STAŇKOVÁ, J. Simulace ultrazvukových sekvencí při kontrastním zobrazování [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2018.
Studentka se měla ve své práci zabývat simulací ultrazvukových snímků v perfuzním zobrazování. K samotné simulaci využívala volně šiřitelnou nástavbu Field II. Studentka k práci přistupovala aktivně a využívala konzultací. V průběhu řešení ji bylo potřeba více směřovat ke konkrétním řešení problémů ať už pro vhodnou normalizaci hodnot v sekvenci nebo pro vhodné nastavení parametrů simulované perfuzní křivky. Z některých vyjádření, které jsou v bakalářce obsáhnuty vyplývá, že studentka sice problematice na určité úrovni porozuměla, ale některé hlubší souvislosti ji stále unikají. Nicméně i přes tyto výtky je zadání práce splněno v celém rozsahu a studentka prokázala dostatečnou úroveň znalostí.
Studentka Jan Staňková vypracovala bakalářskou práci na téma Simulace ultrazvukových sekvencí při kontrastním zobrazování. Práce je členěna do 7 kapitol na 31 stranách. V teoretické části práce jsou popsány základy ultrasonografie, využití kontrastních látek a perfúzního zobrazování. K této části práce mám několik výtek – u rovnice (1.1) se nejedná o vztah pro výpočet rychlosti šíření, ale o důsledek konečné rychlosti šíření vlny v daném prostředí, která tak může být popsána vlnovou délkou nebo frekvencí. Ve výčtu zobrazovacích módů jsou pouze 3 módy (A, B, M), zde bych očekával obsažení alespoň využití Dopplerova jevu, které je v práci několikrát zmíněno. Dále bych očekával i zmínění některých pokročilých technik pro zobrazování kontrastních látek, např. pulzní inverze, amplitudová modulace a další. Některá tvrzení jsou zavádějící – např. „Podle geometrického tvaru vyšetřovaného obrazu rozlišujeme sondy…“ (sondou nevyšetřujeme obraz), jiná neodborná – např. „… konvexní sondy, které jsou podobné svým lineárním kolegyním“. V rámci popisu perfúzní analýzy je zmíněna perfúzní křivka jako důležitá součást analýzy, ale není zřejmé, jak se taková křivka získá. Popis analýzy zde není rozdělen na metody reperfúzní a metody rychlého bolu, takže celkově působí popis chaoticky. Kapitola 4 zabývající se fantomy pro ultrazvukové zobrazení nemá relevanci pro další práci. V praktické části studentka zrealizovala simulaci dynamického vyšetření s aplikací kontrastní látky formou bolu v prostředí FIELD II. Vzhledem k tomu, že tato část práce je pro celou BP stěžejní, očekával bych zde popis vlnové rovnice, metody řešení, resp. jeho aproximace, kterou dané prostředí využívá. Bez odpovídajícího teoretického pozadí jsou zde uvedeny pojmy radiofrekvenční data a logaritmická komprese. Popis normalizace dat (maximální hodnoty z maxim obálek) je zmatečný a soudě dle obrázků 13-15, kde je intenzita pozadí rozdílná, také nepříliš funkční. Otázkou zůstává, jak se normalizace projeví ve výsledných snímcích v aktivní oblasti (model cysty), což by stálo za samostatnou diskuzi. Odvozená křivka na obr. 18 vpravo se mírně liší od modelu (stejný obrázek vlevo), ale tato změna není vysvětlena. Při popisu implementace se studentka nevyvarovala některým chybám – např. je uveden časový vektor, ovšem bez příslušných jednotek. Model perfúzní křivky je počítán s definovaným vzorkováním, ale pro simulaci zobrazení B-módem se používají pouze dílčí body (zde nazvány iterace). Z obrázku 16 a 17je zřejmé, že perfúzní křivka nezačíná na nulové hodnotě (v čase t=0 – jednotka chybí). Tento fakt významně ovlivní přesnost proložení. Generování křivek, které nemají celý tvar, ale pouze náběžnou hranu (viz obr. 19) je naprosto zbytečné, protože v praxi se s takovými křivkami nesetkáme. Z výpisu funkcí pro aproximaci perfúzní křivky modelem není patrné, o jaké funkce se jedná. Až v další kapitole je zmínka, že byly poskytnuty vedoucím práce. U tabulky 1 (stěžejní výstup hodnocení) není jasné, o jaké hodnoty ve sloupci MTT_h se jedná, protože v textu nad tabulkou jsou takto označeny hodnoty z pěti různých modelů. Dále je diskutována časová náročnost simulace dat, která je ale irelevantní bez uvedení konfigurace počítače, na kterém byla prováděna. Závěry stanovené studentkou jsou v pořádku, ale používání 42 sekvencí, u kterých se mění velké množství parametrů je matoucí. Mnohem lepším postupem by bylo dílčí testování vlivu změny pouze jednoho parametru – např. vliv počtu snímků v sekvenci při stálých parametrech, apod. Po formální stránce je práce na podprůměrné úrovni. Vytýkám sníženou kvalitu některých převzatých obrázků. Dále ignorování popisu os obrázků, kdy u některých grafů jsou osy popsány alespoň v popisku obrázku, jinde chybí zcela. Práce cituje 25 položek literatury, které nejsou řazeny ani abecedně, ani v pořadí výskytu v textu. U jednotlivých položek jsou také míchány různé citační styly. Předložená práce splňuje všechny body zadání. Vzhledem k uvedeným výtkám hodnotím práci známkou uspokojivě (D – 62 bodů) a doporučuji ji k obhajobě.
eVSKP id 112072