ZBOŘIL, V. Nízkoprofilová textilní anténa s umělým magnetickým vodičem [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2021.

Posudky

Posudek vedoucího

Raida, Zbyněk

Cílem bakalářské práce V. Zbořila bylo seznámit se s publikovaným konceptem planárního širokopásmového monopólu umístěného nad umělým magnetickým povrchem (AMC). Počítačovou simulací měla být ověřena funkčnost tohoto konceptu. Následně měl být konvenční textilní substrát nahrazen trojrozměrnou pleteninou a anténa měla být optimalizována pro ISM pásmo 5,8 GHz. Jelikož simulace monopólu nad AMC z křížových elementů nepřinesla uspokojivé výsledky, původní AMC bylo nahrazeno povrchem sestávajícím ze čtvercových prvků. Protože finální optimalizace antény byla dokončena se zpožděním, původně plánovaná sítotisková výroba byla nahrazena realizací ze samolepicí měděné fólie. Funkčnost navržené antény měla být otestována v podmínkách, odpovídajících jejímu použití na lidském těle. Impedanční charakteristiky byly tudíž změřeny na agarovém fantomu a ve štěrbině uvnitř polystyrenu, která simulovala ohyb kolem ruky. Elektrické vlastnosti polystyrenu však neodpovídají parametrům živé tkáně. V práci navíc chybí porovnání experimentálních dat se simulacemi. U studenta jsem při řešení práce očekával samostatnější a iniciativnější přístup. Nicméně, student na bakalářské práci pracoval soustavně během celého semestru a průběh řešení pravidelně konzultoval. Konzultace se ke konci semestru zadrhly. Neměl jsem tudíž možnost vyjádřit se k experimentům a s předstihem jsem si nemohl přečíst finální text práce. Text práce tudíž vykazuje řadu zbytečných formálních nedostatků. Práci hodnotím jako uspokojivou.

Navrhovaná známka
D
Body
61

Posudek oponenta

Cupal, Miroslav

Bakalářská práce se zabývá širokopásmovým planárním monopolem nad AMC vodičem pro komunikaci v blízkosti lidského těla. V první části práce je popsána referenční anténa z doporučené literatury a ověření jejich parametrů. Dále je popsána úprava referenční antény na jiný substrát a vyladění na požadované ISM pásmo 5,8 GHz. V této části je mimo jiné psáno, že se parametry antény nepodařilo vyladit na požadované pásmo bez jediného výsledku. Ve třetí čísti je původní AMC struktura nahrazena jednodušší čtvercovou AMC strukturou a takto je anténa simulována. Poslední číst se věnuje výrobě a měření základních vlastností antény. Úvodní kapitola je dlouhá pouze jednu stranu a z práce jsou patrné nedostatky v teorii antén. Jako velký nedostatek práce považuji chybějící zdroje. V celé práci jsou citovány pouze 3 zdroje. Autor neuvádí, kde přišel na parametry 3D textilu, použité rovnice, parametry fantomu a nemá oporu pro svá další tvrzení. Dalším nedostatkem je špatné názvosloví např.: velikost útlumu činitele odrazu. V první kapitole je nesoulad mezi odkazy na obrázky a tím co obrázek zobrazuje (pokud existuje). V této kapitole je simulována anténa s původními parametry z doporučené literatury s poměrně dobrou shodou s referenční literaturou. V závěru kapitoly je popsáno proč nebylo možné referenční anténu možné přizpůsobit na požadované pásmo ISM 5,8 GHz. Tento popis považuji za nedostatečný a chybí mi zde dílčí výsledky například z parametrických simulací. Ve druhé kapitole autor popisuje návrh antény s Squere AMC. Auto zde uvádí, že rozměry zářiče zůstali až na jeden zachovány i když došlo ke změně substrátu a to jak relativní permitivity, tak tloušťky. V podkapitole 5.3, kde jsou uvedeny výsledky simulací celé antény je pouze jedna věta a ta je chybná. Komentář k simulacím považuji za nedostatečný. Ve třetí kapitole jsou zobrazeny data z měření antény ve volném prostoru, poblíž fantomu, a při ohybu. Zarážející je významná rozdíl mezi simulací antény a měřením činitele odrazu ve volném prostoru. AMC anténa by ze své podstaty měla vykazovat minimální ovlivnění blízkostí lidského těla, to se však neděje a anténa je dle provedených měření ovlivněna velmi silně. Další zarážející skutečností je rozdíl mezi měřením antény ve volném prostoru a měřením antény za ohybu. Ač je anténa ohýbána ve volném prostoru jsou její výsledky podobnější těm, kterých bylo dosaženo při měření na fantomu. I přes popsané nedostatky považuji cíle práce za splněné. Kvůli formálním nedostatkům, chybějícím referencím a nesouladu v naměřených datech hodnotím známkou D 65 bodů.

Navrhovaná známka
D
Body
65

Otázky

eVSKP id 133601