Družicové metody v geodézii a katastru 2022

Ústav geodézie VUT v Brně pořádá 24. ročník pravidelného semináře, souvisejícího s tématikou aplikací družicových metod. Program semináře je tradičně zaměřen především na:
  • aplikace družicových měření a jejich využití v praxi,
  • problematiku permanentních a dalších geodetických sítí,
  • výsledky výzkumných prací v ČR a v zahraničí,
  • vývoj a aplikace družicových a dalších navigačních a monitorovacích technologií
  • záměry ČÚZK v těchto oblastech,
  • využití v geomatice, geodynamice a dalších geovědách,
  • zkušenosti v oblasti katastru a dalších oborů.
S referáty a příspěvky vystoupí zástupci státních úřadů, ústavů, výzkumných organizací, vysokých škol a některých podniků a organizací.

Browse

Recent Submissions

Now showing 1 - 5 of 14
  • Item
    Systém pro sledování polohy rýpadel a zakladačů na Severočeských dolech a.s.
    (Vysoké učení technické v Brně,Fakulta stavební, 2022-02-03) Sládek, Vít; Dejl, Stanislav; Miltner, Pavel
    Hlavní smysl tohoto měřického systému pro sledování polohy rýpadel a zakladačů v reálném čase je rozšířit řídicí systémy povrchového dobývání hnědého uhlí. Pozice středu osy kolesa nebo výložníku je počítána z dat měřených technologií GNSS, inklinometru a inerciální měřící jednotky umístěných na každém těžebním stroji. Data jsou dále přenesena a uložena do databáze. Vizualizace pohybu kolesa v reálném čase je provedena v prostředí KVAS software, který umožňuje práci s digitálním modelem terénu.
  • Item
    Test GNSS přijímače s inerciálním sklonoměrem a fotogrammetrickou kamerou Leica GS18 I
    (Vysoké učení technické v Brně,Fakulta stavební, 2022-02-03) Šantora, Daniel
    V tomto příspěvku Vám přinášíme podrobné informace o výsledcích našeho rozsáhlého testu přesnosti měření souřadnic bodů ze snímků z integrované kamery GNSS přijímače Leica GS18 I.
  • Item
    Odhad hustoty kůry a globálního gravitačního pole Měsíce z dat družicové mise GRAIL a senzoru LOLA
    (Vysoké učení technické v Brně,Fakulta stavební, 2022-02-03) Šprlák, Michal; Han, Shin-Chan; Featherstone, Will; Novák, Pavel; Pitoňák, Martin
    V tejto štúdií používame Newtonov integrál v spektrálnej oblasti na riešenie dvoch geodetických/geofyzikálnych úloh pre Mesiac, viď [1]. V prvej úlohe odhadneme hustotu mesačnej kôry (inverzný problém). Využívame model gravitačného poľa GL1500E určený družicovou misiou GRAIL a topografiu zo senzora LOLA na odhad: 1) konštantnej, 2) laterálne premenlivej a 3) priestorovo premenlivej hustoty mesačnej kôry. V druhej úlohe vypočítame modely mesačného gravitačného poľa odvodené z týchto troch zložení mesačnej kôry (priamy problém) do stupňa 2519 (zodpovedajúceho priestorovému rozlíšeniu 2,2 km na rovníku). Nakoniec testujeme naše nové modely, ako aj najnovšie a nezávislé priame modely gravitačného poľa, s oficiálnymi produktami družicovej misie GRAIL úrovne 1B a úrovne 2. Naše globálne modely gravitačného poľa s vysokým rozlíšením budú prínosom pre budúcu navigáciu mesačných sond a geofyzikálny prieskum Mesiaca.
  • Item
    Dvacet let provozu stanice TUBO v EPN
    (Vysoké učení technické v Brně,Fakulta stavební, 2022-02-03) Bureš, Jiří; Kostelecký, Jakub; Švábenský, Otakar; Weigel, Josef
    V září 2001 byla permanentní GNSS stanice TUBO, která je umístěna na budově Fakulty stavební Vysokého učení technického v Brně, zařazena do Permanentní sítě EUREF (EPN). Tento článek shrnuje zřízení stanice, její 20letý provoz a využití jejích dat nejen v síti EPN.
  • Item
    Permanentní GNSS sítě a jejich využití v geodynamickém monitoringu Českého masivu
    (Vysoké učení technické v Brně,Fakulta stavební, 2022-02-03) Pospíšil, Lubomil; Švábenský, Otakar
    Příspěvek se zabývá problematikou permanentních GNSS stanic a sítí z hlediska jejich využití pro účely geodynamického výzkumu. Uvádí se obecné aspekty a charakteristiky zřizování a fungování permanentních stanic. Popisují se některé účelové geodynamické sítě vázané na významné regionální projekty. Závěrem jsou připojeny dva příklady geodynamického výzkumu s využitím permanentních GNSS sítí na území ČR. První ukázka se týká průzkumu indikací horizontálních pohybových tendencí týkajících se území Českého masivu a jeho vztahů k okolním strukturám. Druhý příklad se týká detailnějšího geologického a geodynamického výzkumu zlomových systémů Blanické brázdy.