Browse
Recent Submissions
Now showing 1 - 5 of 21
- ItemPřizpůsobení fyzikálních vlastností 2D materiálů(Vysoké učení technické v Brně. CEITEC VUT, ) Sampathkumar, Krishna; Neužil, Pavel; Bhatt, Keyur D.; Gokuldoss, Prashanth KondaVyladění vlastností materiálů vede k novým poznatkům v oblasti základní vědy a otevírá cestu k tomu, aby byly materiály připraveny k použití. Grafen a další vznikající třídy 2D materiálů nabízejí řadu nových fyzikálních a chemických vlastností. Další ladění vlastností těchto materiálů zlepší jejich vnitřní vlastnosti a také pomůže objasnit nové fyzikálně-chemické jevy. Existuje mnoho metod, jak ladit vlastnosti 2D materiálů; deformační inženýrství patří k těm nejslibnějším vzhledem k jedinečným mechanickým vlastnostem 2D materiálů a jejich citlivosti i na ty nejmenší poruchy. Proto se tato práce zaměřuje na využití technik deformačního inženýrství k ladění vlastností 2D materiálů. Dále se tato práce snaží zabývat vývojem technik přípravy vzorků 2D materiálů, souvisejícími aplikacemi a vlivem dvouosé deformace na přizpůsobení jejich elektronické struktury, rozptylu fononů, dynamiky excitace, jako je excitonový trychtýř a další.
- ItemMikro a nanoroboti na bázi fotokatalytických materiálů pro environmentální a biomedicínské aplikace(Vysoké učení technické v Brně. CEITEC VUT, ) Peng, Xia; Pumera, Martin; Mayorga Burrezo, Paula; Escarpa Miguel, Alberto EscarpaMéně než 1 % z celkových světových zásob sladké vody na Zemi je snadno dostupných. Rostoucí industrializace, populační expanze a změny klimatických vzorců dále zhoršují nedostatek čisté vody. Stávající metody čištění a úpravy vody jsou jen částečně účinné při odstraňování většiny kontaminantů, přičemž často produkují toxické vedlejší produkty, které se dostávají do okolního prostředí. Tyto problémy lze řešit použitím samořízených kolektivních mikro- a nanoskopických umělých robotů, kteří představují slibnou a realizovatelnou alternativu ke zlepšení monitorování a čištěni vody. Tím překonávají limity difúzních reakcí a zvyšují interakce s konkrétními cílovými znečišťujícími látkami, včetně organických znečišťovatelů a nano-/mikroplastů. Tato práce se zabývala samořízenými mikroroboty pro řešení různých environmentálních problémů. Jednosložkové WO3 mikroroboty a Janus hematit/Pt mikroroboty byly postupně prokázány jako účinné při degradaci výbušných kontaminantů ve vodě díky zlepšenému pohonu a opakovatelnosti použití, aniž by produkovaly nebezpečné vedlejší produkty. Světlem řízené mikroboty na bázi ZnFe2O4 vykazovaly účinné ošetření biofilmů fotodegradací a fyzikální erozí. Mikro/nanoplasty se stávají vážným environmentálním problémem, který může ohrozit lidské zdraví. Mikroroboty na bázi řas byly funkčně upraveny pro efektivní odstranění mikro-/nanoplastů prostřednictvím elektrostatické interakce. Kolektivní chování mikrorobotů, které překonává individuální schopnosti, také hraje klíčovou roli při spolupráci na environmentální sanaci. Poprvé bylo dosaženo rojení kubických hematitových mikrorobotů do mikrořetězců díky mimoosé orientaci dipólového momentu. Tyto inteligentní mikrořetězce byly úspěšně použity k manipulaci s objekty v malém měřítku a k rozpadu polymerních řetězců. Ačkoliv byla provedena rozsáhlá šetření týkající se fotokatalytických mikrorobotů s bezdrátovým a kontrolovatelným pohybem indukovaným světlem, jejich potenciál v kontextu léčby rakoviny prostřednictvím fotodynamické terapie (PDT) je třeba dále studovat. Zvýšená přítomnost antioxidantů v mikroprostředí nádoru může snižovat hladinu reaktivních forem kyslíku (ROS), a tím omezovat účinnost terapeutických zásahů při léčbě rakoviny. V této souvislosti jsou zde navrženi dendriticky tvarovaní mikroroboti složení ze světlem řízeného hematitu s fototaxí jako efektivním prostředkem, kteří prokazují schopnost indukovat apoptózu buněk rakoviny prostaty, čímž významně zvyšují celkovou účinnost PDT. Kromě toho tyto hematitové mikroroboty umožňují všestrannou manipulaci své trajektorie podél předem definované dráhy prostřednictvím aplikace externího magnetického pole, což usnadňuje bezkontaktní transport mikroskopických buněk. Navržení dendriticky tvarovaní hematitoví mikroroboti tak otevírají cestu k rozvoji bimodálních mikrorobotů poháněných světlem a magnetickým polem, kteří mají značný potenciál pro aplikace v oblasti biomedicíny.
