DOSTÁLEK, J. Analyzátor bezdrátového komunikačního spoje [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2022.
Cílem bakalářské práce bylo s pomocí dostupného HW a SW nástrojů implementovat řešení pro analýzu přenosových vlastností libovolného bezdrátového komunikačního spoje v aplikačních podmínkách mobilní robotiky. Výchozí znalosti studenta pro řešení uvedeného úkolu byly na počátku nedostatečné. V rámci řešení semestrální práce si tedy musel souběžně s rešerší doplnit své znalosti, které byly nezbytné pro následnou implementační a realizační část. Potřebné informace čerpal především z běžných informačních zdrojů dostupných na internetu, na odbornou literaturu se příliš nesoustředil, což vzhledem k povaze práce není velkým prohřeškem. Popis řešení je proveden na adekvátním rozsahu stran, potenciál ale není plně využit. Problém shledávám v nedostatečné úrovni odborného popisu, kdy jsou mnohdy detailně popisovány v kontextu zadání nepodstatné věci, naopak ale chybí důležité informace týkající se návrhu, nutných podmínek pro zajištění validního měření, použité metodiky nebo dosažených výsledků. Po jazykové stránce může působit nevhodně velké množství částečně počeštěných slov (packetů, burstů, bufferů, atd.), ke kterým existují české ekvivalenty a na jejichž existenci byl v průběhu tvorby textové části student z mé strany upozorněn. Po formální stránce by si práce zasloužila doplnění přehledových diagramů doplňující obsáhlejší čistě textové pasáže. Student začal pracovat na řešení úkolu již od okamžiku získání zadání semestrálního projektu. Vypracování realizoval převážně rovnoměrně v průběhu celého akademického roku. Práci si dokázal rozvrhnout tak, aby se s blížícími se termíny nedostal do zjevné časové tísně a měl tak časový prostor pro vypracování alespoň základního řešení, jehož nezbytný základ jsem mu předal v rámci konzultací. Četnost a průběh konzultací si organizoval převážně sám. Za velký nedostatek považuji způsob realizace samotného analyzátoru. Student neimplementoval žádný významný kód, který by uživateli usnadnil použití elementárních nástrojů, které jsou v řetězci využity. Výsledkem práce studenta je tedy především pracovní postup, kterým se dají jednotlivé nástroje pro daný účel použít. Chybí implementace do úrovně automatizovaného měření. Uživatel nemá dostupnou aplikaci nebo skript, pomocí kterého by mohl být celý průběh měření rozumně automatizován. Uživatel tak musí sám zajistit např. časovou synchronizaci měřicích platforem a ručně iniciovat každé elementární měření pro specifickou konfiguraci komunikačního spoje. Zpracování naměřených dat je implementováno jednoúčelově a je tedy znovu použitelné výhradně jen pro stejnou sadu měření, kterou student realizoval. Student dokázal zadaný úkol s výhradami vyřešit. Prezentované řešení jako celek je ale na velmi nízké technické úrovni a bez významnější přidané hodnoty. Z těchto důvodů hodnotím práci stupněm E (55 bodů) a práci doporučuji k obhajobě.
Práce studenta Jakuba Dostálka o rozsahu 52 stran textu je strukturována do 25 stran teorie, 27 stran praktické realizace. Svým rozsahem odpovídá obvyklé zátěži kladené na studenta UAMT. Student používá ve své práci povrchní literaturu, která je velmi dobře citována. V literatuře nejsou použity kvalitní knižních zdroje, většina citovaného pochází z návodů k použití jednotlivých nástrojů a aplikačních poznámek. Práci mohu označit jako původní. Práce je členěna odpovídajícím způsobem, část popisující vlastní přínos studenta však splývá s teorií a je nutné toto rozlišení hledat v textu práce. Student v práci popisuje použitou teorii i své výsledky vyváženou formou. Z technického hlediska práce není moc kvalitní, student na několika místech zatajuje důležité informace, které vedou k pravděpodobně mylným závěrům. V celé práci není popsáno měřicí zapojení (např fotografie), tedy jaké byly použity antény, jak vysoko nad zemí, jaké frekvence byly použity, jak byl konfigurován framer nv2, zdali bylo měření zopakováno, nebo jsou analytické obrazové výstupy vytvořeny z jednoho měření a nemají tak statistickou hodnotu. Důsledkem je, že graf na s 46 spíš zobrazuje ještě nesynchronizovaný čas stanic pomocí PTP, než skutečný jitter, Student nejspíš netuší jakým způsobem PTP pracuje, a tedy za jak dlouho po spuštění "démona" je možné považovat čas systému za synchronní. Další výtkou je, že na celém přiloženém CD se nenachází skript pro automatizaci tohoto měření požadované v bodu 6 zadání. Tento je sice nastíněn v textu práce, s postupem jak by se měl vytvořit, ale z práce a syntaktických chyb usuzuji že nikdy nebyl realizován, a všechna naměřená data byla vytvořena postupným spouštěním příkazů z příkazové řádky s ručně zadanými argumenty. Totéž platí o automatizaci tvorby grafů. Při této ruční práci mohlo dojít k chybě která se mohla projevit např outlierem na obrázku 5.2 při 15Mb/s, nebo chybnými jednotkami na obr 7.10. Pakliže je to tak, soudě dle množství grafů v přílohách, student musel během měření a následné analýzy strávit zbytečně obrovské množství času. Tuto pasáž by měl student vysvětlit při obhajobě. Tato výtka snižuje pozdější využitelnost práce. Student též v popisu parametrů (kap 3.2) kterých chce dosáhnout používá definice, které zřejmě byly jeho "zbožným přáním", a nezakládají se na rešerši nebo zjištěných předpokladech. Takovýchto "přání" na základě kterých byl prováděn výběr je v práci více, např na 4.2.1 byl vybrán notebook, protože má CD mechaniku (tento konkrétní přenosný počítač mechaniku ve skuečnosti nemá!) Student se pokusil měření nějak srovnat, ale z tohoto srovnání přímo plyne, že neví základní principy toho co měří, co by mohlo ovlivnit měření a co měření skutečně ovlivnilo, a vliv čeho je naopak marginální. Například neuvažoval zarušení, změnu modulace ani vliv korekčních kódů FEC které se začnou projevovat u rámců různé délky, packetů na delší vzdálenost. U kanálu 20/40Ce nejspíš nechápe využití spektra oběma stanicemi (je možný plně duplexní provoz). U žádného z měření není zaznamenána hodnota SNR nebo úroveň signálu, která má na parametry obrovský vliv. Student splnil zadání ve všech bodech, s výhradou, že bod 6 by měl být prezentován a obhájen při obhajobě. Z práce usuzuji, že student získal částečné znalosti v oblasti komunikace, a příkazů shellu. Práce svědčí o bakalářských schopnostech studenta. Práci doporučuji k obhajobě s výhradami a podmínkou obhájení bodu 6 zadání.
eVSKP id 142700