ŠURÁŇOVÁ, Z. Využití PHA produkujících kmenů v bioremediačních technologiích [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta chemická. 2017.
Studentka Bc. Zuzana Šuráňová se ve své diplomové práci zabývala využití PHA produkujících mikroorganismů pro biodegradaci odpadního peří a organických polutantů. K práci přistupovala aktivně, svědomitě a samostatně. Během práce rychle zvládla rutinní laboratorní protokoly, ale navíc také zaváděla některé nové laboratorní postupy. Především stanovení enzymatické aktivity keratináz byl relativně náročný úkol, nicméně studentka se nenechala odradit několika neúspěchy a povedlo se jí postup stanovení zoptimalizovat. Experimentální výsledky získané při biodegradaci peří jsou velice zajímavé a již byly presentovány na mezinárotní vědecké konferenci ICCT 2017 v Mikulově. Po doplnění několika dalšími experimenty se pokusíme je dále publikovat v zahraničním impaktovaném časopise. Při práci na textové části studentka prokázala svou aktivitu, entuziasmus a zápal pro přidělené téma. Byla schopna připravit odborný text se vším, co k tomu náleží, včetně kvalitní práce s odbornou literaturou. Jako řada dalších studentů se poněkud potýkala s formulací diskuze a závěrů, nicméně své slohové nedostatky kompenzovala aktivním přístupem k editaci textu. Celkově hodnotím práci studentky velice pozitivně, doporučuji její práci k obhajobě a hodnotím známkou A.
| Kritérium | Známka | Body | Slovní hodnocení |
|---|---|---|---|
| Splnění požadavků zadání | A | ||
| Studium literatury a její zpracování | A | ||
| Využití poznatků z literatury | B | ||
| Kvalita zpracování výsledků | A | ||
| Interpretace výsledků, jejich diskuse | B | ||
| Závěry práce a jejich formulace | B | ||
| Využívání konzultací při řešení práce | A | ||
| Celkový přístup k řešení úkolů | A |
Bc. Zuzana Šuráňová se v předložené diplomové práci zhostila úkolu posoudit využitelnost PHA produkujících mikrobiálních kmenů v bioremediačních technologiích. V rámci tohoto poměrně širokého tématu se primárně zaměřila na proces biodegradace odpadního peří, což, jak diplomantka vysvětluje hned na několika místech práce, představuje v kontextu odpadového hospodářství aktuální téma celosvětového významu. Spíše okrajově se práce zaměřuje také na oblast biodegradace ropných produktů. Využití producentů polyhydroxyalkanoátů pro studované biodegradační účely navíc práci dodává zajímavý materiálový kontext, protože tyto fascinující biopolymerní látky představují zajímavou alternativu pro současné průmyslové plasty, získávané prakticky výhradně z neobnovitelných zdrojů. V teoretické části práce diplomantka srozumitelnou a poměrně čtivou formou seznamuje čtenáře s obecnými souvislostmi zvoleného tématu. Zaměřuje se především na představení jednotlivých bioremediačních technologií, u nichž poskytuje přehledné srovnání jejich výhod a slabin. Podrobně se také věnuje polyhydroxyalkanoátům, a to z pohledu jejich specifických vlastností, (biologické) výroby a současných resp. potenciálních aplikací. Nakonec také diplomantka v samostatné kapitole prezentuje současný stav poznatků v oblasti biodegradace peří. Jak vyplývá z dalších částí práce, zpracovanou rešerši diplomantka dobře využívá při návrhu a realizaci vlastních experimentů. Hlavní těžiště práce jednoznačně tkví v její experimentální části. Objem realizovaných experimentů dle mého názoru převyšuje nároky kladené na tento typ absolventských prací. Oceňuji také multidisciplinární pohled na danou problematiky, kdy biotechnologické experimenty jsou kombinovány s chemickou a strukturní analýzou degradovaného substrátu. Z hlediska prezentace a interpretace dat nemám věcných námitek, snad jen k formální stránce bych pro větší přehlednost a snazší orientaci doporučil graficky kombinovat spíše časové závislosti různých parametrů kultivace (koncentrace biomasy, pH, zbytková hmotnost substrátu, enzymové aktivity) pro jeden kmen, nežli porovnávat závislosti každého parametru zvlášť pro jednotlivé kmeny. Možná by tak byly čtenáři lépe patrné souvislosti mezi těmito parametry, které pak diplomantka v textu diskutuje. Z hlediska stylistického práce poněkud trpí častým opakováním stejné informace v několika následujících větách. Doporučil bych dále nahradit dosti neformální termín „stočit“ jeho odbornějším synonymem „centrifugovat“. Také mě zaskočil rozsah velikostí PHA inkluzí uvedený na str. 18 (0,2±0,5 µm). Mimo to předpokládám, že pojmem „limitace síranem amonným“ (str. 46 a dále) je ve skutečnosti míněna limitace dusíkem obecně. V nadpisu kapitoly 4.1.7 by možná také bylo vhodné upřesnit, že byla experimentálně stanovována aktivita keratináz, nikoliv jejich obsah (vhodnější titulek zní „Výsledky stanovení aktivity keratináz pomocí keratinazuru“). Přes výše uvedené formální připomínky mohu konstatovat, že předložený text považuji za velmi kvalitně zpracovanou diplomovou práci. Studentka v ní prokázala schopnost pracovat s literárními zdroji (viz 73 citovaných, převážně časopiseckých, publikací) a systematicky postupovat při návrhu, realizaci i interpretaci vlastních experimentů. Autorka shromáždila velké množství experimentálních dat, z nichž vyvodila celou řadu originálních poznatků a závěrů, které se jistě stanou základním kamenem pro navazující výzkum v této oblasti. Předloženou diplomovou práci proto doporučuji k obhajobě s hodnocením „Výborně (A)“.
| Kritérium | Známka | Body | Slovní hodnocení |
|---|---|---|---|
| Splnění požadavků zadání | A | ||
| Logické členění práce | A | ||
| Kvalita zpracování výsledků | A | ||
| Interpretace výsledků, jejich diskuse | A | ||
| Využití literatury a její citace | A | ||
| Úroveň jazykového zpracování | B | ||
| Formální úroveň práce – celkový dojem | A | ||
| Závěry práce a jejich formulace | A |
eVSKP id 97819