HEJČL, P. Výroba oceli na odlitky v elektrické obloukové peci [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta strojního inženýrství. 2021.
Bakalářská práce předkládá rešerši používaných elektrických obloukových pecí (EOP) v hutních provozech a ve slévárnách. Pro svoje odlišnosti konstrukční, technologické a metalurgické jsou EOP vyčleněny jako EOP ocelárenského a slévárenského typu. EOP slévárenského typu jsou většinou agregáty staršího data výroby, u kterých jsou ve slévárnách omezené možnosti sekundárního zpracování taveniny. Pro skupinu ocelí na odlitky vyráběných ve slévárnách je vyspecifikováno základní rozdělení. U elektrických obloukových pecí slévárenského typu jsou uvedeny prvky základní konstrukce pece, vyzdívky pece a funkce elektrického oblouku. Ve druhé části teoretické práce jsou popsána jednotlivá výrobní údobí podle současných technologických a metalurgických postupů, které se v EOP ve slévárnách používají. V praktické části práce jsou zpracovány některé výrobní postupy a výsledky skupiny taveb G17CrMo9-10 se zaměřením na požadované mechanické hodnoty vyráběných ocelových odlitků ve slévárně Královopolská slévárna s.r.o. Vstupní data byla zpracována z ručně psaných výrobních listů a některé hodnoty nebylo vždy možné optimálně specifikovat. Přesto se podařilo autorovi dokumentovat řadu zajímavých výsledků z procesu výroby EOP slévárny, které mohou být vodítkem pro zpětnou kontrolu výrobního procesu slévárny.
| Kritérium | Známka | Body | Slovní hodnocení |
|---|---|---|---|
| Splnění požadavků a cílů zadání | A | ||
| Postup a rozsah řešení, adekvátnost použitých metod | B | ||
| Vlastní přínos a originalita | B | ||
| Schopnost interpretovat dosažené výsledky a vyvozovat z nich závěry | B | ||
| Využitelnost výsledků v praxi nebo teorii | A | ||
| Logické uspořádání práce a formální náležitosti | A | ||
| Grafická, stylistická úprava a pravopis | A | ||
| Práce s literaturou včetně citací | A | ||
| Samostatnost studenta při zpracování tématu | A |
Bakalářská práce byla zaměřena do oblasti výroby oceli na elektrické obloukové peci. V úvodu práce autor nejprve provedl teoretický rozbor z hlediska konstrukce a principu obloukových pecí, používaných vyzdívek pecí, tavených materiálů a technologie výroby ocelí jednostruskovou a dvoustruskovou technologií. Následně autor provedl posouzení postupu tavení vybrané oceli v provozních podmínkách Královopolské slévárny. Práce je logicky a přehledně členěna. Práce je zpracována na dobré jazykové i odborné úrovni. Teoretická část velmi dobře vystihuje podstatu obloukových pecí i technologie výroby ocelí, které jsou na tomto typu pecí používány. Teoretický rozbor doplnil i o možnosti intenzifikace tavení a moderní konstrukce obloukových pecí, které jsou zejména v ocelárnách v současnosti instalovány. V experimentální části autor zpracoval a vyhodnotil výsledky 21 taveb oceli jakosti G17CrMo9-10 z hlediska změn jejího chemického složení během tavení a zpracování a z pohledu spotřeby elektrické energie a mechanických vlastností vyrobené oceli. Rozsah praktické části je dostatečný a jednotlivé závěry jsou jasně a srozumitelně formulovány. Výsledky práce jsou velice zajímavé a mohou složit jako velmi dobrý materiál pro ostatní producenty tohoto typu oceli na odlitky. Z hlediska hodnocení jednotlivých fází výroby by bylo vhodné doplnit průměrné hodnoty také o hodnoty směrodatných odchylek. Při statistickém hodnocení bylo možné také doplnit hodnocení normality hodnocených parametrů. I přes tyto nedostatky je práce zpracována velmi dobře a je napsána čtivým způsobem. Při hodnocení mechanických vlastností v práci chybí údaje o konkrétním použitém režimu tepelného zpracování, což snižuje možnost využítí této části v průmyslové praxi. Práci hodnotím za velmi dobrou, tj. celkovým hodnocením B a doporučuji práci k obhajobě. Některé připomínky k práci: Str. 28 – české slévárny využívají k žíhání pánví zemního plynu a vzduchu – v současnosti již řada sléváren využívá namísto vzduchu kyslíku např. ŽĎAS a.s., Unex, a.s. atd. Průměrné hodnoty propalů kovové vsázky by bylo dobré doplnit o směrodatné odchylky a zhodnotit normalitu souboru (Gaussův diagram) Hodnoty spotřeby elektrické energie v tab. 7 by bylo vhodné rozdělit do dvou skupin, tzn. se studeným startem a s vyhřátou vyzdívkou a následně střední hodnoty a směrodatné odchylky stanovit zvlášť pro každou skupinu. Na obr. 27 je uvedena vrubová houževnatost KV, ale jednotky jsou pro nárazovou práci. Je zde patrně uvedena nárazová práce a nikoliv KV. V textu je uvedena korelace mezi obsahem P a vrubovou houževnatostí (obr. 30). Tato závislost však není statisticky významná. V příloze 2 jsou uvedeny hodnoty nárazové práce a v grafech 30 a 32 jsou uváděny vrubové houževnatosti. Proč byly tedy stanovovány kromě nárazové práce i vrubové houževnatosti?
| Kritérium | Známka | Body | Slovní hodnocení |
|---|---|---|---|
| Splnění požadavků a cílů zadání | B | ||
| Postup a rozsah řešení, adekvátnost použitých metod | A | ||
| Vlastní přínos a originalita | B | ||
| Schopnost interpretovat dosaž. výsledky a vyvozovat z nich závěry | B | ||
| Využitelnost výsledků v praxi nebo teorii | B | ||
| Logické uspořádání práce a formální náležitosti | A | ||
| Grafická, stylistická úprava a pravopis | B | ||
| Práce s literaturou včetně citací | A |
eVSKP id 132587