Analýza suburbanizačních procesů v okolí velkých měst v rámci České republiky

Abstract

Práce se zabývá problematikou suburbanizace a jejím dopadem na prostorovou strukturu a fungování sídel v okolí velkých měst v České republice. Teoretická část shrnuje vývoj suburbanizace, její hlavní projevy, příčiny a důsledky, včetně zhodnocení plánovacích přístupů v ČR a v zahraničí. Praktická část je zpracována formou případové studie města Pardubice, kde jsou analyzovány vybrané lokality s odlišným charakterem zástavby a vývoje. Hodnocení je provedeno na základě dostupných dat a mapových podkladů, terénního pozorování a základních analýz v prostředí GIS. Posuzovány jsou zejména změny využití území, hustota a intenzita zástavby, podíl veřejných prostranství a zeleně, dopravní dostupnost a vybavenost. Výsledky ukazují rozdílnou míru suburbanizačních projevů v jednotlivých lokalitách a poukazují na rizika spojená s nízkou funkční diverzitou, vyšší závislostí na individuální automobilové dopravě a nedostatečně definovanými veřejnými prostory. Na základě zjištění jsou formulována doporučení pro usměrnění rozvoje a zvýšení kvality života, zaměřená na podporu veřejné dopravy a aktivní mobility, doplnění lokální vybavenosti, posílení veřejných prostranství a zelené infrastruktury a vhodné regulace rozvoje v územním plánování.The thesis deals with the issue of suburbanization and its impact on the spatial structure and functioning of settlements in the vicinity of large cities in the Czech Republic. The theoretical part summarizes the development of suburbanization, its main manifestations, causes, and consequences, including an evaluation of planning approaches in the Czech Republic and abroad. The practical part takes the form of a case study of the city of Pardubice, where selected locations with different characteristics of development and construction are analyzed. The evaluation is based on available data and map materials, field observations, and basic analyses in a GIS environment. In particular, changes in land use, density and intensity of development, proportion of public spaces and greenery, transport accessibility, and amenities are assessed. The results show varying degrees of suburbanization in individual locations and point to the risks associated with low functional diversity, higher dependence on individual car transport, and insufficiently defined public spaces. Based on the findings, recommendations are formulated for regulating development and improving quality of life, focusing on supporting public transport and active mobility, supplementing local amenities, strengthening public spaces and green infrastructure, and appropriate regulation of development in spatial planning.