but.committee	prof. Ing. Josef Štětina, Ph.D. (předseda) prof. Ing. Mária Čarnogurská, CSc. (člen) Ing. Daniel Hajduk, CSc. (člen) prof. RNDr. Miroslav Doupovec, CSc., dr. h. c. (člen) prof. Ing. Mirko Dohnal, DrSc. (člen)	cs
but.defence	DDP má významný přínos spojením numerických metod a jejich praktických aplikací. Pro dosažení výsledků bylo provést rozsáhlé experimentální práce.	cs
but.jazyk	čeština (Czech)
but.program	Aplikované vědy v inženýrství	cs
but.result	práce byla úspěšně obhájena	cs
dc.contributor.advisor	Raudenský, Miroslav	cs
dc.contributor.author	Komínek, Jan	cs
dc.contributor.referee	Čarnogurská, Mária	cs
dc.contributor.referee	Hajduk,, Daniel	cs
dc.date.created	2018	cs
dc.description.abstract	Numerické simulace tepelných procesů jsou založeny na znalosti geometrie, materiálových vlastností, počátečních a okrajových podmínek. Masivnímu používání těchto simulací v hutním průmyslu (například pro simulaci tepelného zpracování oceli) brání neznámost přesných okrajových podmínek, které na rozdíl od ostatních vstupních parametrů obvykle není snadné určit. Protože pro většinu netriviálních procesů neexistují dostatečně přesné empirické vztahy, je nutné okrajové podmínky získávat experimentální cestou. Okrajové podmínky nejde měřit přímo. Proto jsou místo nich zaznamenávány podpovrchové teploty, které jsou pomocí inverzní úlohy vedení tepla přepočítány na hledané okrajové podmínky. Tato dizertační práce se zaměřuje na dva typy inverzních úloh, které jsou stávajícími metodami špatně řešitelné. Prvním typem jsou úlohy, ve kterých dochází k prudkým (téměř skokovým) nárůstům/poklesům hodnoty okrajové podmínky. Pro tento typ úloh jsou v práci navrženy a srovnávány dva nové přístupy. Druhým typem úlohy je nestacionárně nehomogenní chlazení. Pro tento případ jsou vyvinuty tři nové metody, které jsou aplikovány na případ vodního chlazení svislého povrchu hliníkového vzorku. Základní vlastností popisovaného případu je nehomogenita chlazení. Část povrchu je intenzivně chlazena stékající vodou na rozdíl od druhé části povrchu, který je chlazen jen s malou intenzitou, protože je od přímého kontaktu s vodou chráněn parní vrstvou (Leidenfrostův efekt). Rozložení těchto dvou částí je navíc nestacionární (v průběhu experimentu se mění). Nově vyvinuté metody jsou vzájemně porovnávány.	cs
dc.description.abstract	Numerical simulations of thermal processes are based on known geometry, material properties, initial and boundaries conditions. The massive use of these simulations in the metallurgical industry (for example for simulation of heat treatment of steel) is limited by the knowledge of precise boundary conditions, which are not easy to determine in compare to other input parameters. Empirical formulas are not sufficiently accurate for most non-trivial processes. Therefore, it is necessary to obtain the boundary conditions by experimental way. Boundary conditions can not be measured directly. The boundary conditions are determined by solving inverse heat conduction problem based on the measured temperature records. This doctoral thesis focuses on two types of the inverse heat conduction problems, which are poorly solved by existing methods. The first type are tasks that contains sharp increase/decrease in the values of the boundary conditions. Two new approaches are proposed and compared in this thesis for this type of tasks. The second type are tasks with non-stationary and non-homogeneous cooling. Three new methods were developed for this case. They are applied for the case of water cooling of vertical aluminum sample. The base characteristics of the current task is inhomogeneous cooling. One part of the surface is cooled intensively by flowing water in contrast to the other part of surface which is cooled only with low intensity since it is protected from direct contact with water by the vapor layer (Leidenfrost effect). The positions of these two part of surface are not stationary (they change during the experiment). The newly developed methods are compared to each other.	en
dc.description.mark	P	cs
dc.identifier.citation	KOMÍNEK, J. Pokročilé metody pro inverzní úlohy vedení tepla [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta strojního inženýrství. 2018.	cs
dc.identifier.other	106664	cs
dc.identifier.uri	http://hdl.handle.net/11012/80606
dc.language.iso	cs	cs
dc.publisher	Vysoké učení technické v Brně. Fakulta strojního inženýrství	cs
dc.rights	Standardní licenční smlouva - přístup k plnému textu bez omezení	cs
dc.subject	Inverzní úloha vedení tepla	cs
dc.subject	2D inverzní úloha	cs
dc.subject	sekvenční přístup	cs
dc.subject	Inverse heat conduction problem	en
dc.subject	2D inverse task	en
dc.subject	sequential approach	en
dc.title	Pokročilé metody pro inverzní úlohy vedení tepla	cs
dc.title.alternative	Advanced Inverse Heat Conduction Methods	en
dc.type	Text	cs
dc.type.driver	doctoralThesis	en
dc.type.evskp	dizertační práce	cs
dcterms.dateAccepted	2018-05-14	cs
dcterms.modified	2018-05-18-08:20:48	cs
eprints.affiliatedInstitution.faculty	Fakulta strojního inženýrství	cs
sync.item.dbid	106664	en
sync.item.dbtype	ZP	en
sync.item.insts	2025.03.27 14:43:13	en
sync.item.modts	2025.01.15 14:23:26	en
thesis.discipline	Inženýrská mechanika	cs
thesis.grantor	Vysoké učení technické v Brně. Fakulta strojního inženýrství. Laboratoř přenosu tepla a proudění	cs
thesis.level	Doktorský	cs
thesis.name	Ph.D.	cs

Pokročilé metody pro inverzní úlohy vedení tepla

Files

Original bundle

Collections