REPKA, M. Research of Coatings of Hydrodynamically Lubricated Sliding Bearings for Combustion Engines [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta chemická. 2017.
Předložená disertační práce je věnována problematice smart materiálů vystavených vysokým tečným napětím v ložiscích točivých soustav. Využití vrstev PAI polymerního povlaku si vyžadovalo interdisciplinární kvalifikovaný přístup, ve kterém byl sledován vliv interakce ložiskových ploch s mazivy a byly charakterizovány odezvy chování studovaných soustav na přídavky na bázi Ca(OH)2 . Problematika řešena s chemickým nadhledem má vzhledem k rozvoji strojírenství mimořádný význam a to je taky důvodem, že literatura poskytující podrobnější informace je utajována. Ing. Martin Repka se ve své práci opíral o výsledky získané na dostupném přístrojovém vybavení na pracovišti fakulty a zejména pak na pracovišti zahraničního výrobce a projevil schopnosti zobecnit získané výsledky. To znamená významný počin pro budoucnost spolupráce Centra materiálového výzkumu se zahraničním pracovištěm silně orientovaným na komercionalizaci vědeckých výsledků. Je pracovitý, komunikativní a jeho činnost je podporována vrozeným smyslem pro spolupráci.
Předkládaná disertační práce Ing. Martina Repky se zabývá velmi zajímavou a náročnou tématikou - výzkumu hydrodynamicky lubrikovaných kluzných ložisek pro spalovací motory. Je zcela logické a záslužné, že se autor zaměřil nejen na základní výzkum a popis technologií, ale i na návrhy technologického vývoje, jak snižovat opotřebení ložisek spalovacích motorů. Práce má sympatický rozsah 113 stran, z formálního hlediska standardní členění, je napsána v angličtině, stručně, výstižně a téměř bez chyb. Grafika tabulek, obrázků a vzorců byla zpracována pečlivě a přehledně, tabulky a obrázky jsou opatřeny jasnými a srozumitelnými legendami, pouze lze vytknout, že písmo je v obrázcích a popisech někdy velmi drobné – až na hranici rozlišitelnosti. Seznam literatury obsahuje 119 správně a pečlivě zapsaných odkazů citovaných v textu, práce je doplněna seznamem zkratek a také třemi názornými přílohami, usnadňujícími případnou podrobnější diskusi. V úvodní části se Ing. Repka soustředil na detailní vysvětlení základních pojmů týkajících se technologií kluzných ložisek, použití polymerů a dalších přísad pro vytváření a optimalizaci povlaků ložisek odolných otěru. Úvodní kapitola je čtivě a srozumitelně zpracována, obsahuje mnoho relevantních odkazů na literární prameny. Svědčí o velmi dobrých znalostech a celkovém přehledu dizertanta v celé šíři dané tématiky. Čtenářům, pro něž není tato problematika jejich hlavním oborem, poslouží jako rychlý a kvalitní zdroj informací. Cíle práce jsou formulovány jasně a srozumitelně, nastavily Ing. Repkovi laťku značně vysoko. Hlavním cílem a úkolem bylo studovat vliv přídavku hydroxidu vápenatého do směsí běžně používaných ke zlepšení lubrikace ložisek. Poněkud chybí jasné zdůvodnění toho, proč autor vybral pro tento účel právě částicový hexagonální typ Ca(OH)2, jaká zlepšení lze očekávat, jaký může mít vliv morfologie a velikost či povrch částic hydroxidu vápenatého na nejlepší výsledek. Očekávám, že takto bude směrována i diskuse o návrzích dalšího postupu vývoje problematiky ložisek. Přístup k experimentální práci a metodologie použitá v disertaci se zaměřuje na přípravu povrchových úprav a výzkum jejich základních vlastností. Náročné analytické metody jsou novým směrem pro charakterizaci polymerních povlaků. Bylo by zajisté zajímavé soustředit se v dalším výzkumu i na analytické metody přímo aplikované na nánosy obsahující hydroxid vápenatý. Kapitola Výsledky a diskuse svědčí o preciznosti disertanta. Detailní analýzy a testování ložisek a olejů poskytuje dobrý základ pro další výzkumnou práci a pochopení interakcí s polymerními povlaky v ložiskových aplikacích. Ačkoliv byla dosud provedena pouze základní vyhodnocení polymerních vrstev obsahujících Ca(OH)2 na testech “Block-on-Ring“ a „Mini-traction-Machine“, výsledky opravňují k jistému optimismu ve smyslu zlepšování povrchových vlastností. Je ovšem třeba poznamenat, že základní testy často přesně nekorelují s dokonalejším testováním a/nebo přímo testy na motorech. Aplikace dokonalejších testů by sice zřejmě vedly k jasnějším závěrům, ale tyto technologie jsou nákladné a časově náročné, takže pochopitelně nemohou být provedeny v termínu vymezeném pro výzkum. Údaje a informace o využití mikročástic v povlacích obsahujících Ca(OH)2 nejsou dosud k dispozici, pouze údaje o MoS2 (i když rozptyl údajů je široký kvůli nehomogenitám povlaků, jak autor uvádí). I když tribologické testy indikují zlepšení vlastností, pozitivní účinek hydroxidu vápenatého musí být průkazně změřen. Proto další diskuse o mechanismech, jimiž Ca(OH)2 působí, budou velmi zajímavé. Zlepšených odolností polymerních povlaků vůči opotřebení je obvykle možno dosáhnout přídavkem tvrdých částic (např. aluminy nebo SiC). Závěry disertace jsou zpracovány přehledně, věrohodně popisují a shrnují úctyhodný počet dosažených výsledků. Návrhy na další postup a orientaci dalšího výzkumu jsou stručně a jednoznačně formulovány. Je samozřejmé, že následný výzkum a vývoj směřující až ke konkrétním komerčním aplikacím bude kvůli nutnosti provedení zcela průkazných testů časově i finančně náročný, ale může vést k výraznému snížení opotřebení kluzných ložisek. Na závěr oponentního posudku mohu s uspokojením konstatovat, že předložená dizertační práce Ing. Martina Repky se zabývala novou výzkumnou prací, která dosud v oblasti kluzných ložisek nebyla provedena. Poskytuje solidní základ pro lepší pochopení a vývoj aditivací v polymerních povlacích pro ložiska. Celková úroveň práce je velmi kvalitní a její autor prokázal široké porozumění dané problematiky. Doporučuji jednoznačně, aby disertační práce Ing. Martina Repky s názvem „Research of Coatings of Hydrodynamically Lubricated Sliding Bearings for Combustion Engines“ byla předložena k obhajobě a po jejím obhájení byla autorovi udělena vědecká hodnost Ph.D. V Brně dne 27. června 2017
eVSKP id 104698