Energetická modernizace historických objektů: Specifika a možné dopady na provozní náklady a environmentální udržitelnost

Abstract

Diplomová práce se zabývá možnostmi snižování energetické náročnosti historických budov při zachování jejich památkové a architektonické hodnoty. Téma práce bylo zvoleno s ohledem na rostoucí požadavky na nižší energetickou náročnost budov a současně na omezení, která vyplývají z ochrany kulturního dědictví. Cílem práce je analyzovat vhodná energetická opatření aplikovatelná na památkově chráněný objekt a provést jejich orientační energetické, ekonomické a environmentální zhodnocení. Praktická část je zpracována formou případové studie zámku ve Světlé nad Sázavou, kde je výpočtově posouzena potřeba tepla objektu pro několik variant. Výsledky následně slouží především k vzájemnému porovnání a k posouzení jejich potencionálních přínosů. Metodika zpracování praktické části této práce vychází z výpočtu tepelných ztrát prostupem obálkou budovy a větráním, z využití projektových podkladů, místního šetření a dostupných cenových a emisních údajů. Hodnocení je doplněno o investiční pohled, který zohledňuje provozní náklady, prostou dobu návratnosti a míru zásahu do architektury objektu. Práce přináší praktický pohled na rozhodování o energetických opatřeních v historických objektech a může sloužit jako metodický podklad pro vlastníky, správce a projektanty obdobných památkově chráněných staveb.

This master’s thesis focuses on possibilities for reducing the energy demand of historic buildings while preserving their heritage and architectural value. The topic was selected in response to increasing requirements for improved energy efficiency of buildings, as well as the constraints arising from the protection of cultural heritage. The aim of the thesis is to analyse suitable energy efficiency measures applicable to a listed heritage building and to carry out their preliminary energy, economic and environmental assessment. The practical part is prepared in the form of a case study of the château in Světlá nad Sázavou, where the building’s heat demand is calculated for several design variants. The results primarily serve to compare the individual variants and to assess their potential benefits. The methodology of the practical part is based on the calculation of heat losses through the building envelope and ventilation, supported by available design documentation, on-site investigation, and accessible cost and emission data. The evaluation is complemented by an investment-oriented perspective, taking into account operating costs, simple payback period, and the extent of intervention into the architectural character of the building. The thesis provides a practical insight into decision-making processes related to energy efficiency measures in historic buildings and may serve as a methodological reference for owners, facility managers, and designers of similar heritage-protected structures.