KUMIČÁK, I. Detekce, stínění a identifikace radioaktivního záření při ochraně obyvatelstva [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2017.
Cílem bakalářská práce ji zpracování základní problematiky detekce ionizujícího záření a návrh měřících úloh pro studenty, aby jednoduchou, názornou a praktickou formou seznámili studenty s řešenou problematikou. Teoretická část popisuje základní zákony, veličiny, druhy záření a přístroje pro detekci různých druhů záření. Tato část je zpracována na velmi vysoké úrovni a ve velmi dobré kvalitě, takže může do budoucna sloužit jako podklad pro laboratorní výuku nebo jako doplňkový učební text. Praktická část práce obsahuje návrh úlohy demonstrující pokles měřené intenzity záření v závislosti na vzdálenosti od zdroje a měření detekční účinnost sondy FHZ 742 pro různé typy zářičů. V tomto bodě došlo k mírnému odchýlení od zadání, protože ostatní přístroje zmíněné v zadání, budou použity u ostatních úloh, tudíž po konzultaci s vedoucím práce, nebyly ostatní detektory měřeny. Toto odchýlení nemá zásadní vliv na celkově přenášenou informaci v rámci laboratorní úlohy. V této části lze vytknout nevhodně zvolené proložení měřených bodů na obr. 5.1. V úloze demonstrující stínění beta a gama záření student prokázal schopnosti analytického myšlení a aktivního přístupu, když měření pomocí dávkového příkonu pomocí Geiger-Müllerova detektoru dávalo informace odporující teoretickým předpokladů. Pro vysvětlení tohoto jevu, nad rámec zadání, provedl autor, za asistence vedoucího práce, gama spektrometrické měření. Tímto měřením rozšířil tuto úlohu o velmi názornou demonstraci vzniku Comptonova rozptylu a brzdného záření. Součástí navržených úloh je i měření aktivity a dávkového příkonu od běžně dostupných radioaktivních materiálů. Poslední úloha je zaměřena na měření vodivosti vody, zhodnocení její kvality a porovnání s vodou používanou v JE. Tato část je opět zpracována na velmi vysoké úrovni, avšak její větší část je popisována v příloze, na kterou se hlavní dokument neodkazuje. Zde lze pouze vytknout, že autor neuvedl parametry vody používané v jaderných elektrárnách. Navíc autor vytvořil ke každé úloze základní sadu testovacích otázek. Práce samotná je logicky a přehledně strukturovaná, zajímavostí práce je kompletní ruční zpracování všech obrázků v teoretické části, které práci dodává zajímavý estetický výraz. Vysokou úroveň práce však snižuje množství překlepů, stylistických chyb a nespisovných výrazů. Student v průběhu semestru dokázal samostatně pracovat a i přes malý počet konzultací dokázal teoretickou část zpracovat na velmi vysoké úrovni. Rozsah použité literatury a její skladba odrážejí vysokou kvalitu a aktuálnost informací uváděných autorem. Dále oceňuji, že autor dokázal využít různých anglických pramenů včetně vědeckých publikací a konferenčních příspěvků k získání aktuálních informací o řešené problematice. Práci doporučuji k obhajobě a hodnotím 89b – B.
Student ve své bakalářské práci zevrubně popsal problematiku ionizujícího záření a jeho přírodních a umělých zdrojů a v návaznosti na to se detailně věnoval jednotlivým rozpadovým řadám. Poté probral podrobně fyzikální podstatu ionizujícího záření a jeho interakce se hmotou a uvedl definice souvisejících fyzikálních jednotek a veličin. Následně pojednal o způsobech stínění jednotlivých druhů ionizujícího záření a jeho detekce, přičemž popsal detailně principy, podle kterých fungují jednotlivé druhy detektorů. V závěru práce navrhl čtyři laboratorní úlohy, z nichž tři jsou zaměřeny na problematiku ionizujícího záření a ochrany před ním a jedna na měření vodivosti kapalin, která má studentům přiblížit nároky na čistotu vody v jaderných elektrárnách. Zkoumaná problematika byla vzhledem k tomuto typu akadamické práce nastudována více než dostatečně s využitím široké škály relevantních zdrojů včetně cizojazyčných. Odkazy na použitou literaturu jsou vždy správně uvedeny. Z odborného hlediska je práce až na několik málo zavádějících formulací v pořádku. Nicméně její celková kvalita je významně ovlivněna enormním množstvím pravopisných a stylistických chyb, které čtenáři znesnadňují pochopení textu. I přes uvedené nedostatky považuji popis problematiky ionizujícího záření a vytvoření laboratorních úloh jako přínosné pro výuku v této oblasti, a proto práci doporučuji k obhajobě se známkou "B".
eVSKP id 103046