URBAN WILDERNESS: POSTKULTURNÍ SÍDLO
Loading...
Date
Authors
ORCID
Advisor
Referee
Mark
C
Journal Title
Journal ISSN
Volume Title
Publisher
Vysoké učení technické v Brně. Fakulta architektury
Abstract
Cílem práce je představení odlišného způsobu nahlížení na proces městského plánování v tzv. smršťujících se městech. Plán nekonečného rozvoje je zpochybněn. Scénář stagnace, jako forma konzervace, je představen jako určitý stupeň přirozeného vývoje města. Je zdůrazněn potenciál zapomenutých částí města. Postkulturní krajina se potkává s člověkem.
The aim of the work is to introduce a different way of looking at the process of urban planning in the so-called shrinking cities. The plan of endless development is questioned. The stagnation scenario, as a form of conservation, is presented as a certain level of natural development of the city. The potential of forgotten parts of the city is emphasized. The postcultural landscape meets man.
The aim of the work is to introduce a different way of looking at the process of urban planning in the so-called shrinking cities. The plan of endless development is questioned. The stagnation scenario, as a form of conservation, is presented as a certain level of natural development of the city. The potential of forgotten parts of the city is emphasized. The postcultural landscape meets man.
Description
Citation
ČENOVSKÁ, K. URBAN WILDERNESS: POSTKULTURNÍ SÍDLO [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta architektury. .
Document type
Document version
Date of access to the full text
Language of document
cs
Study field
Architektura
Comittee
Ing. arch. Petr Stolín (předseda)
Ing. arch. Tomáš Pejpek (člen)
MgA. Ing. arch. Petr Šmídek, Ph.D. (člen)
MgA. Ing. arch. Lukáš Blažek (člen)
Ing. et Ing. Petr Hlavsa, Ph.D. (člen)
Date of acceptance
Defence
Práce rozvíjí téma shrinking cities – smršťujících se měst, kterým ubývá obyvatelstvo a ve kterých se rozšiřuje neudržovaná část měst - mozaika zapomenutých míst, městská divočina. Tyto oblasti poskytují jiný, nový potenciál. Studentka provedla rozsáhlou analytickou přípravu, konktrétně se pak zabývala příhraničním městem Vimperk, kde analyzovala třicet zapomenutých míst města. Pojmenovala problémy dle vlastního vytvořeného systému kritérií a pro devět lokalit navrhla možnost dalšího směřování. Návrhy představují scénáře řešení míst. Návrhy řeší možnosti zpřístupnění a přiblížení těchto míst obyvatelům a návštěvníkům při současném zachování působení „divočiny.“ Diplomová práce je pojata jako manuál přístupu k městu.
Studentka reagovala na dotazy oponenta - mj. ohledně stanovení kritérií - nebyly zvažovány investice do udržení objektů, hodnocení řešeno jinými metodami, okolí města nebylo přímo předmětem zájmu, tématem je divočina ve městě, která je specifická.
V diskusi uveden dotaz komise na uvedení námětů do života, studentka uvádí představení projektu na dnech architektury – upozornění na místa, instalace je až následný krok, práce může sloužit pro jiná města jako manuál. Diskutována reálnost z hlediska vlastnických vztahů – návrhy směřovány do veřejných prostranství. Diskutována je i míra uzpůsobení, která poskytne větší bezpečnost v rozporu se ztrátou autenticity divočiny. Konstatováno, že zajímavější je práce s urbanismem než detailní řešení (lavičky, cesty), komisí uvedeny paralely s příklady zahraničí.
Result of defence
práce byla úspěšně obhájena
Document licence
Standardní licenční smlouva - přístup k plnému textu bez omezení