Data Collection for Public Space Quality Evaluation

Abstract

Veřejná prostranství hrají nezastupitelnou roli ve fungování měst, zastávají mnoho důležitých funkcí a je z dlouhodobého hlediska důležité monitorovat jejich kvalitu. Empirická pozorování jsou nezbytná pro vhodné stanovení podmínek strategického rozvoje veřejných prostranství, avšak náročná na čas a lidské zdroje. Nejčastějšími metodami empirického pozorování, které jsou dnes používány k analýze života na veřejném prostranství, jsou sledování pěšího pohybu osob (PPO) a pohybu dopravních prostředků (PDP), trasování osob prostorem (TOP) a zjišťování intenzity pohybu osob v návaznosti na přítomnost různých druhů městské vybavenosti (IPO). Příspěvek si klade za cíl představit vhodné metody sběru dat a kritéria hodnocení na případové studii náměstí Republiky ve městě Brně a zjistit, zda je možné informace o zkoumaných veřejných prostranstvích zjišťovat bez jejich návštěvy a jaká je relevance těchto dat v porovnání s výsledky přímého empirického pozorování na místě.Urban spaces hold a lot of essential public functions and play an irreplaceable role in the operating of a modern city. Therefore, monitoring their quality in relation to social needs and the way of its utilization are very important. There are some empirical methods suitable for long-term observation based on direct observation of users’ behaviour in a space that require a rather high number of researchers and are time-consuming. The most frequently used empirical methods for studying public life are the monitoring of pedestrian movement, the monitoring of traffic movement, path tracking and the monitoring of people movement intensity based on the local amenities.