Dopad mrazových cyklů simulovaných kryokomorou na vybrané fyzikální vlastnosti půdy

Abstract

Diplomová práca hodnotí vplyv mrazových cyklov simulovaných v klimatickej komore na vybrané fyzikálne vlastnosti pôdy. Pozornosť je zameraná na zmeny hydrolimitov, pórového systému a zrnitostného zloženia pri rôznych pôdnych druhoch a vlhkostných stavoch. Výsledky preukázali, že mrazové pôsobenie významne ovplyvňuje fyzikálny stav pôdy, pričom intenzita zmien závisí od pôdneho druhu a počiatočnej vlhkosti. Najvýraznejšie zmeny sa prejavili pri pôdach s extrémnym zrnitostným zložením, zatiaľ čo stredne ťažké hlinité pôdy vykazovali vyššiu stabilitu. Práca poukazuje na to, že mrazové cykly môžu za určitých podmienok viesť nielen k zmenám hydrolimitov a pórovitosti, ale aj k preskupeniu zrnitostných frakcií, v niektorých prípadoch až k zmene pôdneho druhu.
This thesis evaluates the effect of freeze–thaw cycles simulated in a climate chamber on selected physical properties of soil. The study focuses on changes in soil hydrolimits, pore system characteristics, and particle-size distribution under different soil types and initial moisture conditions. The results demonstrate that freeze–thaw action significantly affects the physical state of soil, with the magnitude of changes depending on soil type and initial moisture content. The most pronounced changes were observed in soils with extreme particle-size compositions, whereas medium-textured loamy soils exhibited higher stability. The thesis indicates that, under certain conditions, freeze–thaw cycles may lead not only to changes in hydrolimits and porosity, but also to redistribution of particle-size fractions, in some cases resulting in a change of soil texture class. The results demonstrated that freeze–thaw processes significantly affect the physical state of soil, with the most pronounced changes observed in soils with extreme textural composition. In contrast, loamy soils exhibited higher structural stability and a less intensive response to freeze–thaw cycles. The findings highlight the importance of freeze–thaw processes in assessing the risk of soil physical degradation.

Description

Citation

PRACHÁROVÁ, E. Dopad mrazových cyklů simulovaných kryokomorou na vybrané fyzikální vlastnosti půdy [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta stavební. 2026.

Document type

Document version

Date of access to the full text

Language of document

cs

Study field

bez specializace

Comittee

doc. Ing. Daniel Marton, Ph.D. (místopředseda) doc. Dr. Ing. Petr Doležal (člen) Ing. Karel Hrich, Ph.D. (člen) Ing. Eva Hyánková, Ph.D. (člen) Ing. Tomáš Kozel, Ph.D. (člen) doc. Ing. Roman Výleta, Ph.D. (předseda)

Date of acceptance

2026-02-03

Defence

Studentka představila svou diplomovou práci Dopad mrazových cyklů simulovaných kryokomorou na vybrané fyzikální vlastnosti půdy. Studentka podrobněji popsala odběr půdních vzorků z pěti lokalit s odlišnými půdními vlastnostmi. Následně popsala veličiny popisující půdní vlastnosti (provzdušněnost, zrnitostní složení a další). Otázky oponentky Ing. Gabriely Tomášové, Ph.D.: 1. Prečo sa najvyššia citlivosť na mrazové cykly prejavila najmä pri ľahkých pôdach akú úlohu v tomto prípade zohráva pórovitosť pôdy? Odp.: Malý podíl jemných frakcí, půda nebyla kompaktní. 2. Na základe akej metodiky alebo odborných zdrojov bola stanovená dĺžka zmrazovania vzoriek v klimatickej komore? Odp.: Na základě žádné metodiky, práce vycházela z projektu na jiné univerzitě. Podmínky studentka volila na základě klimatických podmínek na našem území. 3. Prečo je práve prevzdušnenosť pôdy považovaná za najcitlivejší fyzikálny parameter pri cykloch zmrazovania a rozmrazovania? Odp.: Reaguje přímo na změny pórovitého prostředí. Studentka vysvětlila, proč nepoužila pórovitost, ale provzdušněnost. Ing. Eva Hyánková, Ph.D. Otázka: Rozdíl mezi provzdušněností a pórovitostí? Jak se stanovovala zrnitostní křivka? Odp.: Studentka uvedla jejich rozdíl. Studentka vysvětlila postup tvorby zrnitostní křivky. doc. Dr. Ing. Petr Doležal Otázka: Kdy jste odebírali vzorky? Odp.: Vzorky byly odebírány na začátku května, a to všechny ve stejný den. doc. Ing. Roman Výleta, Ph.D. Otázka: Z jaké hloubky jste odebírali vzorky? Jak byly lokality od sebe vzdálené? Odp.: Vzorky byly odebírány z povrchu pomocí Kopečkého válečku. Část lokalit se nacházela v okolí Brna, zatímco zbytek na Vysočině. doc. Ing. Daniel Marton, Ph.D. Otázka: Jaký byl postup zpracování vzorků? Odp.: Studentka podrobněji popsala průběh.

Result of defence

práce byla úspěšně obhájena

DOI

Collections

Endorsement

Review

Supplemented By

Referenced By

Citace PRO