Upper Cretaceous to Pleistocene melilitic volcanic rocks of the Bohemian Massif: petrology and mineral chemistry
Loading...
Date
2015-06-15
ORCID
Advisor
Referee
Mark
Journal Title
Journal ISSN
Volume Title
Publisher
Slovak Academy of Sciences
Altmetrics
Abstract
Upper Cretaceous to Pleistocene volcanic rocks of the Bohemian Massif represent the easternmost part of the Central European Volcanic Province. These alkaline volcanic series include rare melilitic rocks occurring as dykes, sills, scoria cones and flows. They occur in three volcanic periods: (i) the Late Cretaceous to Paleocene period (80–59 Ma) in northern Bohemia including adjacent territories of Saxony and Lusatia, (ii) the Mid Eocene to Late Miocene (32.3–5.9 Ma) period disseminated in the Ohře Rift, the Cheb-Domažlice Graben, Vogtland, and Silesia and (iii) the Early to Late Pleistocene period (1.0-0.26 Ma) in western Bohemia. Melilitic magmas of the Eocene to Miocene and Pleistocene periods show a primitive mantle source [(143Nd/144Nd)t = 0.51280–0.51287; (87Sr/86Sr)t = 0.7034–0.7038)] while those of the Upper Cretaceous to Paleocene period display a broad scatter of Sr-Nd ratios. The (143Nd/144Nd)t ratios (0.51272–0.51282) of the Upper Cretaceous to Paleocene rocks suggest a partly heterogeneous mantle source, and their (87Sr/86Sr)t ratios (0.7033-0.7049) point to an additional late-to post-magmatic hydrothermal contribution. Major rock-forming minerals include forsterite, diopside, melilite, nepheline, sodalite group minerals, phlogopite, Cr-and Ti-bearing spinels. Crystallization pressures and temperatures of clinopyroxene vary widely between ~1 to 2 GPa and between 1000 to 1200 °C, respectively. Nepheline crystallized at about 500 to 770 °C. Geochemical and isotopic similarities of these rocks occurring from the Upper Cretaceous to Pleistocene suggest that they had similar mantle sources and similar processes of magma development by partial melting of a heterogeneous carbonatized mantle source.
Svrchnokřídové až pleistocenní melilitické vulkanity Českého masivu jsou nejvýchodnější částí středoevropské provincie alkalických vulkanitů. Tyto vulkanity včetně vzácných melilitických hornin můžeme nalézt v podobě pravých i ložních žil, struskových kuželů a lávových výlevů. Vulkanická aktivita v minulosti probíhala ve třech časových úsecích: (i) od svrchní křídy do paleocénu (80–59 Ma) v severních Čechách a přilehlých oblastech Saska a Lužice, (ii) od středního eocénu do pozdního miocénu (32,3–5,9 Ma) v rámci oháreckého riftu, chebsko-domažlického příkopu, Fojtsku a Slezsku a (iii) od spodního do svrchního pleistocénu (1,0–0,26 Ma) v západních Čechách. Melilitické horniny eocenního až miocenního a pleistocenního stáří vykazují primitivní plášťový zdroj [(143Nd/144Nd)t = 0,51280–0,51287; (87Sr/86Sr)t = 0,7034–0,7038)], zatímco svrchnokřídové až paleocenní melilitoidy vykazují široký rozptyl izotopových poměrů Sr a Nd. Poměry (143Nd/144Nd)t mezi 0,51272 až 0,51282 těchto svrchnokřídových až paleocenních hornin ukazují na částečně heterogenní plášťový zdroj, zatímco poměry (87Sr/86Sr)t mezi 0,7033 až 0,7049 mohou souviset s dodatečným pozdně magmatickým vývojem. Hlavní horninotvorné minerály zahrnují forsterit, diopsid, melilit, nefelín, minerály sodalitové skupiny, flogopit a Cr a Ti spinelidy. Odhad teplotně-tlakových podmínek krystalizace klinopyroxenu kolísá v rozpětí ~1–2 GPa a 1000–1200 °C. Ke krystalizaci nefelínu došlo v rozpětí 500 až 770 °C. Geochemická a izotopická podoba melilitových hornin svrchnokřídového až pleistocenního stáří ukazuje na jejich společný původ vytavením z heterogenního karbonatizovaného plášťového zdroje.
Svrchnokřídové až pleistocenní melilitické vulkanity Českého masivu jsou nejvýchodnější částí středoevropské provincie alkalických vulkanitů. Tyto vulkanity včetně vzácných melilitických hornin můžeme nalézt v podobě pravých i ložních žil, struskových kuželů a lávových výlevů. Vulkanická aktivita v minulosti probíhala ve třech časových úsecích: (i) od svrchní křídy do paleocénu (80–59 Ma) v severních Čechách a přilehlých oblastech Saska a Lužice, (ii) od středního eocénu do pozdního miocénu (32,3–5,9 Ma) v rámci oháreckého riftu, chebsko-domažlického příkopu, Fojtsku a Slezsku a (iii) od spodního do svrchního pleistocénu (1,0–0,26 Ma) v západních Čechách. Melilitické horniny eocenního až miocenního a pleistocenního stáří vykazují primitivní plášťový zdroj [(143Nd/144Nd)t = 0,51280–0,51287; (87Sr/86Sr)t = 0,7034–0,7038)], zatímco svrchnokřídové až paleocenní melilitoidy vykazují široký rozptyl izotopových poměrů Sr a Nd. Poměry (143Nd/144Nd)t mezi 0,51272 až 0,51282 těchto svrchnokřídových až paleocenních hornin ukazují na částečně heterogenní plášťový zdroj, zatímco poměry (87Sr/86Sr)t mezi 0,7033 až 0,7049 mohou souviset s dodatečným pozdně magmatickým vývojem. Hlavní horninotvorné minerály zahrnují forsterit, diopsid, melilit, nefelín, minerály sodalitové skupiny, flogopit a Cr a Ti spinelidy. Odhad teplotně-tlakových podmínek krystalizace klinopyroxenu kolísá v rozpětí ~1–2 GPa a 1000–1200 °C. Ke krystalizaci nefelínu došlo v rozpětí 500 až 770 °C. Geochemická a izotopická podoba melilitových hornin svrchnokřídového až pleistocenního stáří ukazuje na jejich společný původ vytavením z heterogenního karbonatizovaného plášťového zdroje.
Description
Citation
GEOLOGICA CARPATHICA. 2015, vol. 66, issue 3, p. 197-216.
http://www.geologicacarpathica.com/browse-journal/volumes/66-3/article-765/
http://www.geologicacarpathica.com/browse-journal/volumes/66-3/article-765/
Document type
Peer-reviewed
Document version
Published version
Date of access to the full text
Language of document
en
Study field
Comittee
Date of acceptance
Defence
Result of defence
Document licence
Creative Commons Attribution-NonCommercial-NoDerivatives 4.0 International
http://creativecommons.org/licenses/by-nc-nd/4.0/
http://creativecommons.org/licenses/by-nc-nd/4.0/