Voda v těžené krajině. Příklady transformací vodních prvků v Severočeské hnědouhelné pánvi

Abstract

Příspěvek se zabývá problematikou transformací vodních toků a ploch v důsledku těžby v oblasti Severočeské hnědouhelné pánve. Mostecká pánev prošla od poloviny 19. století rozsáhlými změnami. Rozmach těžby hnědého uhlí spolu se zřízením železničních tratí a další infrastruktury proměnil nenávratně tvář krajiny. K extenzivnímu otevírání nových dolů se postupně přidalo zřizování velkolomů. To mělo spolu s energetickým a chemickým průmyslem devastující vliv na krajinu a sídla v celém regionu. S ohledem na rozšiřující se těžbu docházelo na mnoha místech k přeložkám vodních toků, v případě řeky Bíliny dokonce po několika přeloženích i k přesunu části koryta v místě Ervěnického koridoru do potrubí v délce 3 km, ze kterého by se měla řeka v následujících letech opět přesunout do otevřeného koryta. Voda zároveň slouží jako nástroj obnovy, a to zejména prostřednictvím hydrických rekultivací. Ty jsou jedním z prostředků regenerace post-těžební krajiny, jedné z největších současných výzev uhelného revíru. Příspěvek sleduje více i méně známé vybrané příklady procesů hydrologických transformací, ke kterým v oblasti za poslední dvě staletí došlo. V současném diskurzu rekultivací a návratu vody do krajiny je otázka historických hydrologických proměn živým tématem, které může pomoci nasměrovat další vývoj oblasti.This paper addresses the transformation of watercourses and water bodies resulting from mining activities in the North Bohemian Brown Coal Basin. The Most Basin has undergone extensive changes since the mid-19th century. The expansion of brown coal mining, along with the establishment of railway lines and other infrastructure, has irreversibly transformed the landscape. The extensive opening of new mines was gradually complemented by the establishment of large open-pit mines. Together with energy and chemical industries, this had a devastating impact on the landscape and settlements throughout the region. Due to expanding mining operations, water courses were relocated in many places, and in the case of the Bílina River, after several relocations, a portion of its channel in the Ervěnice corridor was even moved into a 3-kilometer pipeline, from which the river should return to an open channel in the coming years. Water simultaneously serves as a tool for restoration, particularly through hydric reclamation. These are one of the means of regenerating the post-mining landscape, one of the biggest current challenges in the coal district. The paper examines both well-known and lesser-known selected examples of hydrological transformation processes that have occurred in the area over the past two centuries. In the current discourse on reclamation and returning water to the landscape, the question of historical hydrological changes remains a vital topic that can help guide the area's further development.