Nové laboratorní úlohy v prostředí NS3

Loading...
Thumbnail Image

Date

Authors

Bureš, František

Mark

A

Journal Title

Journal ISSN

Volume Title

Publisher

Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií

ORCID

Abstract

Cílem bylo navrhnout dva simulační scénáře v prostředí NS-3. První scénář obsahuje ARQ (Automatic Repeat Request) metody v TCP (Transmission Control Protocol). Je v něm porovnání Stop-and-Wait, Go-Back-N a Selective-Repeat metod. Teoretická část obsahuje TCP a ARQ. Druhý scénář je o způsobech přenosu zpráv. Vytvořený scénář převážně s komutací paketů a buněk a teoretické základy jsou obsaženy v práci. Je v něm porovnání metod komutací s různou velikostí paketu/buňky, počtem uzlů a důsledek zpoždění v každé metodě. Scénáře jsou ve formě laboratorní úlohy s instrukcemi k vypracování.
The goal was to design two simulation scenarios in NS-3 environment. First scenario contains ARQ (Automatic Repeat Request) methods in TCP (Transmission Control Protocol). There is comparison of Stop-and-Wait, Go-Back-N and Selective-Repeat method. Theoretical part with TCP and ARQ is included. Second scenario is about ways of message transfer. Created scenario especially with Packet and Cell switching and theoretical basics are included. There is comparison of switching methods with different size of packet/cell, amount of nodes and latency impact in each method. Scenarios are in laboratory task form with instructions.

Description

Citation

BUREŠ, F. Nové laboratorní úlohy v prostředí NS3 [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2017.

Document type

Document version

Date of access to the full text

Language of document

en

Study field

Telekomunikační a informační technika

Comittee

doc. Ing. Jiří Schimmel, Ph.D. (předseda) prof. Ing. Dan Komosný, Ph.D. (místopředseda) Ing. Tomáš Kiska (člen) Ing. Anna Kubánková, Ph.D. (člen) Ing. Vlastimil Člupek, Ph.D. (člen)

Date of acceptance

2017-08-29

Defence

Na obrázku 7.6 jsou data ze simulace ATM s buňkou velikosti 53 B. Předtím jste uvedl, že to s touto velikostí nebylo možné simulovat, a proto byla nastavena na 70 B. Jak jste získal data pro tento obrázek? Proč se používá MTU 1500, když při porovnávání přenosu dat s různým MTU bylo zjištěno, že přenos s menším MTU vykazuje lepší parametr zpoždění?

Result of defence

práce byla úspěšně obhájena

DOI

Collections

Endorsement

Review

Supplemented By

Referenced By

Citace PRO