Metody a organizace testování software

Abstract

Tato práce přednáší návrh na zlepšení organizace a metodik testování za pomoci studia nejrůznějších přístupů a následné aplikace v reálném prostředí firmy Siemens CZ. V první části práce rozebírá vývojové modely z hlediska segmentu testování a v části následující se zaměřuje speciálně na metodiky agilního testování a vývoje jako celku včetně použitelných metrik pro evaluaci jednotlivých aspektů software vystupujícího z fáze testování. V třetí části práce seznamuje čtenáře se způsobem fungování organizace ve firmě Siemens a analýzou reálného projektu hodnotí pozitiva i nedostatky testovacího procesu a jeho řízení. Praktická část této práce spočívá v návrhu a implementaci zásuvného modulu pro prostředí JIRA. Nástroj dokáže přehlednou a interaktivní formou v dlouhodobém měřítku pojmenovat a vyčíslit status projektových fází agilního vývoje a testování, přičemž výstupem jsou jasně definované problémy, které lze pak snadněji ošetřit a argumentovat další postup.

This document's objective is to propose a set of methods for improvement of the organization and methodology of software testing and subsequent application of those in a real environment of the Siemens CZ company. The first part discusses the development models in terms of testing segment and the following section focuses specifically on the methodology of agile testing and development as a whole, including applicable metrics for evaluating various aspects of software exiting the testing phase. The third major section lets the reader get acquainted with the Siemens organization and methods of their software testing and by analyzing real-world project it assesses the strengths and weaknesses of the particular testing process and its management. The practical part of this thesis lies in the design and implementation of a plug-in for the JIRA environment. This tool is able to identify and quantify the long term status of the project phases of agile development and testing in a clear and interactive way, while the outputs are represented by clearly defined problems that can be more easily treated, as one can argue further progress.