Továrna a loft – anachronismus a progrese
Loading...
Date
2009
Authors
ORCID
Advisor
Referee
Mark
Journal Title
Journal ISSN
Volume Title
Publisher
Vysoké učení technické v Brně, Fakulta architektury
Abstract
Konverze jako architektonicko-urbanistický zásah do objektu, areálu či širšího území, spočívající v přetváření stávajícího stavu a nalézání nového funkční využití není výdobytkem současnosti. S doplňováním nemovitých dokumentů minulosti o novostavby a novotvary se setkáme například na konci 18. století, kdy jihlavský soukeník F. Göth koupil roku 1791 kapucínský klášter, zrušený Josefem II., a přestavěl jej na soukenickou továrnu. Na počátku druhé poloviny 19. století vybudoval jihlavský obchodník vlnou V. S. Morwitz plně mechanizovanou továrnu na místě bývalých mlýnů v Heleníně. Následně byl nucen ji prodat úspěšnějším brněnských podnikatelům Adolfu Löwovi a Bedřichu Schmalovi. Na konci 19. století koupil Adolf Münch vyhořelou Schumpeterovu továrnu v Třešti, aby ji přestavěl na výrobnu látek a vojenských suken. Je patrné, že podnikatelské aktivity, spočívající ve skupování zaniklých, vyhořelých či nefunkčních výrobních statků a jejich přetváření na novou progresivní funkci, je téma navýsost věčné.
Description
Keywords
Citation
XIII. Vědecká konference doktorandů. 2009 s. 144-149. ISBN 978-80-214-3878-1
Document type
Peer-reviewed
Document version
Published version
Date of access to the full text
Language of document
cs
Study field
Comittee
Date of acceptance
Defence
Result of defence
Document licence
© Vysoké učení technické v Brně, Fakulta architektury