Konverze Beuronské kaple

Abstract

Kaple bývalého boromejského kláštera v Teplicích je významnou památkou na činnost mnišské dílny benediktinského řádu. Klášter, který je dnes jednou z budov teplického gymnázia, byl postaven v ulici na bývalých hradbách, prestižním bulváru. Dnes je to budova obklopená architektonicky bezcennými a nevhodně umístěnými stavbami a bulvár se změnil ve frekventovanou ulici, kde většinu historické zástavby nahradily paneláky. Úkolem architekta je zde vrátit budově život a vrátit ji do veřejného prostoru, propojit „veřejné=město“ se „soukromým=školou“. Vrátit prostoru důstojnost a jistou monumentalitu a poskytnout škole prostor pro pořádání workshopů, studentských setkání, ale i akcí, které propojují školu s městem: výstav studentských prací, koncertů, diskusí, happeningů, dokonce svateb. Studenti gymnázia jsou na malém městě budoucí intelektuální elitou místa a nově upravený prostor má šanci upevnit jejich vazbu k místu, která se posléze může projevit třeba tím, že své pracovní uplatnění budou po vysokoškolských studiích hledat v Teplicích. Věřím, že architektura má moc vytvářet vazbu k místu a genius loci, a že otevírá fyzický i mentální prostor. Právě takové „otevření prostoru“ si gymnázium i kaple, o jejíž existenci málokdo v Teplicích ví, 20 let po „Sametové revoluci“ zaslouží.The chapel of the former boromeian closter in Teplice is an important example of the work of monastery art school of benedictins of Beuron. The closter, today the building of the high school of Teplice, was built on the place of former city walls, connected by a prestigeous bouleward with the city center. Today, the building is surrounded by a non-valuable buildings, the bouleward is full of transport during the whole day and near is a highway. The old architectural structure was mainly destroyed and replaced by block of flats made of concrete. The topic ic getting the life back into the building and connect the building back into the public space, to join the "public=city" with the "private=school". The topic is to gain back the dignity and certain monumentality. The topic is to create the space for school activities, workschops, meetings, exhibitions, happenings, and last, but not least, weddings. The high school students should be the future intelectual elity of the space and newly reconstructed space may has the power to reinforce their linkage with the place, which can possibly mean they will search for a job in Teplice after their university studies. I belive, that the architecture has the power to attach the people to the space and to establish the genius loci. And such an opening of the space deserve the gymnasium and the chapel (which is not known to the public in Teplice) 20 years after the Velvet revolution, which itselves, was an opening of the space on the level of politics.