Response of Normal and Low-Phytate Genotypes of Pea (Pisum sativum L.) on Phosphorus Foliar Fertilization
Loading...
Date
2021-08-05
ORCID
Advisor
Referee
Mark
Journal Title
Journal ISSN
Volume Title
Publisher
MDPI
Altmetrics
Abstract
Phosphorus (P) is an important nutrient in plant nutrition. Its absorption by plants from the soil is influenced by many factors. Therefore, a foliar application of this nutrient could be utilized for the optimal nutrition state of plants. The premise of the study is that foliar application of phosphorus will increase the yield of normal-phytate (npa) cultivars (CDC Bronco a Cutlass) and low-phytate (lpa) lines (1-2347-144, 1-150-81) grown in soils with low phosphorus supply and affect seed quality depending on the ability of the pea to produce phytate. A graded application of phosphorus (H3PO4) in four doses: without P (P0), 27.3 mg P (P1), 54.5 mg P (P2), and 81.8 mg P/pot (P3) realized at the development stages of the 6th true leaf led to a significant increase of chlorophyll contents, and fluorescence parameters of chlorophyll expressing the CO2 assimilation velocity. The P fertilization increased the yield of seeds significantly, except the highest dose of phosphorus (P3) at which the yield of the npa cultivars was reduced. The line 1-2347-144 was the most sensible to the P application when the dose P3 increased the seed production by 42.1%. Only the lpa line 1-150-81 showed a decreased tendency in the phytate content at the stepped application of the P nutrition. Foliar application of phosphorus significantly increased ash material in seed, but did not tend to affect the protein and mineral content of seeds. Only the zinc content in seeds was significantly reduced by foliar application of P in npa and lpa pea genotypes. It is concluded from the present study that foliar phosphorus application could be an effective way to enhance the pea growth in P-deficient condition with a direct effect on seed yield and quality.
Fosfor (P) je důležitou živinou ve výživě rostlin. Jeho absorpce z půdy rostlinami je ovlivněna mnoha faktory. Proto by mohla být aplikace této živiny na list využita k optimalizaci výživového stavu rostlin. Předpokladem pro tuto studii je skutečnost, že aplikace fosforu na list povede ke zvýšení výtěžku odrůd s normálním (CDC Bronco a Cutlass) a nízkým (1-2347-144, 1-150-81) obsahem fytátu pěstovaných na půdách s nízkou zásobou fosforu a ovlivní i kvalitu semen v závislosti na schopnosti hrachu produkovat fytát. Postupná aplikace fosforu (H3PO4) ve čtyřech dávkách: bez P (P0), 27,3 mg P (P1), 54,5 mg P (P2) a 81,8 mg P/nádoba (P3) provedená ve vývojovém stádiu šestého listu vedla k výraznému zvýšení obsahu chlorofylu a fluorescenčních parametrů vyjadřujících rychlost asimilace CO2. Hnojení fosforem výrazně zvýšilo výtěžnost semen kromě nejvyšší dávky fosforu (P3), při níž byl výtěžek odrůd s normálním obsahem fytátu snížen. Linie hrachu 1-2347-144 byla na aplikaci fosforu nejcitlivější, přičemž dávka P3 zvýšila produkci semen o 42,1 %. Pouze linie hrachu s nízkým obsahem fytátu 1-150-81 vykázala klesající tendenci obsahu fytátu při postupné aplikaci hnojení fosforem. Aplikace fosforu na list výrazně zvýšila podíl popelovin v semenech, ale nevedla k ovlivnění obsahu bílkovin a minerálů v semenech. Pouze obsah zinku v semenech byl výrazněji snížen aplikací P na list u obou genotypů hrachu. Z této studie lze vyvodit závěr, že aplikace fosforu na list by mohla být efektivní cestou ke zvýšení růstu hrachu v podmínkách s nedostatkem fosforu, a to včetně přímého vlivu na výtěžnost a kvalitu semen.
Fosfor (P) je důležitou živinou ve výživě rostlin. Jeho absorpce z půdy rostlinami je ovlivněna mnoha faktory. Proto by mohla být aplikace této živiny na list využita k optimalizaci výživového stavu rostlin. Předpokladem pro tuto studii je skutečnost, že aplikace fosforu na list povede ke zvýšení výtěžku odrůd s normálním (CDC Bronco a Cutlass) a nízkým (1-2347-144, 1-150-81) obsahem fytátu pěstovaných na půdách s nízkou zásobou fosforu a ovlivní i kvalitu semen v závislosti na schopnosti hrachu produkovat fytát. Postupná aplikace fosforu (H3PO4) ve čtyřech dávkách: bez P (P0), 27,3 mg P (P1), 54,5 mg P (P2) a 81,8 mg P/nádoba (P3) provedená ve vývojovém stádiu šestého listu vedla k výraznému zvýšení obsahu chlorofylu a fluorescenčních parametrů vyjadřujících rychlost asimilace CO2. Hnojení fosforem výrazně zvýšilo výtěžnost semen kromě nejvyšší dávky fosforu (P3), při níž byl výtěžek odrůd s normálním obsahem fytátu snížen. Linie hrachu 1-2347-144 byla na aplikaci fosforu nejcitlivější, přičemž dávka P3 zvýšila produkci semen o 42,1 %. Pouze linie hrachu s nízkým obsahem fytátu 1-150-81 vykázala klesající tendenci obsahu fytátu při postupné aplikaci hnojení fosforem. Aplikace fosforu na list výrazně zvýšila podíl popelovin v semenech, ale nevedla k ovlivnění obsahu bílkovin a minerálů v semenech. Pouze obsah zinku v semenech byl výrazněji snížen aplikací P na list u obou genotypů hrachu. Z této studie lze vyvodit závěr, že aplikace fosforu na list by mohla být efektivní cestou ke zvýšení růstu hrachu v podmínkách s nedostatkem fosforu, a to včetně přímého vlivu na výtěžnost a kvalitu semen.
Description
Citation
Document type
Peer-reviewed
Document version
Published version
Date of access to the full text
Language of document
en