- ItemVývoj infračervené spektroskopie s Fourierovou transformací v silných magnetických polích(Vysoké učení technické v Brně. CEITEC VUT, ) Dubnická Midlíková, Jana; Neugebauer, Petr; Marsik, Přemysl; Schnegg, AlexanderInfračervená spektroskopie s Fourierovou transformací (FTIR) v silných magnetických polích, zkráceně FTIR magnetospektroskopie, je výkonná spektroskopická technika používaná ke zkoumání mnoha důležitých jevů v materiálech, např. elektronové paramagnetické rezonance, cyklotronové rezonance a přechodů mezi Landauovými hladinami. Navzdory svému obrovskému potenciálu ve fyzice pevných látek jsou infračervené magnetospektrometry stále poměrně vzácné a vyráběné na zakázku, protože takové systémy obvykle vyžadují složitou infrastrukturu. Tato disertační práce podrobně popisuje návrh a realizaci univerzálního FTIR magnetospektroskopického zařízení pracujícího v rozsahu 50 – 10 000 cm-1, silném magnetickém poli až 16 T a teplotách mezi 2 – 320 K umístěné na Středoevropském technologickém institutu VUT v Brně. Toto zařízení nám umožňuje provádět různá magnetooptická měření v rozsahu od THz/vzdálené infračervené oblasti (FIR) až po blízkou infračervenou oblast (NIR). Skládá se z komerčního FTIR spektrometru spojeného s 16 T bezkryogenním supravodivým magnetem pomocí na míru navržené optické spojky a přenosových sond určených pro experimenty s více detektory a vzorky ve Faradayově geometrii. Novinka tohoto uspořádání spočívá v použití supravodivého magnetu bez kryogenu. Optimalizovali jsme a otestovali výkonnost FTIR magnetospektroskopického zařízení pro různé konfigurace a určili použitelný rozsah zařízení. Funkčnost FTIR magnetospektroskopického zařízení byla prokázána magnetooptickými měřeními štěpení při nulovém poli v jednoiontovém magnetu na bázi kobaltu(II) v oblasti FIR, nepřímých mezipásmových přechodů mezi Landauovými hladinami (LLs) v germániu v NIR oblasti a mezipásmových přechodů mezi LLs v grafenu v oblasti FIR. Kromě toho jsme změřili volt-ampérové charakteristiky grafenových bolometrických zařízení.
- ItemMechanismy poškození při multiaxiální únavě(Vysoké učení technické v Brně. CEITEC VUT, ) Poczklán, Ladislav; Kruml, Tomáš; Kunz,, Ludvik; Spätig, PhilippePráce se zabývá víceosou únavou austenitické korozivzdorné oceli 316L. Materiál byl zatěžován cyklicky v tahu/tlaku a krutu. Jejich kombinace byla použita pro testování ve dvou víceosých módech: in-phase (ve fázi) a out-of-phase (mimo fázi). Všechny zkoušky byly provedeny v režimu řízení celkové deformace za pokojové teploty. Výsledky únavových zkoušek naznačují, že cyklování v módu tah/tlak způsobuje nejrychlejší růst trhliny a nejkratší životnost. Naproti tomu torzní mód vedl k nejpomalejšímu šíření únavových trhlin a k nejdelším životnostem. Oba víceosé módy se ukázaly být podobně poškozující. Detailně byly studovány dva aspekty mikrostrukturních změn: vzniklé dislokační struktury a deformačně indukovaná martenzitická transformace. Oba jevy byly analyzovány pomocí elektronové mikroskopie. In-phase zatěžování stejně jako oba jednoosé módy vedly k vytvoření podobných dislokačních struktur odlišných od těch pozorovaných v out-of-phase módu což vedlo k odlišné mechanické odezvě. Stabilita austenitu během cyklování byla závislá na zatěžujícím módu a amplitudě deformace. Rozložení indukovaného martenzitu v torzním a out-of-phase módu se ukázalo být silně heterogenní. Měření jeho obsahu pomocí feritoskopu na vnějším povrchu může v některých případech vést k zavádějícím výsledkům. Nejnižší množství martenzitu bylo pozorováno v módu tah/tlak. Odolnost vůči únavovému lomu a úhel náklonu únavové trhliny byly predikovány pomocí modelů založených na principu kritické roviny. Počet cyklů do lomu byl nejpřesněji předpovězen kritériem, které navrhnul Fatemi a Socie. Model Smith Watson Topper vedl k nejlepším odhadům orientace únavové trhliny. Kinetika růstu trhlin byla analyzována metodou navrženou Polákem a dále také pomocí plastické části J-integrálu. Druhý způsob vedl k univerzálnímu popisu rychlosti růstu trhlin ve všech zatěžujících módech s výjimkou out-of-phase, kde výpočet plastické části J-integrálu nebyl proveden.
