyto látky zásadním způsobem ovlivňují chutnost těchto mlékárenských produktů. Celkem bylo analyzováno 5 druhů mléčných výrobků. Dva typy smetanových jogurtů a tři typy jogurtových mlék byly vyrobeny v mlékárně Ekomilk s. r. o. ve Frýdku - Místku a čtyři druhy acidofilních mlék, pět druhů smetanových jogurtů, dvě kefírová mléka a dvě kyšky pocházejí z produkce společnosti Kunín a. s. Ostrava - Martinov. Pro stanovení aromatických látek byla použita extrakční metoda SPME, následná analýza byla provedena pomocí plynové chromatografie. Sloučeniny obsažené v kysaných mléčných výrobcích byly identifikovány a kvantifikovány na základě proměřených standardů. Celkem bylo identifikováno 39 sloučenin, z toho 16 alkoholů, 7 kyselin, 6 aldehydů, 6 ketonů a 4 estery. Fermentované mléčné výrobky byly dvakrát podrobeny senzorickému hodnocení pořadovou zkouškou a stupnicovými metodami. Hodnotitelé byli vybráni z řad studentů, doktorandů a zaměstnanců chemické fakulty VUT v Brně. Konzumenti velice pozitivně ohodnotili jogurty, jogurtová a acidofilní mléka, zatímco kefírová mléka a kyšky v některých aspektech nevyhovovaly.
  • Item
    Posouzení základních ukazatelů odpadní vody firmy Dermacol
    (Vysoké učení technické v Brně. Fakulta chemická, ) Fribertová, Marcela; Vávrová, Milada; Zlámalová Gargošová, Helena
    Tato diplomová práce je zaměřena na odpadní vody z kosmetického průmyslu a na jednotlivé základní ukazatele těchto vod. S rozvojem průmyslu roste i znečištění životního prostředí. Průmyslové odpadní vody, a látky v nich obsažené, mají také negativní dopad na ekosystém. V teoretické části diplomové práce jsou popsány vybrané ukazatele odpadních vod, jejich využití a způsob stanovení. Jsou zde také zmíněny membránové procesy na úpravu vody, především ultrafiltrace. Experimentální část je věnována jednotlivým metodám stanovení výše zmíněných ukazatelů. V závěru práce jsou diskutovány výsledky a je provedeno zhodnocení účinnosti zařízení na úpravu odpadní vody z výrobního závodu Dermacol, který se zabývá výrobou kosmetických přípravků.
  • Item
    Stanovení polybromovaných difenyléterů v matricích z požářišť
    (Vysoké učení technické v Brně. Fakulta chemická, ) Čechová, Eliška; Vávrová, Milada; Hroch, Martin
    Polybromované difenylethery patří mezi perzistentní sloučeniny, které byly zařazeny mezi prioritní organické polutanty. Ve složkách životního prostředí jsou sledovány zejména v posledním desetiletí. Detekovány jsou v abiotických i biotických matricích. Pro tuto práci byly zvoleny matrice z požářišť, které byly odebrány v různých lokalitách České Republiky a Slovenska. Jejich analýza měla prokázat, zda v těchto specifických matricích setrvávají. Byly zjišťovány následující kongenery polybromovaných difenyletherů: BDE- 28, 47, 99, 100, 153, 154, 183. K jejich izolaci z matrice byly použity tři různé extrakční techniky, a to extrakce ultrazvukem, mikrovlnná extrakce a tlaková extrakce rozpouštědlem. Pro vlastní stanovení byla zvolena metoda GC/ECD. V diplomové práci jsou rovněž uvedeny základní chemické, fyzikální a environmentální vlastnosti BDE, včetně dalších analytických metod, které lze použít ke stanovení polybromovaných difenyletherů ve složkách životního prostředí.
  • Item
    Doplňky stravy s adaptogenními účinky
    (Vysoké učení technické v Brně. Fakulta chemická, ) Izraelová, Alexandra; Souralová Popelková, Miriam; Vespalcová, Milena
    Cílem této diplomové práce bylo navrhnout recepturu doplňku stravy s adaptogenními účinky, výroba, a následná analýza (proteiny, lipidy, sacharidy), která vedla ke stanovení energetické hodnoty preparátu. Adaptogenní účinky jsou doménou rostlin a hub, tzv. adaptogenů. Adaptogeny nespecificky působí na lidský organismus - zlepšují celkovou kondici organismu, urychlují léčebné a regenerační procesy, zpomalují degenerativní pochody v organismu a tedy i procesy stárnutí. Jako biogenní stimulátory působí stimulačně nejen na fyzickou, ale také na duševní oblast. Doplňky stravy byly navrženy ve třech různých formách – tobolky, sirup, kapky. Analýza byla také provedena v tabletách vietnamské provenience dodané vedoucím práce, o jejichž uvedení na náš trh se uvažuje. Jedná se o preparát, který se prodává mimo EU a o jeho uvedení na náš trh se uvažuje. Obsah bílkovin byl stanoven metodou podle Kjeldahla, lipidy extrakcí podle Soxhleta, sacharidy gravimetrickou metodou. Doplňky stravy byly podrobeny analýze na obsah těžkých kovů (Pb, Cd, Hg) a v bylinných kapkách byl stanoven obsah ethanolu.
  • Item
    Využití odpadů rostlinného původu
    (Vysoké učení technické v Brně. Fakulta chemická, ) Habáníková, Kamila; Omelková, Jiřina; Flodrová, Dana
    Produkce celulasy a polygalakturonasy pomocí Aspergillus niger a Aureobasidium pullulans byla sledována při kultivaci solid state fermentation (SSF) a submerzní (SmF). Jako substrát byly použity hroznové výlisky a slupky z mandarinek. Pomocí Aspergillus niger byla celulasa na hroznových výliscích detekována po 72 hodinové SSF kultivaci a po 24 hodinách u SmF. Celulasová aktivita byla vyšší u systému SmF. Větší produkce polygalakturonasy byla u SmF kultivace zaznamenána ke konci období. Polygalakturonasová aktivita byla vyšší u SmF kultivace. SSF fermentace na slupkách z mandarinek byla podobná, nejvyšší aktivita byla detekována po 72 hodinách. Produkce polygalakturonasy u SSF systému byla odlišná od produkce u SmF. Srovnáním produkce enzymu na hroznových výliscích a slupkách z mandarinek vyplývá, že polygalakturonasová aktivita je nejvyšší u kultivace SmF se slupkami z mandarinek. U Aureobasidium pullulans byla celulasa na hroznových výliscích detekována u obou fermentací po 48 hodinách. Aktivita celulasy byly vyšší u kultivace SSF. Vyšší hodnoty polygalakturonasy byly detekovány ve druhé půli kultivačního období. Polygalakturonasová aktivita byla vyšší u kultivace SmF. SSF kultivace se slupkami z mandarinek byla podobná – nejvyšší celulolytická aktivita byla zaznamenána po 48 hodinách. Produkce polygalakturonasy byla rozdílná, ale nejvyšší aktivity bylo dosaženo na slupkách z mandarinek u SmF způsobu. Pro oba systémy a oba odpadní materiály byla sledována i produkce mangan-dependentní peroxidasy. Její nejvyšší aktivity bylo dosaženo na počátku kultivace. Rozdíly v produkci enzymů pomocí Aspergillus niger a Aureobasidium pullulans jsou závislé nejen na použitém substrátu, ale také na způsobu fermentace.