Pokročilé metody modelování a výpočtů membránových konstrukcí
Loading...
Date
Authors
Advisor
Referee
Mark
A
Journal Title
Journal ISSN
Volume Title
Publisher
Vysoké učení technické v Brně. Fakulta stavební
ORCID
Abstract
Tato diplomová práce se zabývá pokročilou numerickou analýzou a návrhem membránových konstrukcí, které představují vrchol nelineárního inženýrského stavitelství. Hlavním přínosem práce je předložení a verifikace moderních numerických postupů při modelování a následné statické analýze zástupců dvou základních typů membránových konstrukcí, kterými jsou jednovrstvé předpjaté membrány a pneumatické fasády tvořené ETFE polštáři. V rámci práce byly aplikovány pokročilé metody procesu hledání tvaru (form-finding) u prostorově zakřivených ploch, které prokázaly kritickou závislost mezi stabilitou numerického modelu a způsobem definice předpětí. Práce přináší zásadní vhled do problematiky interakce lehkých konstrukcí s okolní městskou zástavbou, přičemž na základě aerodynamických simulací identifikuje rizikové jevy, které standardní normové postupy nedokážou pokrýt. Analýza dále prokazuje, že aplikace normových postupů pro zatížení sněhem u konstrukcí složitých tvarů vykazuje značné limity a může vést k podhodnocení skutečných účinků působících na konstrukci. Klíčovým zjištěním je potvrzení dostatečné únosnosti obou analyzovaných systémů, u nichž bylo i při extrémním klimatickém namáhání prokázáno bezpečné využití kapacity materiálu. Práce dále vyzdvihuje nutnost dodržení specifických zásad pro generování střihových vzorů a využití doporučených konstrukčních detailů v okolí podpor a vrcholových prstenců, čímž přímo přispívá k eliminaci rizik vzniku nevratných deformací či lokální ztrátě napjatosti. Předložené závěry poskytují ucelený návod pro navrhování spolehlivých a subtilních konstrukcí, které splňují náročné požadavky moderní architektury na estetiku i funkčnost.
This master's thesis deals with advanced numerical analysis and the design of membrane structures, which represent the pinnacle of non-linear structural engineering. The primary contribution of this work lies in the presentation and verification of modern numerical procedures for the modelling and subsequent structural analysis of two fundamental types of membrane systems: single-layer prestressed membranes and pneumatic facades composed of ETFE cushions. In the course of this work, advanced form-finding methods were applied to spatially curved surfaces, demonstrating a critical dependence between the stability of the numerical model and the definition of prestress. The thesis provides fundamental insights into the interaction between lightweight structures and the surrounding urban environment, identifying risk phenomena through aerodynamic simulations that standard code-based procedures fail to capture. Furthermore, the analysis proves that the application of standard codes for snow loading on complex geometries exhibits significant limitations and may lead to an underestimation of the actual effects acting on the structure. A key finding is the confirmation of the sufficient load-bearing capacity of both analysed systems, where safe utilization of material capacity was demonstrated even under extreme climatic conditions. The thesis further emphasizes the necessity of adhering to specific principles for generating cutting patterns and utilizing recommended structural details near supports and apex rings. This directly contributes to eliminating the risks of irreversible deformations or local loss of prestress. The presented conclusions provide a comprehensive guide for designing reliable and slender structures that meet the demanding requirements of modern architecture for both aesthetics and functionality.
This master's thesis deals with advanced numerical analysis and the design of membrane structures, which represent the pinnacle of non-linear structural engineering. The primary contribution of this work lies in the presentation and verification of modern numerical procedures for the modelling and subsequent structural analysis of two fundamental types of membrane systems: single-layer prestressed membranes and pneumatic facades composed of ETFE cushions. In the course of this work, advanced form-finding methods were applied to spatially curved surfaces, demonstrating a critical dependence between the stability of the numerical model and the definition of prestress. The thesis provides fundamental insights into the interaction between lightweight structures and the surrounding urban environment, identifying risk phenomena through aerodynamic simulations that standard code-based procedures fail to capture. Furthermore, the analysis proves that the application of standard codes for snow loading on complex geometries exhibits significant limitations and may lead to an underestimation of the actual effects acting on the structure. A key finding is the confirmation of the sufficient load-bearing capacity of both analysed systems, where safe utilization of material capacity was demonstrated even under extreme climatic conditions. The thesis further emphasizes the necessity of adhering to specific principles for generating cutting patterns and utilizing recommended structural details near supports and apex rings. This directly contributes to eliminating the risks of irreversible deformations or local loss of prestress. The presented conclusions provide a comprehensive guide for designing reliable and slender structures that meet the demanding requirements of modern architecture for both aesthetics and functionality.
