SVOBODA, L. Monitorování dynamických soustav s využitím piezoelektrických senzorů vibrací [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta strojního inženýrství. 2020.

Posudek vedoucího

Kšica, Filip

Předkládaná práce se zabývá problematikou detekce a lokalizace dynamického zatížení soustav s využitím piezoelektrických senzorů. S přístupem studenta k tvorbě této diplomové práce jsem nebyl příliš spokojen, zpočátku nebyl schopen pracovat příliš samostatně, a přestože probíhaly pravidelné konzultace, postup byl velmi pomalý a často havaroval na neznalostech základních principů či pojmů. Schopnost prezentovat informace a myšlenky nejsou na příliš vysoké úrovni, práce má převážně popisný charakter bez hlubší interpretace předkládaných poznatků a faktů. Některé kapitoly jsou za sebe řazeny bez logické či obsahové návaznosti, některé kapitoly působí velmi odbytým dojmem a mají velmi malou informační hodnotu. Po jazykové, gramatické a stylistické stránce je práce na průměrné úrovni. K obsahové části bych uvedl několik připomínek. Rešeršní část je věnována piezoelektrickým materiálům, metodám detekce a lokalizace zatížení a aplikacím piezoelektrických senzorů v různých průmyslových odvětvích, avšak vzhledem k zaměření praktické části práce bych očekával více příkladů aplikací v železniční dopravě, především pak monitorování kolejiště. V praktické části týkající se měření na jednostranně vetknutém nosníku osazeném piezokompozitními senzory (kap. 7) je nosník neopodstatněně buzen pouze v místech mezi senzory, což značně omezuje vypovídací hodnotu výstupů z použitých metod. Autor mohl rovněž zvážit možnosti jiného typu buzení, než pouze impulzem síly. Volba parametrů signálu reprezentující přidaný šum (kap 8.1.1) není vysvětlena a nedá se tedy považovat za dostatečně reprezentativní. U aplikace metody založené na šíření vln (kap. 8.3) nejsem přesvědčen o dostatečně robustním způsobu detekce příchodu vlny. V závěrečném zhodnocení použitých metod (kap. 8.5) je uveden sloupcový graf, který autor mylně nazývá histogramem, a u kterého bych očekával větší vypovídací hodnotu pro jejich další využití na jiných technických soustavách. V následující kapitole věnované aplikaci na železnici (kap. 10) postrádám detailnější rozbor počtu měřených míst (senzorů) a jejich vhodného umístění po délce kolejnice, dále pak zhodnocení pro účely realizace měření na kolejnici, a to například z důvodu, že autor určuje zatížení kolejnice pomocí reakční síly mezi kolejnicí a pražcem, kterou na reálné kolejnici nebude možné bez obtíží určit. I přes výše uvedené nedostatky považuji zadání práce za splněné a práci doporučuji k obhajobě s celkovým hodnocením D - uspokojivé..

Posudek oponenta

Hadaš, Zdeněk

Předkládaná práce se zabývá využitím piezoelektrických vrstev jako senzorů vibrací. Text práce je s obtížemi technicky srozumitelný, v textu se často objevují tvrzení, které se v následné větě negují. Je patrná nevyzrálost studenta při práci s technickým textem a porozumění technického kontextu. Student s obtížení interpretuje převzaté znalosti z nastudované literatury. Rozsah použité literatury je značný, ale student nedokázal vybrat podstatné informace z literatury a vhodně je využít v textu práce. Často se objevuje i technicky nesprávná terminologie překladu z angličtiny, jako je třeba přirozená frekvence atd. K textu práce - Kapitoly 2 a 3 jsou významově stejné, i když jedna má formulovat technický problém a druhá definovat cíle práce. Kapitola 4 představuje žalostně špatný popis piezoelektrické problematiky (např. místo tenzorových rovnic 6 a 7 je pouze nesmyslné skalární vyjádření). Obsahuje několik zavádějících tvrzení. Informace z rešeršní kapitoly 5 a 6 jsou místy nelogicky uspořádané a nebo není popsána problematika v logické návaznosti s řešeným problémem (např. popis u obr. 7, zařazení neuronových sítí v daném kontextu, atd.). Vlastní experiment je stroze popsán v kapitole 7 a v kapitole 8 jsou představené metody laboratorně ověřeny. V popisu experimentu a výsledků chybí často důležité informace a popis jak a co bylo uděláno (např. přidání šumu). Stěžejní kapitola 10 s modelem železniční trati a simulaci výstupu při přejedu nápravy je asi nejhodnotnější části práce, ale i zde mám několik výtek v technickému popisu. Z práce je patrné, že schopnosti studenta pracovat s technickým textem, interpretovat výsledky a vyvozovat z nich závěry jsou limitující pro prezentaci jim vypracovaných cílů, které bezesporu na diplomové práci vykonal. Navrhuji celkové hodnocení práce dostatečně/E.

eVSKP id 129684