LAŠKA, R. Pseudonáhodné posloupnosti v UWB systémech [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2008.

Posudek vedoucího

Prokeš, Aleš

Diplomant se věnoval simulacím UWB systému pouze v několika posledních týdnech semestru. Tomu odpovídá celkové řešení a zpracování práce. Text obsahuje řadu věcných a gramatických chyb, překlepů i formátovacích nedostatků. Celý kód je sdružen do dvou souborů (m-file) bez dalšího členění na dílčí funkce, které by zpřehlednily simulační postupy a usnadnily další případné rozšíření nebo modifikace kódu. Vytvořené simulační algoritmy značně limitují volitelné parametry UWB systému a je otázkou, zda by výpočty nebylo možno zefektivnit a dospět tak například k odhadu nižších chybovostí přenosu. Na druhou stranu je nutno konstatovat, že student v poměrně krátkém období splnil základní požadavky zadání, dospěl k řadě zajímavých výsledků a prokázal schopnost relativně rychlé orientace v dané problematice.

Posudek oponenta

Maršálek, Roman

Zadání práce bylo poměrně náročné a je možné je považovat za splněné. Autor prostudoval danou problematiku, vytvořil simulaci v SW MATLAB a její výsledky analyzoval. K práci je však nutno mít připomínky, zejména po formální stránce. U mnoha rovnic není uveden zdroj (např. 6.1, 6.2, 6.3, 10.15). V práci se vyskytuje velmi mnoho (takřka na každé straně textu) nepřesností, špatná terminologie, hovorové výrazy. Části práce pak mohou působit dojmem, že autor píše o problematice, které dostatečně nerozumí. Příklady: "dvě základní pásma", "katastrofální kolize", "dle normy UWB", "pravděpodobnost příjmu má Rayleighovské rozdělení", "malý a velký únik", "útlumem nad každým časem" apod. Není jasné co znamená pojem "Imperfect matching filter" ze str. 26. Na str. 22 se hovoří o tzv. "superframes", které nejsou dále specifikovány. Na obr. 9.1 je tlačítko pro generaci pulsů, které jistě v reálném UWB systému nebude použito. Není jasné proč se kapitola 11 jmenuje "Formulace problému". Autor místy nevhodně používá 1. osobu jednotného čísla (str. 49). Na str. 55 autor píše, že se "inspiroval u DS-UWB, převzal frekvence chipů ... tak nosné". Tyto parametry ale nejsou uvedeny. Není také blíže specifikován význam parametrů channel 1-6 na obr. 13.7. Chybovost 0.05 při SNR 12 dB dle mně nesvědčí o tom, že je "systém velmi odolný proti AWGN" (závěr). Simulace UWB systémů s velkou šířkou pásma jsou vzhledem k nutné vzorkovací frekvenci poměrně nelehkým úkolem. Proto je třeba ocenit snahu diplomanta vytvořit potřebný simulační program. Vzhledem k tomu, že celá simulace je v jednom souboru, je program poměrně nepřehledný. Bylo by také možné dosáhnout kratších časů výpočtu efektivnějším programováním, zejména eliminací cyklů.

eVSKP id 15812