2016
Browse
Recent Submissions
- ItemTechnology of monofilamentous fibers based on oxidized hyaluronic acid(Vysoké učení technické v Brně. Fakulta chemická, ) Běťák, Jiří; Klučáková, Martina; Mráček, Aleš; Burgert, LadislavPředkládaná dizertační práce se zabývá vývojem technologie výroby nového typu biodegradabilních vláken na bázi oxidované kyseliny hyaluronové. V rámci práce je postupně představován vývoj jednotlivých jednotkových operací výroby, jejichž správné porozumění a schopnost jejich řízení jsou klíčové pro žádaný chod celé vícestupňové technologie. V rámci práce je představen nezbytný vývoj technologického zařízení, průběžně konstruovaného pro účely laboratorního testování a následně až po samotnou linku pro finální výrobu vláken, která byla realizována v roce 2015. V rámci dizertační práce jsou dále navrhovány možnosti dodatečné chemické úpravy vláken s ohledem na zvyšování jejich stability ve vlhkém prostředí. S ohledem na cílené aplikace vláken pro vnitřní chirurgické implantace, jsou v práci vlákna též hodnocena z hlediska jejich materiálové biokomaptibility (toxicity).
- ItemTvorba biofilmu u probiotických bakterií a jejich zpracování do pevné lékové formy.(Vysoké učení technické v Brně. Fakulta chemická, ) Grossová, Marie; Márová, Ivana; Rittich, Bohuslav; Buňka, FrantišekCílem práce je kultivace probiotických bakterií L. acidophilus, B. breve a B. longum tak, aby kultura vytvářela shluky buněk nebo souvislý biofilm na různých typech volných nosičů. Tvorba biofilmu L. acidophilus na oxidu křemičitém byla následně studována z hlediska vyšší odolnost vůči nízkému pH a koncentraci žlučových solí v zažívacím traktu. Zatímco počet živých buněk u planktonické formy při pH 1 klesl o 30 %, života schopnost biofilmových buněk se udržela za stejných podmínek na 90 %. V případě působení žluči byla také sledována protektivní ochrana biofilmu před škodlivým prostředím žlučových solí. Dále byly studovány možnosti sušení tekutých biofilmových kultur komerčně užívanými technologiemi ve farmaceutickém průmyslu. Srovnání lyofilizace a fluidního sušení ukázalo, že lyofilizace je v závislosti na výběru vhodného kryoprotektivního média vhodnější sušící technikou zachovávající nejvyšší počty životaschopných buněk a ve srovnání s fluidním sušením byla získána o přibližně 90 % vyšší životaschopnost probiotických buněk. Závěrem bylo studováno velkoobjemové zpracování probiotických kmenů do pevné lékové formy. Tablety je vhodné vyrábět při pevnosti 70 - 90 N, přičemž vodní aktivita tabletoviny může být udržována pod 0,3. Následně musí být zajištěno sušení tablet v hermeticky uzavřeném prostoru s minimálně 10 % silikagelu, pak tablety i po 6 měsíčním skladování obsahují (5,4 ± 0,7)109 životaschopných buněk. Technologie výroby kapslí nemá výrazný vliv na počty živých buněk během výroby. Pro následné primární balení byla vybrána triplexová blistrovací fólie, která má nízké hodnoty propustnosti vodní páry (0,07 g H2O / (m2 × den)) a kyslíku (0,01 cm3/m2 × den). Blistrovací folie běžně užívané ve farmaceutickém průmyslu nejsou pro skladování probiotik vhodné.
- ItemStudium optických a elektrických vlastností biomateriálů(Vysoké učení technické v Brně. Fakulta chemická, ) Flimelová, Miroslava; Weiter, Martin; Táborský, Petr; Drbohlavová, JanaStudium nových materiálů potenciálně využitelných pro organickou elektroniku a fotoniku získává velmi důležitý význam z hlediska ekologie. Tato práce je zaměřena na studium vlastností biologických materiálů, které by našly uplatnění v aplikační sféře. Zájem o znalosti v oblasti základních a pokročilých vlastností organických a biologických materiálů, které mohou být potenciálně využity v oblasti organické elektroniky a fotoniky přináší nové otázky, které mohou přispět k rozvoji této oblasti. Ke studiu základních procesů souvisejících s optickými a elektrickými vlastnostmi materiálů, jako je například přenos náboje, jsme využili různé techniky a metody charakterizace. První část práce je zaměřena na souhrn vlastností anorganických a organických materiálů umožňující jejich možné využití v organické elektronice a fotonice, druhá část práce poskytuje nejnovější přehled z oblasti pokročilých biologických materiálů a jejich vlastností související se záměrem této práce. Třetí část práce pak shrnuje experimentální metody a shrnuje získané výsledky. Nakonec je diskutován vztah mezi pozorovanými jevy a strukturou studovaných materiálů na molekulární úrovni.
