MACURA, D. Interaction design s ohledem na koncového uživatele [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2018.
Práce Davida Macury pojednává o Interaction design. Má 33 stran vč. všech požadovaných seznamů a obsahuje dvacet obrázků, je tedy v dolním požadovaném rozsahu. Na první pohled je patrné, že práce byla ušita tzv. „horkou jehlou“ a student nestrávil dostatek času korekcemi. Je velmi zarážející, jak očividné chyby byly ponechány, např. chybějící číslice „8“ v datu, „Error!...“ v obsahu, chybné formátování na str. 35, atd. Práce obsahuje všechna prohlášení, abstrakty, klíčová slova atd., i když jejich rozmístění ne vždy odpovídá předepsaným pravidlům. Zvolený systém citací je rovněž zcela unikátní a neodpovídá žádné citační normě. Po formální stránce je tedy práce značně podprůměrná. Kvalitu práce zvyšuje použitý jazyk. Je napsána formálním jazykem, autor používá i složitější gramatické konstrukce, bohužel ojediněle se vyskytují zcela zbytečné elementární chyby, které mohly být při důkladnější kontrole odstraněny. Nicméně, po jazykové stránce je práce kvalitní a zasluhovala by známku A. Po obsahové stránce je práce značně rozpačitá a na čtenáře působí dojmem, že ač si téma student sám vybral, tak se v něm poněkud ztratil a neví kudy kam. Opět je zde patrný onen překotný spěch, ve kterém byla práce napsána a jež koreluje i s relativně pozdními konzultacemi během semestru. Ačkoliv je práce ve své podstatě rešerší dostupné literatury, přehled použité literatury čítá pouhých 19 položek, přičemž autor se velmi významně opírá jen o několik z nich. Na druhou stranu je nutno zdůraznit, že pro většinu citací zvolil kvalitní zdroje informací. Autor se snažil mnohé kapitoly opatřit krátkým úvodem a tím je navázat, postrádám však hlubší provázanost mezi jednotlivými kapitolami. Jednotlivé kapitoly tak popisují různé fenomény, či přístupy, ale práce jako taková, alespoň dle mého názoru, netvoří ucelený celek. Kapitola „Conclusion“ tedy závěr je spíše jen velmi stručným popisem toho co se v práci nachází a nepřináší žádné závěry. I přes výše zmíněné výhrady se domnívám, že student naplnil zadání bakalářské práce, prokázal, že dokáže vyhledat relevantní zdroje a informace v nich obsažené více či méně zpracovat. Práci tudíž doporučuji k obhajobě a hodnotím známkou E.
Práce se zabývá tématikou uživatelských rozhraní, postupy jejich návrhu a vývoje, interakcí mezí uživatelem a počítačem. Zmiňuje existující i experimentální použití rozhraní v 2D a 3D prostředí, na závěr stručně zkoumá vliv zainteresovaných osob na celý proces vývoje a uvádí metodiky použité k zjištění potřeb uživatele. Práce je kompilací relevantních informací a uvedením několika příkladů z vlastní zkušenosti. Tady bych však očekávala výraznější vklad autora, jelikož převážně kompilační charakter práce by neměl být cílem. Výstupem mělo být zhodnocení kladů a záporů hlavních přístupů a shrnutí výsledků v závěru, což splněno nebylo. Hlavní přínos práce spatřuji v jazyce, který je čtenářsky velmi přitažlivý a dynamický. Vyznačuje se vysokou mírou koheze – text je hojně protkán patřičnými konektory, které napomáhají přesnějšímu vyjádření vztahů ve větách i větších celcích. Čas od času se objevují gramatické nedostatky zejména v použití členu určitého v genitivních vazbách a při anaforické určenosti (s. 5, 11, 16, 33), chybí členy neurčité (s. 3, 10, 22, 23). Syntakticky jsou některé věty neúplné (s. 5), je chybně použito pořadí slov ve větě (s.15, 18, 31), je nevhodně použitá konstrukce ve vazbě s předmětem (s. 6, 13). Autor zapomíná na čárky před „etc.“ na konči výčtu (s. 2, 7, 9), chybně používá čárku ve větě předmětné (s.19). Styl práce je populárně naučný a uchovává si patřičnou míru formálnosti. Po grafické stránce působí text velmi přehledně, jsou použity kvalitní obrázky i grafy. Závěr: Přes uvedené výhrady doporučuji práci k obhajobě.
eVSKP id 111823