ANDRLÍK, L. Chladicí systémy v kabinách dopravních prostředků [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta strojního inženýrství. 2015.

Posudek vedoucího

Tuhovčák, Ján

Bakalářská práce studenta Ladislava Andrlíka je zaměřena na chladicí systémy dopravních prostředků. Cílem bylo zpracovat dostupné informace o systémech do ucelené rešerše. To se autorovi podařilo. Práce obsahuje detailní pohled na chladicí systém a jeho komponenty v automobilech. Autor práce se mohl zmínit o rozdílech mezi chladicím systémem v automobilech a jiných dopravních prostředcích, jako jsou například autobusy, vlaky nebo letadla. Po grafické stránce je práce na dobré úrovni. Obsahuje názorné obrázky a reálné fotografie jednotlivých komponent klimatizačního systému. Popis k obrázkům 3.5 a 4.13 však mohl být přehlednější. Za nedostatek považuji podobnost struktury práce a textu s hlavním zdrojem. Text práce je často totožný s originálním textem, případně jenom přeložen do jazyka českého. Nechybí však správné citace.

Posudek oponenta

Fojtlín, Miloš

Pan Ladislav Andrlík zpracoval ve své bakalářské práci téma Chladicí systémy v kabinách dopravních prostředků. Hlavním cílem byla rešerše dostupných informací o současných chladicích systémech používaných v dopravních prostředcích. Rešerše by měla popisovat zejména jednotlivé systémy, jejich funkce a vlastnosti se zaměřením na kompresory. Z formálního hlediska obsahuje práce všechny povinné části a je rozdělena na šest kapitol. Již v abstraktu a úvodu se student zaměřil jen na klimatizace automobilů, kterým se dále věnuje. Jiné dopravní prostředky v práci nejsou zmiňovány, přičemž autor ani neuvádí důvody, pro toto zúžení tématu. Pravděpodobně za to může i použití pouze jednoho knižního zdroje (ostatní zdroje jsou internetové). První kapitola se velmi stručně zabývá historii vzniku klimatizačních systémů. Dále je popsáno rozdělení systémů z hlediska ovládání a intenzity chlazení. Následuje kapitola, která popisuje chladicí systémy a jsou relativně přehledně a detailně vyjmenovány nejpoužívanější druhy automobilových kompresorů. Ačkoliv tato část práce by měla, podle mého názoru, obsahovat alespoň základní teoretický rozbor z pohledu termomechaniky. Absentuje T-s diagram chladicího cyklu, diagram chladiva, nebo zmínka jaké elementární termodynamické děje probíhají v jednotlivých komponentech systému. V kapitole „4.1.1 Princip činnosti“ jsou sice uvedeny provozní teploty a tlaky během komprese, chybí však informace o typu chladiva a kompresoru. V samostatné kapitole je velmi stručně pojednáno o dvou typech chladiv a jeden odstavec textu je zaměřen na mazací oleje kompresorů. V závěru se autor vyjadřuje, že na klimatizační soustavu jsou kladeny vysoké nároky: „Ideální klimatizace by měla být energeticky nenáročná, nehlučná, měla by zabírat co nejméně prostoru…”, paradoxně se v práci tyto parametry téměř nezmiňovali a nekvantifikovali. Hnací motor inovace pro další rozvoj klimatizačních systému pan Andrlík připisuje konkurenčnímu boji automobilek a možnosti použití nových materiálů. Na tomto místě bych uvítal hlubší pohled do problematiky inovací, které vyplývají z komplexního pochopení problematiky. Na základě nasledujících bodů hodnotím práci pana Ladislava Andrlíka stupněm E-dostatečně: - pouze částečné splnění cílů, - práce nezmiňuje teoretické základy dané problematiky, - rozsah rešerše.

eVSKP id 83997