PROUZA, J. Anténní pole pro pásmo Ku [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2019.
Student se v předložené diplomové práci zabývá návrhem anténního pole pro pásmo Ku. V prvních kapitolách je rozebrána teorie týkající se širokopásmové technologie a zmíněny typy antén, které by byly vhodné pro návrh širokopásmového anténního pole. Čtvrtá kapitola se potom už zabývá samotným návrhem. Student zvolil Vivaldiho strukturu jako nejlepšího představitele základní buňky pole pro dosažení zadaných parametrů. Nejdříve je tedy analyzována buňka nekonečného pole, poté i anténní pole o konečném rozměru. Pro zjednodušení výroby a ověření je ještě analyzována struktura s menším počtem prvků v horizontálním i vertikálním směru. V následujících kapitolách je popsána realizace a experimentální ověření. Měření impedančního přizpůsobení a směrových charakteristik v anech. komoře nedopadlo podle představ a možné důvody nezdaru jsou zde uvedeny. Kvůli zdržení při výrobě tak už neměl student čas na další měření, aby mohl do finální podoby diplomové práce uvést přesné důvody nedostatků vyrobeného vzorku. Firma ale přislíbila proměření dílčích částí antény tak, aby student stihnul tyto poznatky zapracovat do prezentace při obhajobě práce. Jako konzultant oceňuji využitelnost výsledků i přes nezdary v měření, protože výroba prezentované anténní struktury není snadná, a v tomto případě byla ve firmě i úplně první. Formální úprava i jazyková úroveň je dle mého na velmi dobré úrovni. Student se o problematiku širokopásmových antén a anténních polí aktivně zajímal a dílčí postupy v návrhu dostatečně a průběžně konzultoval.
Diplomová práce se zabývá návrhem duálně polarizovaného anténního pole pro pásmo 12-18 GHz. Požadavky na anténu a vedení práce bylo zajištěno firmou ERA a.s. Práce je rozdělena do osmi kapitol, přičemž tento počet neodpovídá adekvátně rozsahu práce. Upřesnění zadání práce obsažené v Kapitole 1 je zvykem uvádět v úvodní části. Dále Kapitoly 5 a 7 obsahují zhodnocení předchozí kapitoly. Není důvod, aby těmto informacím byla věnována samostatná kapitola. Teoretickému základu práce jsou věnovány dvě kapitoly (2 a 3). Obsah Kapitoly 2 UWB technologie neodpovídá svému názvu. Parametry antén v rozsahu cca jedné strany jsou zde popsány velice povrchně a jistě by si zasloužily z podstaty zadání širší prostor. Úvodní část svým rozsahem a zpracováním neodpovídá obecným požadavkům kladeným na diplomovou práci. Kapitola 3 působí jako zkrácená verze studie proveditelnosti anténního pole. Nevhodnost flíčkové antény je diskutována na základě domněnek. Uvedené informace měly být podloženy rozsáhlejší studií s výsledky zjednodušených simulací případně citací na dostupnou literaturu. Postrádám zde srovnání jednotlivých elementů z hlediska pracovní šířky pásma, vyzařovacích charakteristik, či vzájemných vazeb. Na str. 21 je nesprávně popsána napájecí část Vivaldiho antény. Přechod z koaxiálního vedení na štěrbinové vedení přes nesymetrické mikropáskové vedení rozhodně netvoří symetrizační člen. Pojmy symetrické/nesymetrické vedení, které jsou užívány v souvislosti s elektrickými potenciály vůči zemi, jsou v celé práci chybně použity. Kapitola 4 tvoří jádro diplomové práce a je zaměřena na návrh anténního pole. Diplomant zde zvládl metodiku návrhu za použití dostupné literatury, bohužel jednotlivé kroky návrhu nejsou pečlivě zdokumentovány. V kapitole 4.2 např. chybí popis/zobrazení izolované buňky anténního pole, není pak jasné, jaké struktuře prezentované výsledky patří. Nejvíce postrádám simulaci základního elementu a ověření jeho vlastností měřením, které tvoří důležitý mezikrok v návrhu rozměrných anténních polí. Bez průběžné verifikace numerického modelu lze stěží dohledat chybu v návrhu finálního anténního pole, což se nakonec ukázalo při měření prototypu v Kapitole 6. I když je nesoulad se simulací obhajován porovnáváním neporovnatelného, ověření funkčnosti jednoho výkonového děliče mělo být provedeno i přes to, že napájecí část v rámci řešení práce nebyla zadána. Z formálního hlediska je práce hůře čitelná kvůli často chybějícím informacím u obrázků (neúplné titulky obrázků, chybějící popis os grafů) či chybným vyjadřováním (např. stripline vedení je nazváno symetrickým mikropáskovým vedením, Kap. 4.5). V Kapitole 4.3 měla být struktura antény (obr. 4.18) zobrazena ne na konci nýbrž hned na začátku kapitoly, aby bylo jasné, jakým způsobem je modifikovaná anténa napájena. Plynulost čtení dále narušují zbytky poznámek z revize, gramatické chyby, nadměrné používání čárek ve větě, psaní jednotek veličin kurzívou apod. Diplomant při řešení diplomové práce jistě odvedl kus práce, bohužel psaná forma snižuje její celkovou úroveň.
eVSKP id 118456