KANTOR, M. Detekce komorových extrasystol v EKG [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2020.
Student Marek Kantor se ve své bakalářské práci věnoval detekci komorových extrasystol. Práce je vypracována na 48 stranách, rozdělena do 6 hlavních kapitol. V první přibližně polovině se autor věnuje rešerši na téma fyziologie srdce a srdečního cyklu, extrasystolám (jejich původu a typům) a komorovým tachykardiím. Dále se student věnuje metodám předzpracování signálu, výběru příznaků pro klasifikaci komorových extrasystol, metodám pro korekci množství příznaků a klasifikaci. Rešerše, především technických témat, je pro bakalářskou práci zpracována v dostatečné míře, témata na sebe logicky navazují a student popisuje především metodiku, kterou v navazující praktické části reálně využívá. Student využil 38 převážně zahraničních zdrojů, které řádně cituje. V praktické části práce student adekvátně předzpracoval data. Při pokusu o rozměření signálu, což je samo o sobě těžké téma, přišel student se svou vlastní metodou, která se ukázala být pro výslednou klasifikaci přínosná. Student navrhl a implementoval vícero metod pro extrakci příznaků a pro klasifikaci, které mezi sebou porovnává. Nad rámec zadání student navrhl a implementoval prvotní verzi algoritmu pro odlišení komorových extrasystol od raménkových blokád. V rámci práce dosáhl student při klasifikaci komorových extrasystol velmi dobrých výsledků a nad těmito výsledky provedl dostatečnou diskuzi. Všechny body zadání tedy považuji za splněné. Po formální stránce je práce na dobré úrovni, i když v ojedinělých případech působí text kostrbatě. Student zaznamenal ve formálním pojetí práce oproti své semestrální práci velký posun. Student celou dobu pracoval samostatně a přistupoval k práci příkladně aktivně (již na úvodní konzultaci přišel bez předchozího upozornění s vlastními náměty, jak téma pojmout a jak by chtěl postupovat). Konzultací využíval dostatečně a vždy přicházel s konkrétními dotazy a připraven. Celkově práci považuji za zdařilou a hodnotím stupněm A/95 bodů.
Student Marek Kantor se ve své práci věnuje návrhu a implementaci postupů pro detekci komorových extrasystol v EKG. Po obsahové stránce je práce relativně rozmanitá. Student provedl vhodné předzpracování signálů, odvodil několik různých souborů relevantních EKG příznaků a realizoval klasifikaci dat s využitím několika odlišných modelů. Při návrhu jednotlivých metod vycházel z mnoha odborných studií, které detailně popsal v literární rešerši. Celkově kladný dojem z práce bohužel zhoršuje příliš strohý a nevýstižný úvod, místy nesrozumitelné vyjadřování, chaotický popis použitých metod, nedbalé zacházení s matematickými vzorci (např. 5.1, 5.15, 5.21) a místy nepřehledná prezentace výsledků. Lepší orientaci v textu by jistě pomohlo blokové schéma, uvádějící všechny implementované klasifikační postupy. Oceňuji snahu o hodnocení vlivu použité filtrace EKG na výslednou klasifikační úspěšnost, i když by bylo vhodnější analyzovat vliv předzpracování na diagnostickou výtěžnost vypočtených příznaků. Kvalitu práce bohužel zhoršuje nekonzistentní přístup studenta při použití dílčích postupů a vyhodnocení výstupů. Výpočet příznaků založených na PCA student provádí ze zarovnaných segmentů, zatímco ostatní příznaky jsou odvozeny s využitím původních nepřesných pozic QRS. Některé příznakové soubory student používá pro trénování jenom neuronové sítě, ale na dalších souborech trénuje SVM i k-NN. U neuronové sítě a k-NN hodnotí vliv nastavení nejdůležitějších parametrů na kvalitu klasifikace, zatímco u SVM používá výchozí nastavení parametrů a opomíjí typ použité jádrové funkce. U některých klasifikačních postupů student uvádí všechny dostupné parametry popisující úspěšnost klasifikace, zatímco o některých nezmiňuje F1 a PPV. Některé výsledky klasifikace jsou shrnuty v přehledných tabulkách, některé jsou zmíněné jenom v textu. Nad rámec zadání student provedl rozpoznání 3 kategorií dat (normální cyklus, komorová extrasystola a blokáda raménka). Avšak o použitých příznacích a klasifikačním modelu se dá dozvědět jen z popisků ve výsledné tabulce, která není ani očíslovaná. Na závěr student vhodně diskutuje limitace použitých metod, možné zdroje chyb a porovnává metody mezi sebou. Po formální stránce je práce na průměrné úrovni (překlepy, špatné odkazování na dva obrázky, místy nevhodné umístění obrázků, příliš široké tabulky, místy nejednotné formátování textu a neúplná citace položek [6] a [12]). I přes výše zmíněné nedostatky je však z práce vidět, že student věnoval řešení celého projektu hodně času a úsilí a snažil se dosáhnout co nejslibnějších výsledků. Zadání práce bylo splněno v plném rozsahu. Vzhledem k objemu odvedené práce hodnotím práci velmi kladně, stupněm C/72 b.
eVSKP id 126703