- ItemHeterogenní katalytická transformace organických látek a produkce vodíku(Vysoké učení technické v Brně. CEITEC VUT, ) Tinoco Navarro, Lizeth Katherine; Cihlář, Jaroslav; Lapčík,, Lubomír; Pinkas,, JIříTato práce zahrnuje čtyři komplexní studie zaměřené na syntézu, strukturu a fotokatalytické vlastnosti materiálů na bázi TiO2, které přispívají k pokroku v udržitelné výrobě energie a sanaci životního prostředí. Výzkumy se ponoří do přizpůsobených syntetických přístupů, tvorby heterofázových spojů a složité souhry mezi vlastnostmi materiálu a fotokatalytickou aktivitou. První studie zkoumá vliv molárních poměrů kyseliny mléčné (LA)/Ti na syntézu komplexu nanočástic TiO2. Řízením poměrů LA/Ti se navrhují fázové složení a mezoporézní struktury, které významně ovlivňují fotokatalytický výkon při výrobě vodíku. Druhý výzkum zkoumá vliv substituovaných octových kyselin (SAA) na "mostovou" syntézu nanočástic TiO2 a odhaluje, jak SAA usnadňují vytváření heterofázových spojení mezi anatasem (A) a brookitem (B). Manipulace s elektronegativními skupinami SAA vytváří krátké můstky, které podporují kondenzaci, což vede ke zvýšené fotokatalytické aktivitě pro produkci vodíku. Na základě toho třetí výzkum analyzuje syntézu nanočástic anatasu/brookitu pomocí kyseliny monochloroctové (MCAA) a zkoumá vliv teploty kalcinace na jejich tvorbu heteropřechodů a fotokatalytické chování přítomnost Ti3+, Ti4+, Ti-O a Ti-OH. hydroxylové skupiny hrály významnou roli v procesu degradace. Komplexní analýzou fázových přechodů (anatas a brookit), velikostí krystalů (5 nm až 11 nm) a specifických povrchových ploch (180 až 70 m2 .g-1) tato studie odhaluje složitou souhru mezi strukturou a fotokatalytickou aktivitou. Čtvrtý výzkum zkoumá dopované aerogely TiO2. Studie syntetizuje aerogely dotované Ni-, Co-, Cu- a Fe a zkoumá jejich struktury a fotokatalytické aktivity během fotodegradace AO7. Přítomnost příměsí ve spojení s řízenými krystalickými fázemi a morfologiemi vede k mezoporézním aerogelům a vysokému specifickému povrchu 130 až 160 m2.g-1, s výjimečným fotokatalytickým výkonem aerogelů Ni-TiO2 a Cu-TiO2 kalcinovaných při 500 ° C. A konečně, tyto studie společně poskytují cenné poznatky o přizpůsobeném designu materiálů na bázi TiO2 pro vylepšené fotokatalytické aplikace. Výzkumy ukazují význam heterofázových spojů, řízených fázových složení a optimalizovaných povrchových struktur při podpoře separace náboje a minimalizaci rychlosti rekombinace. Souhrnné poznatky nejen prohlubují naše chápání fotokatalýzy, ale také přispívají k vývoji udržitelných a účinných materiálů se slibnými aplikacemi při výrobě obnovitelné energie a sanaci životního prostředí.