NOVOZÁMSKÝ, A. Střih větru jako nebezpečný jev v letectví [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta strojního inženýrství. 2014.

Posudek vedoucího

Krška, Karel

Předložená práce o střihu větru v letectví vzhledem ke komplexnímu pojetí a detailnímu zpracování na základě mnoha našich a zahraničních pramenů je pravděpodobně v české letecko-meteorologické literatuře unikátní. Autor v ní nejprve popisuje obecné zákonitosti proudění vzduchu pomocí pohybových rovnic, pak pojednává o druzích atmosférické cirkulace ve smyslu Willetovy klasifikace a teprve pak přechází k výkladu o střihu větru, o jeho teoretickém rozdělení a fyzikálních podmínkách jeho vzniku. Poukázal na různé příčiny střihu větru, který může být jevem frontálním, konvekčním, katabatickým, souviset s orografií, teplotní inverzí, fénem, bouřkou, húlavou, tryskovým prouděním i nízkohladinovým, s úplavem za letadlem apod., vzniká v mezní vrstvě i ve volné atmosféře (1. - 3. kap.). Praktickou část práce zahajuje 4. kap. věnovaná střihu větru v pilotní praxi, která má téměř učebnicový nebo instruktážní charakter. Pojednává o vlivu střihu větru na výkony letadla a obsahuje doporučené reakce pilota vztažené ke vzletu a přistání v prostoru střihu nebo např. při průletu downburstem, sestavené podle manuálu ICAO. Kvalitně je rovněž zpracována 5. kap., jež se týká vizuálního a přístrojového pozorování střihu větru a forem jeho zpráv zvláště na základě hlášení posádek za letu. Na letištích ČR však neexistují speciální prostředky pro určování střihu větru, protože intenzita toho jevu u nás je tak malá, že není ohrožen letecký provoz. Zaznamenávána jsou jen sporadická hlášení posádek v prostoru LKPR. Autor si iniciativně u dvou takových hlášení ověřil, že je nebylo možno potvrdit ani radiosondážním měřením na observatoři Praha-Libuš (6. a 7. kap.), což graficky doložil. Práci doplňuje seznam použitých zdrojů čítající 74 položek a seznam 135 použitých zkratek a symbolů. Práce má rozsah 120 stran včetně příloh. Závěr: Diplomová práce Adama Novozámského je věcně a metodicky správná, přehledná, dobře utříděná a splňuje zadání. Je škoda, že autor před jejím odevzdáním k svázání si ji ještě jednou nepřečetl a neodstranil drobné formální nedostatky, které mohou čtenáře obtěžovat, ale rozhodně nesnižují její celkovou výbornou úroveň. Práci doporučuji k obhajobě. Otázky: l) Proč tropické cyklony nevznikají blízko rovníku? 2) Jak byste z aerologického výstupu odvodil střih větru ve vyšších hladinách?

Posudek oponenta

Jebáček, Ivo

Diplomová práce s názvem Střih větru jako nebezpečný jev v letectví se sestává z 98 stran textu a ze 7 příloh. Práce má velmi logickou a přehlednou strukturu, je dobře čitelná a až na některé překlepy a chyby v prvopise na dobré jazykové úrovni. Rovněž body 5 a 6 pod čarou vysvětlují stejný pojem Mezní vrstva atmosféry. V úvodní části diplomant teoreticky popisuje vznik větru, provádí jeho klasifikaci a rozdělení a zvolna přechází v kapitole 3 do popisu střihu větru. Od kapitoly 4 se zabývá střihem větru v pilotní praxi, kde zmiňuje i jisté statistické údaje o pozorování jednoho z druhů střihu větru a zároveň i jeho vliv na výkony či rychlost letu včetně popisu střetu se střihem větru za letu nebo přistání. Závěrem této kapitoly uvádí i příklady nehod jež byly způsobeny střihem větru. V kapitole 5 jsou popsány metody a zařízení pro měření střihu větru a v závěrečné kapitole 6 diplomant vybral několik pilotních hlášení střihu větrů a na základě aerologických měření v daný den se snažil prokázat ze získaných dat meteorologickou situaci způsobující střihy větru, což se mu však nepodařilo. Závěrem tak definuje, že aerologická měření k detekci střihu větrů nestačí. Tato část obsahující vlastní přínos diplomanta je nejhodnotnější, avšak bohužel i nejkratší.

eVSKP id 72202