Měření distribuce velikosti půdních částic
Loading...
Date
Authors
Ouředníková, Eliška
ORCID
Advisor
Referee
Mark
A
Journal Title
Journal ISSN
Volume Title
Publisher
Vysoké učení technické v Brně. Fakulta stavební
Abstract
Tato diplomová práce se zabývá klasifikací půdních druhů jemnozemě na základě analýzy půdní textury. Pro odebrané vzorky jemnozemě je provedeno stanovení zrnitostního složení pomocí Hustoměrné metody, Pipetovací metody a metody Laserové difrakce. Na základě grafických znázornění zrnitosti získaných vzorků jsou určovány jednotlivé půdní druhy. Hlavním cílem práce je porovnat výsledky dosažené jednotlivými metodami a posoudit jejich efektivitu. Zvláštní důraz je kladen na klasifikaci půdních vzorků pomocí USDA trojúhelníkového diagramu, přičemž snahou je zahrnout dostatečně široké spektrum půdních druhů k vytvoření reprezentativního přehledu.
This master thesis focuses on the classification of fine soil types based on soil texture analysis. For the collected fine soil samples, the determination of grain composition is carried out using the Densitometric method, Pipetting method and Laser diffraction method. Based on the graphical representations of the grain size of the obtained samples, the different soil types are determined. The main objective of the work is to compare the results obtained by the different methods and to assess their effectiveness. Particular emphasis is placed on the classification of soil samples using the USDA triangle diagram, with the aim of including a sufficiently wide range of soil types to produce a representative overview.
This master thesis focuses on the classification of fine soil types based on soil texture analysis. For the collected fine soil samples, the determination of grain composition is carried out using the Densitometric method, Pipetting method and Laser diffraction method. Based on the graphical representations of the grain size of the obtained samples, the different soil types are determined. The main objective of the work is to compare the results obtained by the different methods and to assess their effectiveness. Particular emphasis is placed on the classification of soil samples using the USDA triangle diagram, with the aim of including a sufficiently wide range of soil types to produce a representative overview.
Description
Citation
OUŘEDNÍKOVÁ, E. Měření distribuce velikosti půdních částic [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta stavební. 2025.
Document type
Document version
Date of access to the full text
Language of document
cs
Study field
bez specializace
Comittee
doc. Ing. Daniel Marton, Ph.D. (místopředseda)
doc. Dr. Ing. Petr Doležal (člen)
Ing. Karel Hrich, Ph.D. (člen)
Ing. Eva Hyánková, Ph.D. (člen)
Ing. Tomáš Kozel, Ph.D. (člen)
prof. Ing. Kamila Hlavčová, Ph.D. (předseda)
Date of acceptance
2025-02-04
Defence
Studentka představila komisi téma a obsah svojí diplomové práce s názvem Měření distribuce velikosti půdních částic.
Studentka provedla detailní analytické rozbory, porovnala jednotlivé výsledky. Studentka si vybrala 36 lokalit, kde odebrala vzorky. Následovala laboratorní činnost, studentka představila jednotlivé použité metody. V závěru studentka klasifikovala vzorky dle Nováka a USDA trojúhelníkového diagramu a porovnala jednotlivé metody.
Otázky oponenta:
1. Vedela by autorka práce identifikovať tri zásadné rozdiely medzi jednotlivými analytickými metódami a na základe získaných výsledkov odporučiť najvhodnejšiu metódu na praktické využitie?
Odp.: Studentka uvedla, že rozdíl byl v přípravě vzorků, uvedla konkrétní přípravu jednotlivých vzorků. Dalším rozdílem je samotný princip metod. Poté doba trvání a samotný rozdíl je také v praktickém využití.
2. Boli záujmové územia vybrané samotnou autorkou, alebo boli vopred definované ako súčasť zadania?
Odp.: Studentka uvedla, že si lokality vybrala sama s pomocí mapy VUMOP s důrazem na půdní pestrost.
3. Aký počet opakovaných meraní bol realizovaný pre každý jednotlivý vzorok?
Odp.: Studentka obratně odpověděla.
4. Mohla by autorka objasniť vzťah medzi veľkosťou pôdnych častíc a procesmi degradácie pôdy, ktoré sú v kontexte poľnohospodárskej krajiny zásadné pri pôsobení eróznych činiteľov?
Odp.: Studentka odpověděla, že půdní částice ovlivňují degradaci půdy. Závisí na velikosti půdních částic.
prof. Ing. Kamila Hlavčová, Ph.D.
Jak jste přišla na to, že pipetovací metoda je nejpřesnější?
Odp.: Při pipetovací metodě se minimalizují chyby v průběhu měření.
Co by jste změnila, aby se laserová difrakce přiblížila k sedimentační metodě?
Odp.: Zvolila bych menší rozptyl.
doc. Ing. Daniel Marton, Ph.D.
Měnili jste nastavení laserové difrakce? Jak dlouho trvá měření pomocí laserové difrakce?
Odp.: Ne, neměnili. Přibližně 20 min i s přípravou.
doc. Dr. Ing. Petr Doležal
Věděla jste, jaký půdní druh jste odebírala? A seděly výsledky s počáteční mapou?
Odp.: Ano, věděla, výsledky jsem poté porovnala s mapou VUMOP.
Ing. Karel Hrich, Ph.D.
Začátek přípravy bylo vždy sušení? Proč jste použila hydroxid při laserové difrakci?
Odp.: Ano, při 105°C na 6 hod. Využila jsem metodiku, která popisuje danou metodu.
Ing. Tomáš Kozel, Ph.D.
Měla vliv velikost a tvar částic na laserovou difrakci?
Odp.: Ano, měla.
Result of defence
práce byla úspěšně obhájena
Document licence
Standardní licenční smlouva - přístup k plnému textu bez omezení