PĚČONKA, D. Laboratorní proudový zdroj s přímou digitální syntézou [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2023.
Cílem práce byla realizace navrženého laboratorního proudového zdroje s nastavitelným tvarem, úrovní a kmitočtem signálu pro buzení vzorku při elektrické impedanční tomografii. Student pracoval aktivně v průběhu celého semestru. Je třeba konstatovat, že zadání nebylo splněno v plném rozsahu, a to zejména s ohledem na chybějící možnost volby tvaru signálu. Podle experimentální části práce a závěru lze zátěž napájet pouze „přibližně“ harmonickým proudem. Dále student v závěru přiznává, že amplituda výstupního proudu neodpovídá nastavené úrovni při změně impedance zátěže. Na druhou stranu konstatuje, že převodník U/I je navržen správně. Experimentální část práce obsahuje řadu měření, kterým student dokazuje, že harmonické i neharmonické proudy lze generovat pomocí DDS, ovšem není možné tyto signály zpracovat navazujícími obvody. Bez další diskuze uvádí oscilogramy symetrického zdroje +-48 V pro napájení výstupních obvodů, a to naprázdno a po zatížení odporem 10 k. Bez uvedení jakékoliv analýzy je pouze konstatováno, že „hodnota napětí mění pouze minimálně a z toho plyne, že napěťový výstup zdroje je stabilní“. Praktická část práce byla bohužel řešena tzv. na poslední chvíli, což přineslo jistá překvapení, že ne vše po osazení navržené DPS pracuje stejně jako jednotlivé části obvodu laděné na nepájivém poli. Výsledné zařízení funguje pouze při zapojeném externím napájení. Displej vykazuje zvláštní stavy změny intenzity při různém nastavení zdroje, výstupní proud není možné osciloskopem změřit. Komunikační rozhraní dovoluje pouze přeprogramovat firmware procesoru místo očekávané parametrizace signálu vlastním protokolem.
Odevzdaná bakalářská práce pana Davida Pěčonky s názvem Laboratorní proudový zdroj s přímou digitální syntézou pojednává o kompletním návrhu proudového zdroje pro potřeby elektrické impedanční tomografie. Celá problematika EIT je popsána pouze v úvodu práce a to velmi krátce. Není tedy zcela jasné, z čeho přesně vyplynuly požadavky na zdroj. Chybí mi odstavec o tom, zda existují komerčně dostupné zdroje obdobných parametrů jako u navrhovaného nebo jaké výhody bude navrhovaný zdroj mít oproti jiným řešením. V kapitole „Teoretická část“ jsou zmíněny některé možnosti řešení částí zdroje, ale skutečně použité řešení je v úplně jiné kapitole. Některá řešení se mi zdají poněkud složitá, například kap. 2.2.4, zde by bylo možné nahradit celý obvod například kolébkovým přepínačem. V kapitole „Návrh“ jsou popsány všechny obvody ve zdroji obsažené. Výběr OZ z hlediska rychlosti přeběhu pro šířku pásma okolo 500 kHz není nejvhodnější. Průběhy napětí z osciloskopu mohly být vyexportovány v nějakém datovém formátu a poté zobrazeny jako grafy se všemi náležitostmi a lepším rozlišením. Výběr a otestování samotné DDS proběhlo v pořádku, kdy DDS splňuje všechny požadavky. Oceňuji otestování jednotlivých bloků zdroje na nepájivém poli, avšak chyba v samotném návrhu DPS značně znehodnotila celkovou funkčnost a dosažené parametry zdroje ze zadání. DPS mohla být optimálněji navržena a zhotovena jako dvoustranná. Napomohlo by to lepší orientaci při úpravách a opravách zdroje a zároveň mohlo být dosaženo menších rozměrů. V práci se nachází množství překlepů či formálních chyb. Na některou literaturu v seznamu chybí odkazy, např. [17]. Celý návrh zdroje byl dokončen a otestován avšak nesplňuje všechna očekávání, student však dokázal sebekriticky zhodnotit nedostatky a popsat jak je vyřešit, proto práci doporučuji k obhajobě s hodnocením D (60 bodů).
eVSKP id 151707