POSPÍŠIL, J. Odhad kvality signálů EKG [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2018.
Předložená bakalářská práce se zabývá problematikou klasifikace a hodnocení elektrokardiogramů z hlediska kvality pořízeného záznamu. Student provedl rešerši na toto téma a v teoretické části práce shrnul současné metody rozpoznání kvality EKG. Dvě z těchto metod byly implementovány v programovém prostředí Matlab a otestovány. Vlastní navržená metoda popisovaná v bakalářské práci je kombinací algoritmů SQI a spojitého výpočtu SNR. Metoda v podstatě klasifikuje 10s úseky EKG signálu do tří tříd kvality od Q1 do Q3. Bohužel blokové schéma na obr6.4 s tímto dělením nekoresponduje a klasifikuje signál pouze na „dobrý“ a „špatný“. Za velice slabou část práce považuji vyhodnocení a srovnání navržených metod. Prakticky chybí jakákoliv statistika, která by dle zvoleného kritéria výsledky objektivně porovnala. Spoléháme se tedy pouze na studentovo subjektivní hodnocení, které je založeno na pár ukázkách z kapitoly 7. Naprosto nesouhlasím s interpretací výsledků kapitoly 7.1.1, že SQI je „neúčinný na přítomnost EMG rušení“. Tady byly pouze nevhodně stanoveny podmínky testování. Student také upravuje parametry algoritmu při testování (někdy používá předzpracování, někdy ne, u vybraných signálů mění parametry vlnkového filtru). Navrhovaný algoritmus tedy postrádá jakékoli ambice být univerzálním. Navíc nejsou metody srovnávány na shodných datech. Práce není lehké čtení, k čemuž přispívá místy matoucí označování a odkazování. Například označení obrázků v kapitole 7.2. Dva evidentně různé EKG signály na obr7.9 a obr7.15 jsou označeny stejně (118m). Naopak evidentně stejný signál na obr7.15 a 7.16 je označen různě (118m a 111m). Přehlednost a čitelnost práce dále znesnadňuje celá škála formálních nedostatků. Vyskytuje se zde množství překlepů a dalších prohřešků vůči češtině. Bizarní mi připadá už první věta úvodu. Jen na straně 31 v posledním odstavci jsou na 7 řádcích 3 chyby. Popis u mnoha obrázků je nečitelně malý (např. obr3.1, 3.2, 3.4, 3.5, 3.7 a další). Některé obrázky postrádají dostatečnou kvalitu (např. obr2.4, 3.3, 3.6, 4.3, 5.1, 7.1). U obrázků jsou x-ové osy označovány nejednotně někdy v sekundách nebo ve vzorcích (např. obr7.1, 7.5, 7.7 a další). Y-ové osy jsou střídavě v milivoltech a v mikrovoltech. Za velký problém považuji, že student nekonzultoval postup práce ani dosažené výsledky a neodevzdal v předepsaném termínu rozpracovanou práci. První a jediná řádná konzultace proběhla 9 dní před odevzdáním práce. Řada nedostatků mohla být při konzultacích odhalena a odstraněna.
Student Jan Pospíšil se zabýval tématem odhadu kvality signálů EKG. V teoretické části práce se student nejprve zabývá fyziologií srdce a popisem EKG. V této části se vyskytují občasné nesmyslné věty nebo definice (např. NN interval), po obsahové stránce je text dostatečný. V další části teorie jsou popsány typy rušení a metody odhadu kvality signálu. Součástí kapitoly 4.2 je popis možností detekce QRS, kde je nevhodně napsáno, že komplexy lze detekovat funkcí findpeaks nebo detektorem poskytnutým Ing. Smitalem, Ph.D. bez dalšího popisu principu. Dle mého názoru je do teorie vhodné napsat jiné často používané přístupy detekce. Očekával bych popis metodiky používaných detektorů spíše než informaci o tom, kdo je poskytl. Metoda odhadu zarušení pomocí SNR je z neznámého důvodu uvedena do samostatné kapitoly 5 a v této kapitole není úplně zřejmé, které části jsou přejaty z jiných prací a co bylo uděláno v této práci. V praktické části práce byly v Matlabu realizovány 2 používané metody a 1 metoda vzniklá sjednocením těchto dvou metod. Výstup algoritmu není jasně definován. Nejprve je představeno hodnocení do kategorií Q1, Q2 a Q3 a následně do kategorií „dobrý“ a „špatný“ signál. Není zřejmé, kdy se které hodnocení u které metody použije. Blokové schéma na obr. 6.4 zřejmě není správné, protože by signál nemohl být nikdy klasifikován do kategorie Q3, jelikož blok Klasifikace tříd kvality je až po podmínce SNR>0. Dále nesouhlasím s ukázkami signálů jednotlivých kategorií. Signál v kategorii Q3 (obr. 6.3) není naprosto nevhodný pro další analýzu, kmit R by zde mohl být detekován za použití kvalitního detektoru. Dalším nedostatkem je, že autor nikde neuvádí, jaký detektor použil pro detekci komplexů QRS. Velmi nevhodně je zvoleno i předzpracování signálu, kdy student vždy nejprve vizuálně prohlédl signál a podle toho zapnul/vypnul/upravil filtry pro odstranění driftu a brumu nebo i samotný vlnkový filtr. Nejslabší částí práce je vyhodnocení výsledků. Již v kap. 4 student poměrně podrobně popisuje data z Challenge 2011, kde je anotována jejich kvalita. V praktické části ovšem tato data nejsou použita. Místo toho jsou použita data z MIT-BIH Arrhythmia databáze, která nejsou anotována podle kvality a dále data z Challenge 2015. I kdyby se jednalo jen o omyl, že student všude píše 2015 místo 2011, tak nerozumím, proč nebyly použity anotace těchto dat pro vyhodnocení metod. Student ověřuje kvalitu svých metod velmi zvláštním způsobem. Nejprve svým algoritmem odhadne velikost SNR v signálu, pak podle velikosti SNR stanoví kvalitu signálu a tuto kvalitu následně ohodnotí jako dobře stanovenou podle velikosti odhadnutého SNR. Ověřuje tedy nesmyslně svoji metodu výsledky té stejné metody. Dalším závažným nedostatkem je, že každá metoda je testována na jiných signálech a metody tak nelze srovnat. Není objasněno, podle čeho byly jednotlivé signály vybírány. Ve vyhodnocení výsledků je uvedeno, že navržená metoda kombinuje výhody dvou doposud používaných metod. Není ale zmíněno, že zůstávají i nevýhody obou metod – např. nevýhoda metody SQI, že lze tuto metodu použít je u fyziologických záznamů. Navržená metoda vychází autorovi dobře jen proto, že ji otestoval na signálech, kde se tato chyba neprojevila. Mimo výše popsaných chyb se v práci nachází i chyby formální. Tyto chyby nejsou tak závažné, ale přesto se autor nevyhnul hrubým chybám v psaní i/y, náhlým změnám fontu písma uprostřed textu (např. str. 23) nebo občasným nesmyslným větám. Dále v textu není odkazováno na všechny obrázky (např. obr. 1.1, 1.2, 1.3, 2.1, 2.3). U některých faktických údajů chybí zdroj informace. Výše zmíněné chyby jsou závažné. Navrhuji známku F, 45 bodů.
eVSKP id 110523