KAŠPÁREK, O. Měření parametrů energy harvesterů [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2020.
Bakalářská práce navazovala na předchozí semestrální projekt. Hlavním cílem bylo srovnat různé typy energy harvesterů při silovém zatěžování. Zadání práce považuji za náročnější, jelikož vyžadovalo nastudovat výkonové parametry piezo-harvesterů, vytvořit měřicí systémy, naměřit a zpracovat data. Student pracoval samostatně a iniciativně, na pravidelné konzultace chodil připraven. Práci si systematicky rozvrhl a již v březnu měl hotové oba měřicí systémy, pak bohužel vlivem vyšší moci nemohl po dobu uzavření školy měřit, ale i přes to naměřil dostatek dat a zadání práce v plném rozsahu splnil. Hodnotím A/95 bodů.
Bakalářská práce "Měření parametrů energy harvesterů" pana Ondřeje Kašpárka obsahuje od úvodu po závěr 45 stran, z toho 17 je věnováno teorii a praktická část zabírá 28 stran čímž je splněn rozsah požadovaný od bakalářské práce. Splnění kompletního zadání práce, od nastudování poměrně složité problematiky charakterizace piezomateriálů a z nich vytvořených harvesterů, přes návrh a realizaci několika systémů pro měření jejich parametrů, včetně regulace vibračního stolku, až po proměření a zpracování dat, považuji za velmi náročné, nad rámec bakalářské práce. Nejspíše z toho důvodu student při práci využíval části systémů a programů od předchůdců pracujících na podobných problémech. To by samo o sobě nebylo na škodu, ale z textu práce by mělo být zřejmější, které části byly převzaty a co je výsledkem práce studenta. Nejjasnější formulaci nalezneme v kapitole 7.1, kde je jasné, že mechanická část byla z nějaké části převzata, ale program byl zřejmě vytvořen pro potřeby měření. Například z kapitoly 6 ale není zřejmé, že je využíván již vytvořený program regulace a měření, o tom se dozvíme až v komentáři k přílohám práce. I přesto je nutné konstatovat, že ostatní části, které jsou s největší pravděpodobností čistě výsledkem studentovy práce, jsou ukázkou bakalářských schopností. Z hlediska textu je možné narazit na běžnou míru překlepů a několik formulací, ve kterých není patrné, co chtěl autor sdělit, například druhý odstavec kapitoly 7.2. Textu by prospěla techničtější forma s důrazem na samotné cíle bakalářské práce. Student cituje 20 zdrojů, z nichž třetina jsou odborné články. Z hlediska splnění zadání je bod 1, rozbor teorie, netradičně splněn hned ve čtyřech kapitolách, 2-5. Bod 2 zadání, návrh měřicích systémů a jejich otestování, v případě studenta tedy částečně popis využitých systémů, je v kapitolách 6 a 7. Samotné otestování není vyloženě zdokumentováno, spíše je v textu zběžně zmíněno. V kapitole 6.3 student rozebírá nejistotu měřicího systému. Mimo jiné uvádí chybu ze čtení a rozsahu Agilent 34401A 100 krát větší než uvádí dokumentace, ale v samotném programu, kde nejistoty počítá, je hodnota správně. Bod 3 zadání, program pro zpracování dat, jejich popis a dokumentace, je v kapitole 8. Zde bych měl připomínku, že dokumentace vytvořených programů v textu práce je podprůměrná, chybí například jasný blokový diagram jejich funkčnosti. Přehlednost a modularita kódu je průměrná. Po otestování mohu zhodnotit, že programy jsou funkční, ale pro ostatní uživatele, mimo autora, jsou minimálně neintuitivní. Například program main_impulzni_signal.vi obsahuje ne úplně korektní využití struktury událostí, kdy uživatel může být uveden v omyl, že nastavení hodnoty odporu po spuštění programu ovlivní jeho běh, ale hodnotu je nutné nastavit ještě před spuštěním. Body zadání 4 a 5, proměření harvesterů a zpracování dat, je prezentováno v kapitole 9. Zde je patrné, že student musel provést velké množství časově náročných měření, aby získal dostatek dat pro vyhledání rezonanční frekvence a optimálního odporového zatížení harvesteru. Z prezentovaných dat z měření impulzním buzením je nasnadě, že tento systém nedává korektní výsledky, protože data z harvesterů neodpovídají očekávaným průběhům (grafy 15, 17, 19 a 22). Předposlední odstavec závěru by měl patřit spíše do diskuze výsledků, která by v samostatné kapitole před závěrem práci prospěla. Přes všechny zmíněné nedostatky student odvedl velké množství práce, změřil několik desítek GB dat, z nichž minimálně polovina (výsledky metody měření harmonickým budícím signálem) dává hodnotné výsledky. Proto bakalářskou práci hodnotím 85 body, B.
eVSKP id 126991