Dešťová voda v městském prostředí

Abstract

Globální oteplování a urbanizace výrazně zvyšují pocitovou teplotu ve městech, což negativně ovlivňuje kvalitu života obyvatel i využívání veřejných prostor. Studie se zaměřuje na detailní analýzu teplotních trendů ve městě Brně s využitím teplotních map a satelitních dat, která umožňují identifikovat mikroklimatické rozdíly mezi lokalitami s různým urbanistickým a krajinářským řešením. Porovnání referenčních oblastí Dornych a Vlněna ukazuje, že modrozelená infrastruktura může snížit povrchovou teplotu až o 20 °C oproti nerevitalizovaným plochám. Dosažené hodnoty snížení teplot jsou přímo spojeny s principem evapotranspirace, která byla identifikována jako klíčový přírodní proces ochlazování městského prostředí s potenciálem redukce tepelného zatížení až o 34 % dopadajícího slunečního záření. Výsledky zdůrazňují nezbytnost cílených urbanistických a ekologických opatření pro efektivní zmírnění dopadů klimatické změny ve městech. Propojení poznatků z urbanismu a environmentálního inženýrství vytváří inovativní přístup k navrhování měst, která jsou nejen odolná vůči rostoucím teplotám, ale zároveň přispívají k vyšší kvalitě života a zdraví jejich obyvatel.Global warming and urbanization significantly increase the perceived temperature in cities, negatively impacting the quality of life of residents and the use of public spaces. This study focuses on a detailed analysis of temperature trends in the city of Brno using thermal maps and satellite data, which allow for the identification of microclimatic differences between areas with varying urban and landscape designs. A comparison of the reference areas Dornych and Vlněna shows that blue-green infrastructure can reduce surface temperatures by up to 20 °C compared to non-revitalized areas. The observed temperature reductions are directly linked to the principle of evapotranspiration, identified as a key natural process for cooling urban environments, with the potential to reduce heat load from incoming solar radiation by up to 34 %. The results emphasize the necessity of targeted urban and ecological measures to effectively mitigate the impacts of climate change in cities. Integrating knowledge from urbanism and environmental engineering creates an innovative approach to designing cities that are not only resilient to rising temperatures but also enhance the quality of life and health of their inhabitants.