- ItemZhodnocení fyzikálních a chemických parametrů plodů dosud méně využívaných druhů drobného ovoce a návrh nového nealkoholického nápoje z tohoto ovoce(Vysoké učení technické v Brně. Fakulta chemická, ) Cetkovská, Jitka; Omelková, Jiřina; Krška,, Boris; Barták,, PetrPředložená dizertační práce se zabývá dosud méně využívanými druhy drobného ovoce, posouzením jejich fyzikálních a chemických parametrů a návrhem nového nealkoholického nápoje vyrobeného z jednoho ze studovaných druhů ovoce. Byly vybrány, optimalizovány a validovány titrační, spektrofotometrické, chromatografické a elektroforetické metody pro charakterizaci základních nutričních parametrů (sušiny, obsahu organických kyselin a sacharidů) a biologicky aktivních látek (vitaminu C, anthokyanů a fenolických látek). Byla také optimalizována příprava vzorků. Po tři roky (2010–2012) byl sledován obsah uvedených parametrů v několika odrůdách celkem pěti druhů drobného ovoce: v sedmi odrůdách rakytníku řešetlákového, v deseti odrůdách dřínu obecného, ve dvanácti odrůdách jeřábu ptačího, ve dvou odrůdách aronie černé a v sedmnácti odrůdách bezu černého. S využitím Duncanova testu, analýzy hlavních komponent a shlukové analýzy byly největší rozdíly mezi jednotlivými odrůdami pozorovány především u rakytníku řešetlákového a jeřábu obecného, kde byly jednotlivé odrůdy snadno rozlišitelné na základě genetického původu. Na základě porovnání stanovených obsahových látek ve studovaném ovoci a ve spolupráci se soukromým potravinářským subjektem byl vybrán druh ovoce vhodný pro komerční využití – bez černý, jako významný zdroj anthokyanů a fenolických látek. Byl vytvořen návrh využití tohoto ovoce ve formě nealkoholického nápoje – ovocné šťávy nebo nektaru s podílem bezové šťávy. Z bezové a hroznové šťávy byly připraveny vícedruhové džusy nebo nektary o různém složení, které byly podrobeny senzorickému hodnocení. Nejlépe byly hodnoceny 100% ovocné šťávy připravené s 30–50% podílem bezové šťávy. Jejich složení bylo právně ochráněno. Na základě této ochrany byl společností zabývající se zpracováním ovoce uveden na trh výrobek – 100% ovocná šťáva s 10% podílem bezové složky kombinované s jablečnou a hroznovou šťávou.
- ItemPovrchové úpravy skleněných vláken pro polymerní kompozity(Vysoké učení technické v Brně. Fakulta chemická, ) Knob, Antonín; Čech, Vladimír; Marek,, Aleš; Burša, JiříDizertační práce je zaměřena na přípravu polymerních kompozitů vyztužených skleněnými vlákny s řízenou mezifází tvořenou plazmově polymerovanými mezivrstvami na bázi tetravinylsilanu a směsí tetravinylsilanu s kyslíkem. Tenké polymerní vrstvy se specifickými fyzikálně-chemickými vlastnostmi a tloušťkou byly deponovány se záměrem zlepšení adheze na kompozitním rozhraní skleněné vlákno/polyesterová matrice. Povrchová modifikace skleněných vláken byla provedena s využitím plazmochemické depozice z plynné fáze (PECVD) využívající nízkoteplotního RF plazmatu. Proces byl kontrolován pomocí efektivního výkonu a depozičního času a výsledky vyhodnoceny ve vztahu k tloušťce mezivrstvy a různým depozičním podmínkám. Připravené mezivrstvy byly analyzovány z hlediska chemického složení fyzikálně-chemických vlastností za použití metod XPS, RBS, ERDA, FTIR a spektroskopické elipsometrie. Vybrané mechanické vlastnosti byly charakterizovány pomocí AFM. Mechanická odezva plazmových mezivrstev byla vyhodnocena pomocí testu krátkých trámečků a přímé metody testování smykové pevnosti na rozhraní využívající mikroindentaci. Smykové selhání mezifáze bylo kontrolováno dle experimentálních a modelových dat pomocí smykové pevnosti na rozhraní mezivrstva/vlákno.