Description
Citation
KOIŠ, M. Pokročilé metody modelování a výpočtů membránových konstrukcí [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta stavební. 2026.
Document type
Document version
Date of access to the full text
Language of document
cs
Study field
bez specializace
Comittee
doc. Ing. Radim Nečas, Ph.D. (člen)
prof. Ing. Jan Eliáš, Ph.D. (člen)
prof. Ing. Jiří Kala, Ph.D. (člen)
Ing. Rostislav Lang, Ph.D. (člen)
prof. Ing. David Lehký, Ph.D. (místopředseda)
prof. Ing. Milan Sokol, Ph.D. (předseda)
Date of acceptance
2026-02-03
Defence
Student Matej Koiš představil komisi formou prezentace svou diplomovou práci na téma Pokročilé metody modelování a výpočtů membránových konstrukcí. Po přečtení posudků vedoucího a oponenta předložené diplomové práce byly v rámci obhajoby zodpovězeny a diskutovány otázky oponenta.
Otázka 1: V práci uvádíte: „Při návrhu byla snaha o maximální shodu orientace střihových hran s trajektoriemi hlavních napětí“ (str. 47). Vysvětlete důvody tohoto návrhového rozhodnutí a jeho vliv na chování membránové konstrukce.
Student vysvětluje, jak postupoval stran návrhu orientace a jak by membrána mohla být znehodnocena nesprávnou orientací.
Otázka 2: Popište vnitřní mechanismus deformace tkaných kompozitů, který se na makroskopické úrovni projevuje jako přetvoření. Diskutujte, které složky vnitřní deformace lze považovat za vratné a které za nevratné, a jak se tyto složky podílejí na celkové odezvě materiálu.
Student popisuje, že při natažení dochází k natažení vláken v jednom směru a zkrácení v druhém směru a (ne)vratnost těchto procesů.
Otázka 3: Jaké fyzikální veličiny určují rovnovážný tvar membránové konstrukce, který je výsledkem analýzy form-finding?
Student odpovídá, že jsou to předpětí a tuhost materiálu plus eventuelně přetlak vzduchu.
Otázka 4: V návaznosti na kapitolu 6.3.1 se prosím vyjádřete k otázce, zda je v membránové konstrukci možné dosáhnout přesně definovaných hodnot zadaného izotropního, resp. ortotropního předpětí, a jaké faktory tuto možnost ovlivňují.
Student odpovídá, že ve výpočetním modelu je to za specifické geometrie možné, ale u reálné konstrukce je to téměř nemožné. Pokračuje v hodnocení vlivu jednotlivých faktorů.
Otázka 5: Jaký způsob řízení (management) vnitřního přetlaku byl uvažován v případě pneumatické konstrukce zatížené větrem a sněhem?
Student odpovídá, že uvažoval základní přetlak 3,5 KPa. Fasáda je vybavena senzory, které monitorují systém.
V následné diskuzi k diplomové práci byly položeny následující otázky:
Doc. Nečas komentuje souvislost s návrhem zavěšení konstrukce na lana. Z jakého počátečního tvaru membránové konstrukce se při návrhu vychází?
Student komentuje, jak postupoval a jak se doiteroval k výslednému tvaru. Probíhá další diskuze na téma konvergence.
Prof. Sokol se ptá na zatížení větrem - měly by se zahrnout i extrémní zatěžovací stavy z důvodu možnosti zbourání okolních staveb. Diskutuje se efekt bondingu.
Prof. Lehký se ptá, zda existuje u membránových konstrukcí fenomén relaxace a jaký má vliv.
Student odpovídá, že určitě existuje. Prof. Lehký se ptá, jaká je životnost těchto konstrukcí. Student uvádí, že okolo 20 až 25 let, než musí dojít k výměně.
Result of defence
práce byla úspěšně obhájena
