ILGNER, P. Vizualizace komunikace mezi jednotkami OLT a ONU v sítích NG-PON2 [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2015.
Student Petr Ilgner zpracovával velmi náročnou problematiku, neboť doporučení ITU-T G.989 stále není ve finální podobě. Teoretická část obsahuje málo nepřesností a chyb (například rychlost světla je definována jednotkou s/km). K formální stránce dokumentu je nutno vytknout chybějící citace obrázků (byť je autor překreslil, i tak je nezbytné citovat jejich původ), neupřesnění jednotky v tab. 1.1 u položky zastoupení zhoršuje čtivost, použití nevhodných výrazů apříklad „zbudování“ aj.), odkaz na obr. 1.2 není doprovázen textem, autor popisuje koncovou jednotku ONU, ale v obr. 1.3 používá zkratku ONT. Praktickou část práce tvořil návrh a vizualizace spojení mezi OLT a ONU jednotkou. Zde je nezbytné zmínit, že student pracoval zcela samostatně, zpracoval velmi přehlednou aplikaci, kterou lze použít pro výuku a správně pochopil význam jednotlivých řídicích zpráv PLOAM, které následně implementoval. Student prokazoval maximální úsilí cca 14 dní před odevzdáním. I tak zpracoval kvalitní aplikaci, kterou měl dobře rozpracovanou, problém tvořila spíše teoretická část práce (pochopení standardu pro sítě NG-PON2). Z výše uvedených důvodů hodnotím práci známkou B – 85 bodů.
Student Petr Ilgner se zabýval problematikou NG-PON2 sítí. Tato problematika skýtá velké množství úskalí, jako je zejména množství použité literatury, neboť jediným relevantním dokumentem je doporučení ITU-T G.989, které je však v dosavadní verzi nekompletní. K teoretické části práce mám však několik výtek. Student používá nevhodné citace a to platí zejména pro necitované obrázky, i když je student lehce upravil. Práce obsahuje rovněž malé množství odkazů na literaturu, paradoxně právě v rešerši pasivních optických sítí, kde by mělo být více citováno doporučení ITU-T. Dále pak chybí popis použitých veličin, např. ve vztahu 1.1. Rovněž číslování kapitol a sekcí je dle mého názoru nevhodné, jako je např. podkapitola 2.1, která obsahuje pouze dva řádky textu nebo kapitola 3.2, kde popis kapitoly přetéká přes okraj stánky a to platí i pro některé obrázky. Práce navíc obsahuje množství překlepů a gramatických chyb (jako je např. rychlost světla v jednotkách s/km, používání výrazů ofset a offset či časovač T04 a TO4). Tím je rovněž patrné, že práce byla sepisována na poslední chvíli, avšak toto mohlo být způsobeno rozsáhlostí tématu a složitostí vytvořené aplikace. Nicméně největší chybou studenta bylo nevhodné vkládání tabulek a obrázků do textu jako je obr. 1.6 na straně 22, kdy tento obrázek zaujímá třetinu velikosti stránky, ale není obtékán textem a tudíž způsobuje malé využití prostoru. Tím pádem je práce velmi rozsáhlá (84 stran), i když by vhodným umístěním objektů mohla být minimálně o deset stran kratší. Co se týče praktické části práce, doporučil bych do budoucna použití vývojových diagramů, na místo samotného kódu, jako příloh, popř. ponechání pouze diagramu tříd a jednotlivé atributy a metody tříd vložit úhledně do tabulek s krátkým popisem. K samotné aplikaci pak nemám výtek, snad jedinou a to k obsahu CD, kde je v adresáři bin spustitelný soubor aplikace, avšak po revizi kódu jsem zjistil, že by měl tento adresář obsahovat rovněž adresář s použitými obrázky, v opačném případě hrozí pád aplikace. Vzhledem k tomu, že jde o bakalářskou práci a složitou problematiku, navíc vývoj aplikace vyžadoval velké množství času, tak i přes všechny výtky hodnotím práci známkou B – 82 body.
eVSKP id 85279