Detekce impulsního rušení ve zvukovém signálu

Loading...
Thumbnail Image

Date

Authors

Hůla, Josef

Mark

C

Journal Title

Journal ISSN

Volume Title

Publisher

Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií

ORCID

Abstract

Práce pojednává o známých metodách detekce impulsního rušení v hudebních nahrávkách. Obsahuje studii o difereciální, filtrační, autoregresivní a ARMA metodě detekce. Jednotlivé metody jsou prostudovány po teoretické stránce, následně je diskutováno o~charakteru detekovaného rušení. Metody jsou implementovány v praxi a jsou mezi sebou srovnány. Za účelem porovnání jsou aplikovány na uměle vytvořené impulsy se známou pozicí a poté i na nahrávky obsahující reálné poškození.
Study disserts known method of detecting impulsive noise in audiosignal. Differential, filtering, autoregressive and ARMA methods are discussed. First, each method is theoretically examined and the character of impulsive disturbances is presented. Later an~implementation of each method is presented and results of their performance is compared. In order to have comparable results, the methods are tested on synthetic impulses with known position and duration and also on recordings containing real impulsive noise.

Description

Citation

HŮLA, J. Detekce impulsního rušení ve zvukovém signálu [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2022.

Document type

Document version

Date of access to the full text

Language of document

cs

Study field

Zvuková produkce a nahrávání

Comittee

prof. Ing. Kamil Vrba, CSc. (předseda) MgA. et Mgr. Ondřej Jirásek, Ph.D. (místopředseda) Ing. Patrik Nop (člen) Ing. Ondřej Mokrý, Ph.D. (člen) Ing. Matěj Ištvánek, Ph.D. (člen)

Date of acceptance

2022-06-16

Defence

Student prezentoval výsledky své práce a komise byla seznámena s posudky. Student obhájil bakalářskou práci s výhradami a odpověděl na otázky členů komise a oponenta. Otázky: 1. V textu tvrdíte, že bicí a saxofon generují vysoký podíl vyšších harmonických. Lze to takto generalizovat? Platí to pro všechny bicí? Co je myšleno „podílem“ vyšších harmonických? Není spíše rozhodující charakter tzv. ADSR obálky a transientní povaha generovaného zvuku? 2. V kapitole 2.1 jsou vybrány instrumentální nahrávky, na kterých testujete uměle generované impulsy. Nenašel jsem ale v dalším textu zmínku o výsledcích tohoto testování, nebo se tato informace ztratila v ostantních výsledcích. Můžete toto testování popsat a výsledky ukázat?

Result of defence

práce byla úspěšně obhájena

DOI

Collections

Endorsement

Review

Supplemented By

Referenced By

Citace PRO